Léky proti chřipce
Výběr mezi nabízenými preparáty je vskutku pestrý a tak se naskýtá otázka: Jak se od sebe vlastně jednotlivé léky liší?
Originální lék a jeho generika
Povím vám teď krátkou pohádku. Byl jednou jeden vědec, který objevil látku na snížení horečky a nechal si ji patentovat. Patent od něj odkoupila farmaceutická firma a začala komerčně vyrábět a prodávat lék proti horečce s uvedenou látkou. Jednalo se o originální léčivo a nikdo jiný nesměl tuto látku ve svých lécích použít. Po uplynutí patentového práva však už i ostatní výrobci mohly připravit přípravky, které zmíněnou látku proti bolesti obsahují a na trh se tak dostala tzv. generická léčiva.
Rozdíl mezi generikem a originálním léčivem je v zásadě nulový. Jeho účinnost, kvalita, bezpečnost a čistota musí být zachována jako v případě originálu, na což dohlíží v našem případě Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Samozřejmě, že záleží na každém výrobci, jak vysokou dávku účinné látky ve svém léčivu použije a jestli k ní nepřidá i další, doplňkové složky (např. vitamín C, ). Generická léčiva se pak prodávají pod svými vlastními názvy.
Jakmile vstoupí generika na trh, jejich cena bývá v porovnání s originálem mnohem nižší, neboť výrobci odpadly náklady na vývoj a výzkum účinného léčiva. Díky tomu jsou účinné léky dostupnější širší mase pacientu a ušetří na nich nejen pacienti, ale také stát a zdravotní pojišťovny. Doplatky za léky dnes činí nezanedbatelnou složku rozpočtu každé rodiny. Chcete-li proto ušetřit nějakou tu korunku, proberte varianty svých léků s lékařem či lékárníkem. Měli by vám poradit, který lék je vlastně stejně účinný, avšak levnější než ten, který právě užíváte.
Zaměřeno na analgetika
Jako příklad si můžeme ukázat některé přípravky proti bolesti, tzv. analgetika. Jakmile pocítíte bolest, znamená to, že se ve vašem těle někde něco děje. Obecně jsou analgetika látky, které nepůsobí proti příčině bolesti, pouze zmíněnou bolest tlumí. Dělí se na dvě skupiny, z nichž tzv. analgetika antipyretika jsou nenávyková a většinou volně dostupná (paracetamol, kyselina acetylsalycilová…). Naproti tomu analgetika anodyna jsou silnější a mohou vést k útlumu a závislosti (morfin, metadon, kodein…).
Paracetamol
Jedná se o nejběžněji používané analgetikum – antipyretikum. Jeho dávka by však neměla překročit 4 g na den, jelikož naše játra pak nestíhají odbourávat jeho metabolity, které se v játrech hromadí a může tak dojít k jejich poškození. Proto je nutné dodržovat i předepsané intervaly mezi podáváním jednotlivých dávek. Paracetamolum nemá vliv na krevní srážlivost a nedráždí žaludeční sliznici. Dětem jej lze podávat v upravených dávkách. K nejznámějším lékům s paracetamolem patří Paralen, Mexalen, Padanol. V kombinaci s dalšími složkami, které pomáhají při léčbě nachlazení například posilováním imunity, zvyšováním protibolestivého účinku, uvolňováním ucpaného nosu či potlačováním kašle, je pak hlavní součástí dalších léků (Ataralgin, Coldrex, Spasmopan, Valetol či Saridon).
Kyselina acetylsalicylová
Tato látka se při onemocnění z nachlazení podává v dávkách 0,4 – 1 g, kdy působí proti horečce, bolesti svalů a kloubů. Řadí se ale v látkám méně snášenlivým, při jejím podávání může dojít k alergickým reakcím, bývá pozorována žaludeční nesnášenlivost, hukot v uších, závratě. Je hlavní součástí léku s názvem Acylpyrin, Anopyrin a Aspirin, Upsarin C či Superpyrin.
Ibuprofen
Třetí nejvýraznější látkou v lécích proti horečce a nachlazení je ibuprofen. Jeho maximální dávka by neměla přesáhnout 2,4 g u dospělého člověka. Bývá obvykle dobře snášen. Vyskytuje se v přípravcích s názvy Ibalgin, Nurofen, Apo-Ibuprofen, Modafen, Strepfen či Surgam.
Zpracováno na základě informací webového portálu www.vseprozdravi.cz a www.vzp.cz.//
Autor: Mirka Bittová
6. února 2009
