Kyberchondrie: Proklikejte se k nemoci

Vynález internetu nám všem otevřel úplně nový svět, avšak tento svět s sebou přináší
také nová nebezpečí. Díky internetu má najednou každý člověk přístup k informacím v kteroukoli denní či noční hodinu. Bez sebemenší námahy, především však bez jakýchkoli
předešlých znalostí. V medicínské oblasti to ale můžeme považovat spíše za prokletí než za štěstí.

Diagnóza na dosah

Ilona je dobrá přítelkyně mé matky, věkově těsně před šedesátkou a čerstvě po odchodu do důchodu, který jí přinesl spoustu času. Času, který může věnovat sama sobě. Ilona jej
začala využívat k tomu, aby konečně opravdu naslouchala vlastnímu tělu a něco pro něj udělala. Vše, co si od něj „vyslechne“, pak zadává do Googlu.

Na podzim to byly kupříkladu symptomy typu „bolesti hlavy, bolest v krku, rýma“. Síť byla v tomto případěneúprosná a diagnóza vyzněla naprosto jednoznačně: prasečí chřipka. Ilona okamžitě zrušila všechny schůzky s přáteli – kvůli domnělému nedozírnému nebezpečí nákazy. Při návštěvě lékaře trvala na zajištění zvláštní oddělené čekárny, která jako
jediná mohla zabránit propuknutí epidemie.

Lékař, kterého se svou diagnózou konfrontovala, potřeboval téměř celou hodinu a značně pokročilé přesvědčovací schopnosti, aby Ilona pochopila, že se ve skutečnosti nejedná
o prasečí chřipku, nýbrž o pouhopouhé nevinné nachlazení.

V úvahu to nejhorší

Největší úskalí při sebediagnostice na síti tkví pravděpodobně v tom, že diagnóza se zpravidla posouvá směrem ke kategorii „těžce nemocný, protože hledání informací pro diagnostikování vlastních nemocí vede ve velké většině případů k tomu, že postižení jedinci posuzují svůj zdravotní stav mnohem vážněji, než jaký ve skutečnosti je.

Kdo jednou začal trošku postonávat, ten u sebe odhalí mnoho symptomů, které doprovázejí i mnohem závažnější choroby. K tomuto výsledku došla i přednedávnem
zveřejněná zpráva výzkumníků firmy Microsoft. Ti v rámci dlouhodobé studie analyzovali specifická hesla zadaná více než 515 lidmi. Během výzkumu vyšlo najevo, že typ a množství on-line vyhledávaných lékařských obsahů stojí v přímém vztahu ke konečné míře přecenění vlastní nemoci. Výzkumníci shrnují výsledky svého bádání takto: „Naše
studie ukazuje, že internetové vyhledávače mají potenciál zveličovat v negativním slova smyslu lékařské pochybnosti či úvahy.“

Zpráva dále uvádí, že „kořeny tohoto jednání lze spatřovat jednak v interpretaci skutečných
klinických obrazů vyskytujících se na mnoha webových stránkách, která uživatele nutí domýšlet si to nejhorší, jednak může být příčinou fakt, že většina lidí zachází s informacemi
nalezenými na síti příliš lehkověrně a má často sklony vyhledané informace přeceňovat“. „World Wide Web je skutečně nadmíru vydatným zdrojem lékařských informací.

Lidem, kteří nejsou v oblasti péče o zdraví tolik zběhlí, nabízí nejen možnost získat lepší pochopení pojmu zdraví, ale také speciálních symptomů různých nemocí,“ vysvětlují vědci od Microsoftu. V této souvislosti současně doporučují notnou dávku opatrnosti, když zdůrazňují, že „internet má potenc