Nejčastější poruchy učení. Jak s nimi pracovat?
Poruchy učení se mohou vyskytovat samostatně nebo v kombinaci s dalšími problémy. Těmi jsou například potíže s chováním, pozorností, řečí, motorikou a podobně. Mezi časté poruchy učení patří dyslexie, dysgrafie a dyskalkulie. O co se konkrétně jedná?
- Dyslexie neboli specifický problém se čtením se projevuje obtížným rozlišováním jednotlivých písmen, zejména mají-li podobný tvar nebo podobně zní. Dyslektik například chybuje v rozpoznání písmene „b“ a „d“. Potíže pak představuje čtení, které je pomalejší, s chybami a dotyčný má problém porozumět textu.
- Dysgrafie představuje poruchu psaní. Dítě s tímto typem postižení si jen obtížně pamatuje správné tvary písmen, jednotlivá písmenka zaměňuje, píše pomalu, nečitelně a neúhledně.
- Dyskalkulie je označení pro potíže s počítáním. Existuje mnoho typů této poruchy podle toho, jaké matematické schopnosti jsou u dotyčného narušeny.
Včasná diagnóza
Poruchy učení nelze zcela vyléčit, může se však s nimi poměrně úspěšně pracovat. K tomu je však třeba, aby byly včas odhaleny. V dnešní době by měli být pedagogové prvních stupňů základních škol s touto problematikou dobře obeznámeni. A bývají to právě oni, kdo na tyto potíže nejčastěji jako první upozorní.
Vyšetření a plán
Dítě s podezřením na poruchu učení by mělo být posouzeno v pedagogicko-psychologické poradně, která se školou spolupracuje. Závěrem tohoto vyšetření je určení typu případné poruchy a míra její závažnosti. Podle toho se pak rodiče spolu s odborníky rozhodnou, jak dále postupovat. Možnosti jsou následující:
- individuální studijní plán v rámci běžné třídy s využitím speciálních metod výuky, tolerováním pomalejšího tempa čtení a psaní apod.,
- zařazení do specializované (dyslektické) třídy.
Důležitou součástí boje s poruchami učení je také svědomitá práce v domácím prostředí. Rodiče jsou v pedagogicko-psychologické poradně obeznámeni se základními pravidly, která je důležité při pomáhání dítěti s učením dodržovat.
Zdroj: www.ulekare.cz
