Lopuch plstnatý (lopuch pavučinatý, Arctium tomentosum)
Čeleď
Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)
Rod
Rod Arctium zahrnuje asi 10 druhů, jejichž původní areál rozšíření zahrnuje Evropu a západní a střední Asii, druhotně však rostou i ve východní Asii, v Severní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandu.
Popis
Dvouletá, 60 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, silná, rýhovaná, vlnatě chlupatá, větvená. Listy vejčitě srdčité, celokrajné nebo drobně zubaté, na rubu hustě šedoplstnaté až vlnatě chlupaté, řapíkaté, řapíky dolních listů často načervenalé. Květy v kulovitých, pavučinatých, latnatě uspořádaných úborech, purpurové, všechny trubkovité. Zákrovní listeny květů mají hákovitě zahnutou špičku. Kvete v VII až IX.
Rostlina vytváří v prvním roce růžici přízemních listů, teprve ve druhém roce kvete.
Stanoviště
Meze, pustá místa, břehy, houštiny, rumiště, ploty, preferuje půdy vápnitohlinité, dusíkaté.
V ČR hojný, celkově roste v Evropě vyjma Portugalska, dále v severní Asii až po Altaj.
Léčitelství
Sbíranou částí je kořen (Radix bardanae, Radix lapae), zřídka list (Folium barbanae)nebo semeno (Fructus barbanae). Kořen se dobývá u jednoletých rostlin na podzim (září, říjen) nebo u dvouletých na jaře (březen, duben) - koncem vegetačního období v prvním roce života rostliny se v kořeni ukládají zásobní látky, takže je dužnatý, po vykvetení však dřevnatí nebo dokonce i vyhnívá, takže se pro léčitelství stává bezvýznamným. Po omytí se suší, při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 50 °C. Účinnost kořene se nejlépe zachová, pokud se před sušením ponoří asi na 3 minuty do vroucí vody. Drogu je nutno uchovávat v suchu a občas je dobré provést přesušení (snadno totiž přijímá vzdušnou vlhkost). Semena se sbírají na podzim po dozrání, listy možno sbírat kdykoliv.
Kořen obsahuje až 45% zásobního polysacharidu inulinu, asi 0,2% silice, polyacetylenové složky (tridekadientetrin, tridecenpentain) s fytoncidním a fungicidním účinkem, sliz, tříslovinu, minerální látky, lappin, glykosidy, hořčiny, pryskyřice, olej a vitamín C.
Droga příznivě působí při poruchách trávicího traktu a celkově posiluje organismus. Má i účinky močopudné a potopudné. Podle J.A.Zentricha droga také silně povzbuzuje látkovou výměnu a zlepšuje činnost jater a žlučníku, lze ji použít při dně, revmatismu, při močových kaméncích, při zánětech trávícího ústrojí, při peptickém vředu, při zánětech v ústní dutině, snižuje hladinu cukru v krvi. Při současném vnitřním i vnějším podávání jí lze často vyléčit i chronické ekzémy a jiné kožní poruchy vzniklé v důsledku špatné látkové výměny. Silný odvar z kořene vtíraný několikrát týdně do pokožky hlavy posiluje růst vlasů. Mladé, čerstvé a pomačkané listy přiložené na nehojící se rány, pohmožděniny nebo kožní záněty mohou napomoci k jejich léčení. Čerstvá šťáva z kořene je výborným kožním lékem - užívá se vnitřně nebo zevně na potírání ekzémů, vředů, akné či ran. Po zaschnutí se smyje čajem z kořene. V kožním lékařství nebo při léčbě cukrovky se užívá silnější čaj (20 g drogy na 250 ml vody - pít 3x denně). V ostatních případech se užívá slabšího odvaru, který se připraví ze dvou čajových lžiček na 400 ml vroucí vody - čaj se nechá přes noc odstát a užívá se pak 4x denně po 100 ml.
V lékařství se používá lopuchový olej proti padání vlasů a lupům. V homeopatii se lopuchu užívá proti kožním nemocem, ekzémům a lupům.
Poznámka
Vedle lopuchu plstnaté lze stejně tak použít i dalších druhů lopuchů, zejména lopuchu většího nebo lopuchu menšího - jejich účinky jsou stejné.
Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz
