Nespavost a jiné poruchy spánku | E15.cz

Nespavost a jiné poruchy spánku

Nespavost a jiné poruchy spánku
ZDROJ: Ženy - E15

MUDr. Jana Šedivá

Dobrý spánek je velkým nedostatkem uspěchané moderní doby. Jen málo dospělých dodržuje doporučovaných sedm až devět hodin spánku denně. Nedostatečný spánek však vede k mnoha zdravotním poruchám.

Chronický nedostatek spánku může po určité době narušit tělo tak, že se stane zranitelnější vůči srdečním a cévním onemocněním, případně dalším nemocem. Nespavost zvyšuje pravděpodobnost nemocí trávicího ústrojí, bolesti hlavy, krku a zad. Nekvalitní spánek zhoršuje schopnost regulovat hladinu cukru v krvi, a může tak dojít ke vzniku cukrovky II. typu. U lidí postižených nespavostí je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost vzniku deprese, úzkosti a návyku na alkohol.

Životně důležitý spánek


Ve spánku strávíme téměř třetinu života, je nezbytný pro regeneraci duševních a fyzických sil. Spánek můžeme trochu odložit (např. když jdeme na večírek), ale dříve či později spát musíme. Přirozený spánek optimální délky a kvality je klíčovým faktorem určujícím pocit „dobrého zdraví“.

Na spánku záleží naše výkonnost, pohoda a hodnocení kvality života. Spánek je důležitý pro tzv. kognitivní funkce, tj. myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si a učit se. Je třeba dodat, že délka spánku je individuální. Někdo potřebuje spát 9-10 hodin, aby měl pocit odpočinku, jinému stačí 4hodinový spánek.

Poruchy spánku


Různými poruchami spánku trpí 30-40 % populace, častěji ženy a starší lidé. Asi u poloviny postižených ustoupí problém spontánně, u každého desátého člověka však obtíže přetrvávají
a vyžadují péči lékařů. Poruchy spánku mohou být vyvolány vnitřními nebo vnějšími příčinami. Poruchy spánku dělíme většinou na nespavost (insomnie), zvýšenou spavost (hypersomnie) a další poruchy spánku, ke kterým patří syndrom spánkové apnoe (krátké zástavy dechu), syndrom neklidných nohou, noční děsy a noční hrůzy, náměsíčnost a další.

Krátkodobá nespavost


S krátkodobou nespavostí se setká přibližně 95 % lidí. Trvá nejčastěji pouze několik dnů, maximálně tři týdny, proto neznamená vážnější problém.
 
Nejčastějšími příčinami krátkodobé nespavosti jsou stres, pracovní problémy, rodinné konflikty, tělesné potíže (zejména bolest), změna nálady, narušení denního režimu (například spánek přes den), změny vnějších podmínek (hluk, světlo, horko, cizí lůžko, neznámé prostředí), ale i posuny režimu spánku a bdění (noční pracovní směny, dálkové lety s posunem časových pásem).

Další typickou příčinou krátkodobé nespavosti u žen jsou hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu, popř. problémy v závislosti na fázi měsíce (kolem úplňku).

Přetrvávající (chronická) nespavost


O chronickou nespavost se jedná v případě, že se objevuje nejméně třikrát za týden po dobu delší než jeden měsíc. Existují dva základní typy chronické nespavosti: nespavost primární (u jinak zcela zdravého jedince) a nespavost sekundární (v souvislosti s nějakým onemocněním). U primární nespavosti není známa její skutečná příčina. Mnohem častější je sekundární nespavost, např. při bolestech, úzkosti, depresi, abstinenčních příznacích nebo při nykturii.

Probouzecí reakce


Společným podkladem většiny spánkových poruch jsou časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů (zejména kortizolu) a k urychlení kornatění tepen. Důsledkem je zvýšené riziko infarktů, cévních mozkových příhod, sklerózy a dalších komplikací. Fragmentace spánku způsobuje časté změny spánkových stádií a sníženou efektivitu spánku, proto je rizikovým faktorem vzniku metabolického syndromu, obezity, cukrovky a nerovnováhy imunitního systému. Častým důsledkem je i vznik deprese.

Přerušovaný spánek


Buzení v noci nemá rád nikdo. Své by o tom mohly vyprávět maminky, které každou noc budí křik dítěte a ony vstávají, aby jej nakojily. Toto období je velmi náročné a většinou netrvá déle než půl roku. Po šesti měsících jsou děti často schopné spát až do rána bez krmení.

Přerušovaný spánek může potlačit vznik nových mozkových buněk v hipokampusu celé týdny poté, co se spánek vrátí k normálu. Přerušovaný spánek byl nejtěžší formou mučení. I ti, kdo vydrželi bití, nakonec zešíleli nebo upadli do apatie, když jim vyšetřovatelé dovolili usnout jen proto, aby je vzápětí nemilosrdně probudili. Pokud nám není vůbec umožněno spát, dlouhodobé bdění může vést k halucinacím až ke smrti.

Nebezpečné noční cesty na WC


Nejen vlastní nedostatek spánku, ale také noční chození na záchod (nykturie) způsobuje další problémy. Horší orientace ve tmě, „překážková dráha“ z nábytku a špatná koordinace pohybů dělá z cest na toaletu nebezpečnou aktivitu. V polospánku při noční cestě na WC hrozí pády, úrazy (např. otřes mozku při pádu na radiátor) a zlomeniny, zejména u starších lidí
s „křehkými“ kostmi.

Další důsledky nekvalitního spánku


Vážné důsledky dlouhodobé nespavosti se týkají především osob v produktivním věku, ti se nemohou „dospat“ během dne. Únava z nekvalitního spánku snižuje denní aktivitu, zhoršuje pracovní výkon a zpomaluje reakce člověka. Poruchy spánku jsou zodpovědné za 35-50 % dopravních nehod a četné úrazy.

Autor: MUDr. Jana Šedivá
praktická lékařka pro dospělé, Praha

Zdroj: Quent
www.nykturie.cz.

Autor: MUDr. Jana Šedivá

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!