Mléko ničím nenahradíš (nebo snad ano?)
Mléko je zdravé, dopřejte si do sytosti
O tom, zda pít či nepít mléko se i dnes dohadují odborníci po celém světě. Příznivci mléka uvádí, že je pro nás nejlevnějším zdrojem kvalitních živočišných bílkovin, kterých obsahuje zhruba tři a půl procenta, dále pak tuků a mléčného cukru.
Mléčný cukr (laktóza) není sladký, a v mléce je ho překvapivě mnoho: v litru mléka jsou to tři polévkové lžíce cukru, který se tak stává skrytým zdrojem kalorií. Pak tu máme tuk – tři a půl procenta v litru neodstředěného mléka, půldruhého procenta v polotučném a půl procenta v nízkotučném mléce.
V mléce jsou obsaženy důležité vitamíny (B1, B2, B12, D, C, A), některé minerály a stopové prvky. Najdeme v něm draslík, fosfor, sodík, soli vápníku, stopy zinku a hořčíku. Všechny tyto látky zůstávají v mléce i po úpravě pasterizací – krátkém zahřátí do osmdesáti pěti stupňů – vitamíny se touto úpravou znehodnotí asi o dvě procenta.
Hůře dopadne mléko upravované pro dlouhodobé skladování v krabicích. Musí se zahřát na sto třicet pět stupňů, a tím se téměř znehodnotí vitamín C a B12. Tepelnou úpravou dochází i ke změně obsahu lecitinu a enzymů.
Mléko vám neprospívá, nepijte je!
Pro značnou část lidské populace může být mléko opravdu nebezpečnou potravinou. Nesnášenlivost a alergie na mléko (některé jeho složky) se s věkem může prohlubovat, a kasein nebo laktaalbumin (mléčné bílkoviny) mohou způsobovat nadýmání, křeče, průjmy i vážné, život ohrožující komplikace.
Nejnovější výzkumy uvádějí podezření, že kravské mléko podávané dětem může porušit imunitní systém tvorbou nevhodných protilátek a následným ničením buněk produkujících inzulin – vzniká tak předpoklad k rozvoji cukrovky prvního typu.
Komu mléko vyloženě vadí, ten se mu pochopitelně vyhýbá. Ostatní dospělí by měli dávat přednost výrobkům s nižším obsahem tuku (mléčný tuk zvyšuje obsah cholesterolu). Nejlepším řešením jsou zakysané výrobky – kvalitní jogurty, kysané mléčné nápoje nebo tvaroh.
Od nepaměti až do budoucnosti
Lidská rasa využívá mléka jiných živočišných druhů víc jak osm tisíc let. Největším producentem a spotřebitelem mléka je Evropa, mnohem méně jej spotřebují například Japonci (necelých čtyřicet litrů na osobu a rok), a úplnými rekordmany v nepití mléka budou asi Číňané – statistiky uvádí spotřebu dvou litrů ročně na jednoho člověka.
Celkově nejméně mléka se produkuje v Africe, patrně proto, že tam se vyskytuje nejvyšší procento nesnášenlivosti mléka (v Evropě by to mělo být deset a v Africe až devadesát procent obyvatel).
Jiný kraj, jiné zvyky a chutě: kravské mléko se pije hlavně v Evropě, severské národy mají mléko sobí nebo losí. U nás známe i kozí a ovčí mléko, jinde zas dávají přednost kobylímu, bizonímu nebo velbloudímu.
Mléko je také surovinou pro kosmetické krémy a masky (žádané jsou výrobky z kozího mléka), sušené mléko může sloužit jako náhradní a doplňující surovina pro leckteré potravinářské výrobky (skryté nebezpečí pro alergiky – čtěte o složení výrobků!)
Kráva umí, plejtvák nemá konkurenci
Vyšlechtěná dojnice dokáže „vyrobit“ kolem šedesáti litrů mléka denně, a jak se před lety chlubili kubánští chovatelé, jejich kravky to dotáhly na více jak sto litrů mléka na tři podojení v jednom dnu.
Všechny mléčné rekordmanky by se ale určitě zastyděly, kdyby jim bylo známo, že kojící samice plejtváka obrovského dokáže vyprodukovat přes šest set litrů mléka za jediný den.
