Nepodceňujte bolesti a záněty dutin

Zánět dutin je infekční onemocnění, které se vyznačuje především změnami na sliznici. Čirý výtok způsobený rýmou po několika dnech zhoustne,zežloutne až zezelená, ovšem nemocní často cítí celkovou úlevu.

Tzv. běžná rýma z nachlazení je nejběžnějším onemocněním vůbec a existuje jen velmi málo lidí, jejichž organismus se s ní během roku vůbec nemusí potýkat.„Rýma se projevuje ucpaným nosem, výtokem z nosu, dále pak svěděním, palčivostí v nose, sníženou schopností nebo úplnou ztrátou čichu, pocitem tlaku v oblasti kořene nosu. Zánět vedlejších nosních dutin se oproti tomu projevuje také bolestí v oblasti postižené dutiny a těžším průběhem nemoci,“ popisuje praktický lékař MUDr. Cyril Mucha.

„Zánět dýchacích cest je časté onemocnění postihující všechny věkové skupiny“, vysvětluje praktický lékař a dodává: „Probíhají často v epidemiích, přenos je nejčastěji kapénkami nebo přímým kontaktem. Vyskytuje se obvykle v podzimních a zimních měsících. Inkubační doba je několik hodin až dva dny.“

Při náhle vzniklém zánětu vedlejších nosních dutin dochází k otoku jejich sliznice. Řasinky sliznice nedokážou odstraňovat hlen a ten se v dutinách hromadí. To je živnou půdou pro baktérie, které se zde množí. Objeví se hnisavý výtok z nosu zelenožluté barvy, horečka, otok tváří, bolesti hlavy, pocit tíhy a bolesti nad dutinami,bolesti zubů, uší, očí, tlak v lebce, potíže s dýcháním, ztráta čichu, celková únava a nevolnost. Pokud se špatně léčí, přechází v chronický zánět vedlejších nosních dutin, což může vést až k vleklým a častým zánětům horních cest dýchacích.

Nemoci z nachlazení – příčiny

Téměř epidemický výskyt nemocí z nachlazení a nachlazení obecně je spojen s podzimními a zimními měsíci. Sezóna nachlazení začíná koncem srpna či začátkem září a pokračuje až do března či dubna.

Nemoci jsou provázány s dvěma důležitými fakty. V tomto ročním období se lidé z důvodu chladného počasí více zdržují v uzavřených místnostech a zvyšují tak šanci na přenos virových onemocnění, současně dětem začíná školní docházka, což vede opět k jejich častějšímu shlukování v uzavřených místnostech a lepší prostředí pro přenos virů.

Antibiotika a záněty dutin?

Mnoho lidí jako první možnost, jak řešit zánět dutin, napadnou antibiotika. Avšak pozor – pokud jde o virový zánět či se nevyskytnou komplikace, jejich podávání se nedoporučuje.

„Pokud zánět dýchacích cest probíhá bez komplikací, nevyžaduje léčbu lékařem. Důležité je zdůraznit, že při zánětu dutin většinou nebývají, zejména ze začátku, nutná antibiotika. Spíše je důležité udržování průchodnosti nosu, tzv. dekongestivy (léky snižujícími otok sliznic), která jsou buď v kapkách, nebo tabletách,” vysvětluje MUDr. Mucha a dodává, že není ani tak důležitý klid přímo na lůžku, ale spíše pobyt v teple a prevence prochladnutí zejména hlavy.

Jak správně léčit? Léčba akutního zánětu dutin spočívá v uvolnění nosních dutin, potlačení bolesti a infekce a prevenci přechodu do chronické fáze. K uvolnění ucpaného nosu nám slouží tzv. dekongestiva, která snižují překrvení zánětem postižené nosní sliznice, čímž dochází k oplasknutí zduřelé nosní tkáně a obnovení nosní průchodnosti i volného dýchání nosem.

Lokální dekongestiva (spreje, kapky) mají výrazný, ale pouze přechodný účinek na překrvení nosní sliznice, a tím i na nosní průchodnost. Dlouhodobá aplikace může vést k významnému zhoršení průchodnosti nosní dutiny. Oproti tomu celkovádekongestiva dlouhodobě snižují překrvení nosní sliznice a sliznic vedlejších nosních dutin prakticky bez rizika jejich následného zduření. Déletrvající podávání těchto
přípravků je bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo sprejů. Protože nedílnou součástí léčby každého onemocnění je terapie bolesti, vhodnou kombinací je např. Ibalgin Grip. Ten obsahuje fenylefrin hydrochlorid s ibuprofenem. Fenylefrin hydrochlorid uvolňuje ucpaný nos a snižuje otok v nosní dutině, a tím snižuje tlak, který může způsobovat bolest hlavy. Ibuprofen je účinný proti zánětu, bolesti a otoku.

V případě, že po 5 dnech léčby dochází k zmírnění příznaků a jejich intenzity, následuje fáze doléčení, která bývá někdy problematická. Pokud ale ani po 14 dnech léčby příznaky neustupují, praktický lékař by měl zvážit konzultaci s odborným lékařem.

Nastat může také varianta, kdy se intenzita a míra příznaků po 5 dnech naopak zvyšuje, nosní sekrece je většinou hnisavá a objevují se další příznaky (bolest v čele, tváři apod.). V tomto případě je na místě nasazení antibiotika. Příznaky by pak měly ustupovat během následujících 7 dnů. Pokud ale během 48 hodin po nasazení antibiotika intenzita příznaků nadále stoupá, je již vhodné kontaktovat odborného lékaře.

Není nad prevenci
Jako prevence zánětu vedlejších nosních dutin je možné očkování proti nejčastějším vyvolavatelům – např. proti chřipce. Dále se doporučuje omezit kontakt s nemocnými,nezdržovat se ve velkých kolektivech v chřipkovém období, dodržovat hygienu (časté umývání rukou). Nedoporučuje se pobyt ve studeném a větrném nebo suchém
prostředí, proto je vhodné použití zvlhčovačů vzduchu.