Obezita a kouření

Jedním z faktorů může být i vliv nikotinu na příjem potravy. Kouření významně zpomaluje vyprazdňování žaludku, a to zejména pevné fáze žaludečního obsahu. Delší doba, po kterou je naplněn žaludek, nepochybně přispívá k prodlouženému pocitu sytosti; zrychlená pasáž v tračníku zmírňuje zácpu, která často komplikuje redukční diety.

Prim. Petr Sucharda z 3.interní kliniky vysvětluje: „Na nižší hmotnosti kuřáků a rovněž nárůstu hmotnosti po zanechání kouření se rozhodující měrou podílejí rozdíly v energetickém metabolizmu. Akutní účinky nikotinu zvyšují výdej energie o 5 - 10 %, což činí přibližně 880 kJ denně. Tento efekt však je u obézních významně nižší; změna klidového energetického výdeje byla v průměru nižší o 300 kJ než u neobézních kuřáků. Nikotin zvyšuje rovněž odbourávání tuku tzv.lipolýzu.“

V posledních 10 letech se prokázalo, že kuřáci mají stejně jako obézní sníženou citlivost na inzulin. Data z velkých klinických studií nasvědčují tomu, že kouření dvakrát až čtyřikrát zvyšuje riziko vzniku cukrovky (diabetu 2.typu). Dále pak diabetikům kouření dramaticky zvyšuje riziko vzniku diabetických komplikací.

Vzhledem k tomu, že kouří až jedna třetina světové dospělé populace, je právě kouření cigaret jedním z nejvážnějších rizikových faktorů cukrovky.

Prim.P.Sucharda pokračuje: „S mírou snížené citlivosti tkání k inzulinu těsně souvisí rozložení tukové tkáně v těle. U kuřáků je častější mužské (androidní) ukládání tělesného tuku. Převažující distribuce tukové tkáně v oblasti trupu je spojena mnohem těsněji s metabolickým i srdečně-cévním rizikem než tomu je u otylosti gynoidní (ženské), a to i při nižším BMI.“ 

Obvyklé zvýšení hmotnosti po zanechání kouření mnohé kuřáky vede ke ztrátě motivace přestat, k pokračování a po naplnění obav z nárůstu hmotnosti dokonce k návratu ke kuřáctví. Z výše uvedeného je zřejmé, že na nárůstu tělesné hmotnosti se kromě zvýšeného příjmu energie podílí i výpadek účinku nikotinu, případně jiných látek, vnikajících do těla s cigaretovým kouřem. Na druhé straně motivem pro zanechání kouření může být sama nadváha či dušnost, která ji často provází.

Zvýšení příjmu energie po zanechání kouření dosahuje přibližně 1250 kJ/den. Spolu s poklesem výdeje energie to může vést k váhovému přírůstku až 0,45 kg týdně. Nárůst hmotnosti po zanechání kouření v průměru dosahuje 2,9 kg. Zvýšení tělesné hmotnosti po zanechání kouření však nemusí být nutným zlem - stačí omezit denní příjem energie nebo úměrně zvýšit fyzickou aktivitu. Zanecháním kouření tedy rozhodně nelze omlouvat přírůstek hmotnosti o 10 nebo více kg. Po zanechání kouření lze očekávat zlepšení inzulinové sensitivity a tím pokles rizika diabetu i úpravu dalších zdravotních komplikací.

Přestat kouřit se vyplatí ve všech směrech a v každém věku.

Připraveno ve spolupráci s:
prim.P.Suchardou, 3.interní klinika VFN 1.LF Praha
RNDr. Marie Hrudková www.Merrylinka.cz