Lyžování: zábava i sport
Lyžování jako sport i jako rodinná zábava se stává v naší domovině čím dál více populární. Kladné body patří tomuto zimnímu sportu i za fakt, že jej lze v jisté míře provozovat prakticky v každém věku. Na svahu naleznete jak malé špunty, tak vyzrálé seniory. Dokonce i náš prezident se nevyhýbá lyžování, protože se na rozdíl od snowboardingu jedná o „pravicový“ sport.
Co je třeba?
Pokud vás čerstvě Ježíšek obdaroval, nebo jste již nějakou dobu hrdými majiteli výbavy na sjezdové lyžování, pak můžete tuto část přeskočit, případně prohlédnout kvůli doplnění. Vy ostatní, kteří plánujete utrácet peníze za zimní radovánky, naopak zbystřete. Pořídit lze samozřejmě zboží různé kvality a především různé ceny. Škudlilové mohou nakoupit kompletní výbavu do 5 tisíc na osobu. Ti majetnější zvládnout utratit i několik desítek tisíc.
Pokud bychom měli shrnout základní výbavu, pak by to mohlo vypadat asi takto – sjezdové lyže, k nim hůlky, vázání a lyžařské boty (přeskáče). Dále je pak pochopitelně třeba započítat lyžařské kalhoty, bundu, čepici, dobré rukavice (ty není radno podceňovat) a také lyžařské brýle, které je možno nahradit brýlemi slunečními. Existují sice i další doplňky, těch ale není do počátku příliš potřeba a dokoupit se dají dle potřeby kdykoli později.
Finance rozhodnou
Abychom přiřadili k jednotlivým důležitým položkám i orientační cifry, podíváme se nejdříve na lyže. Zde se ceny liší ze všeho nejvíce. Nové nejlacinější lze sehnat v různých akcích za tři tisíce korun včetně vázání. Lyže nižší střední třídy se pohybují v relacích pod deset tisíc a ty lepší se dají koupit i za dvacet tisíc a víc. Pokud pomineme vliv snobství, každý by měl kupovat tak drahé lyže, nakolik jich je schopen svým lyžařským uměním využít.
Druhou nejdražší položkou na nákupním seznamu v obchodu s lyžemi jsou lyžařské boty. Jejich spodní cenová hranice se pohybuje na tisícikoruně, standard znamená tisíce tři až pět a luxusní kousky se pohybují až nad hranicí deseti tisíc korun. Koupě hůlek je otázka několika set korun, stejně jako dalších doplňků vyjma lyžařské kombinézy, popř. kalhot či bundy, které lze nahradit běžnými zimními oděvy.
Kde se učit
Pokud patříte mezi úplné začátečníky, je ideální se svěřit do rukou zkušenějšího známého, nebo si přímo zaplatit profesionála. Nemusíte se bát, že byste šaškovaly na rovince mezi šestiletými dětmi bohatých cizinců. Ve větších lyžařských střediscích se otevírají i lyžařské školy pro dospělé. Ovšem je nutno počítat s vyšší finanční investicí. Pokud disponujete alespoň nějakými základy, pak máte z části vyhráno.
Česká lyžařská turistická střediska disponují zpravidla i vleky pro začátečníky i jednoduchými sjezdovkami. Na těch se můžete bez problémů naučit základům postačujících k postupu na vyšší úroveň sjezdovek. Problém ovšem vystává v okamžiku, kdy základy lyžování již máte za sebou a chcete si začít užívat těchto zimních radostí plnými doušky. Zde naráží český lyžař na limity služeb ve vlastní zemi.
Všude dobře, jen ne doma
Pokud odložíme jinak prospěšný patriotismus, musíme si přiznat, že podmínky pro lyžování jsou v Čechách a na Moravě vinnou pověstných českých služeb doslova tristní. Nebereme nyní v potaz přírodní podmínky jako malé kopce, které ovlivnit nelze. Problém spočívá především v absenci sedačkových lanovek. Až na výjimky naleznete všude dosti únavné vleky, které se v zahraničních střediscích téměř nevyskytují.
Když k tomu připočítáme hůře upravené sjezdovky, malý výběr a špatná kvalita přidaných služeb typu občerstvení, ubytování, půjčování výstroje apod., pak nemáme zahraničním nabídkám čím konkurovat. Vrchol všeho pak spočívá ve stejné cenové úrovni, jakou nalezneme v alpských střediscích. Pokud se tedy nacházíte u jižních hranic naší republiky, nebo jste dostatečně mobilní, vyplatí se bezesporu zajet za kvalitním lyžování do Alp.
Autor: Josef Kraus
16. ledna 2009
