Křen

Křen selský je vytrvalá rostlina se silným válcovitým kořenem, který je na povrchu hnědožlutý a uvnitř bílý. Z něho vyrůstá až přes metr vysoká dutá lodyha. Přízemní listy jsou velké, dlouze řapíkaté, podlouhle vejčité s hrubě vroubkovanými okraji, lodyžní listy jsou menší, přisedlé. Na vrcholku lodyhy se v červnu a červenci rozvíjejí četné bílé květy, sestavené v dlouhých hroznech. Plod má dvě pouzdra, z nichž každé má čtyři až šest semen.
Křen pochází z jihovýchodní Evropy. U nás se pěstuje jako zelenina, ale roste i planě, hlavně na hodně zavlažovaných místech. Jako drogy se užívá kořene, který se sbírá buď na podzim nebo se nechá v půdě a sklízí se až v příštím předjaří. V lidovém léčitelství se křen užívá jen čerstvý, vařením ztrácí léčivé účinky.

Křen obsahuje kromě jiných látek hořčičnou silici, vitamin C a fytoncidy, které zastavují nebo omezují růst některých choroboplodných zárodků. Vnitřně je křen doporučován jako prostředek močopudný při vodnatelnosti:
Třikrát denně kávová lžička šťávy, vytlačené z čerstvého rozstrouhaného kořene.

Někde je při zažívacích poruchách užíván vinný nálev:

100g křenu se pokrájí na kousky, nalije se na něj litr vína, povaří se asi dvě minuty a nechá 10 minut stát. Potom se slije  do láhve a  užívá se třikrát denně jedna polévková lžíce před jídlem. Při kašli, chrapotu, rýmě a chřipce se doporučuje užívat třikrát denně lžičku křenu s medem.

Křen v malých dávkách povzbuzuje žaludeční a střevní činnost a rozpouští hlen, ve velkých dávkách by však působil škodlivě na sliznici trávícího traktu.

Kousek křenu volně položený na bolavý zub prý zmírňuje jeho bolest. Při bolestech hlavy, zubů, při ischiasu a jiných neuralgiích se používá křenový ocet připravený tak, že se rozstrouhaný křen zalije octem 2 cm nad povrch a nechá 8 dní stát. Potom se prolisuje, slije do čisté láhve a dobře uzavře.
Tímto octem potíráme bolestivá místa. Zevně se užívá též takzvané křenové placky, zejména při revmatismu. Rozstrouhaný křen se smísí s moukou na těsto. Nesmí se dát  přímo na tělo a nemá se nechat nikdy působit déle než půl hodiny.