Otrava houbami - Jak se zachovat, když jde o život

Varováním pro všechny rádobyznalce hub je lékařská statistika o lidech, kteří se každý rok houbami otráví. Ze tří stovek nešťastníků většina přežije, bohužel, jsou mezi nimi i případy s tragickým koncem. Češi patří sice ve světovém žebříčku k národu houbařů, ale také se drží na nejvyšší příčce co se týká otrav houbami.

Příběhy se šťastným koncem

Otravu houbami má na svědomí nepozornost, neznalost nebo i kuriózní situace, o nichž vědí lékaři v nemocnicích své. Například když jeden pacient popsal houbu, kterou si přinesl z lesa domů a snědl ji. Měla prý takový zelený klobouček, bílou stopku se zelenými proužky a sukýnku. Popis přesně odpovídal smrtonosné muchomůrce zelené a tak začal kolotoč na záchranu jeho života!

Další případ svědčí o lidské důvěřivosti, kdy soused přinesl staré paní čerstvě nasbírané houby, ta je připravila a snědla spolu s vnučkou. Když je obě hospitalizovali a z nemocnice volali houbaře na vyšetření, ten jen vzkázal, že on ty houby nejedl …

V jiném případě se hra o život v souvislosti s houbami odvíjela od chvilky nepozornosti. Mladá žena přinesla domů spolu s jedlými houbami i muchomůrku zelenou a odložila ji na okno s tím, že dětem ukáže jak vypadá jedovatá houba. Po jídle si na odloženou muchomůrku vzpomněla, ale na okně nebylo nic. Děti muchomůrku přimíchali mezi ostatní houby… Naštěstí, v tomto případě přišla účinná pomoc včas.

Tak co myslíte, nemůže se podobný případ stát i vám? Ale ano, stačí si splést pavučinec s holubinkou, zaměnit ucháč za smrže nebo sebrat do košíku jedovatý druh hlívy, růžovku nebo hřiba satana a malér je tady.

Není otrava jako otrava

Nejlehčí otravou je gastrointestinální typ. Název vystihuje skutečnost, že postihuje trávicí soustavu. Otrava se projeví za dvě až čtyři hodiny po požití hub zvracením a průjmy, někdy poměrně velkou ztrátou tekutin, dehydratací. Potíže trvají několik hodin, někdy až dva dny a poté vymizí. Lehkou otravu způsobují většinou houby nedostatečně tepelně upravené, plesnivě nebo zapařené.

Vážnější postižení, poměrně vzácné, představuje orelaninový typ otravy, která může nastat například po požití krásně červené muchomůrky s puntíkatým kloboukem. Krásná houba je však nebezpečná tím, že jed - orelanin způsobuje poškození ledvin. Jed po požití této jedovaté houby začne účinkovat až za několik dní a zřídka až v průběhu dvou či tří týdnů.

Mezi nejvíce nebezpečné jedovaté houby patří muchomůrka zelená, dříve označovaná jako muchomůrka hlíznatá. Při otravě muchomůrkou zelenou působí zejména dva významné toxiny: faloidín a amanitín. Faloidín způsobuje trávicí potíže, nejdříve se dostaví zvracení a úporný průjem. Příznak se však dostaví s dost velkým časovým odstupem po požití hub - po šesti, dvanácti i více hodinách, takže druhý toxin, amanitín, má dostatek času na to, aby se vstřebal z trávicí trubice a aby pronikl do orgánů do jater a později do ledvin. Snad ani není třeba vysvětlovat, že se jedná opravdu o otravu velmi, velmi těžkou, vážně ohrožující život. A na závěr pozor! Někdy stačí jen malý kousek v houbovém pokrmu, aby muchomůrka zelená zahubila všechny, co z houbové dobroty uďobli jen sousto, což se může stát třeba i u bramboračky ze sušených hub, neboť jedovatost některých hub neodstraní ani povaření ani usušení.

Jak se zachovat když jde o život

O otravě houbami lékaři tvrdí, že jde o boj s časem, a mnohdy se jedná opravdu o minuty. Typickým příkladem je podezření na otravu muchomůrkou zelenou. Nejdůležitějším krokem je v takovém případě co nejdříve vyvolat zvracení a podávat poměrně velké množství živočišného uhlí – celé balení každé čtyři hodiny rozpustit ve sklenici vody, kterou postižený musí vypít.

Dosud často praktikovaný postup, zapít rozkousanou tabletu živočišného uhlí je mnohem méně účinný, neboť čím více tablet se do těla najednou dostane, tím rychleji se toxické látky zachytí v živočišném uhlí. Tablety je potřeba užívat dva, tři dny, případně i déle a podpořit odcházení jedovatých látek z těla podáním projímadla. V každém případě VŽDY neprodleně vyhledáme lékařskou pomoc a nečekáme, že se „to“ vyřeší samo a VŽDY se vyhneme „osvědčeným“ receptům jako je podávání teplého mléka a podobně.

Otravy houbami jsou velmi zákeřné, proto se vyplatí dodržovat sedm houbařských zásad:

1. Sbírejte pouze houby, které dobře znáte
2. Naučte se poznávat i jedovaté houby a učte i děti, jaké typické znaky má například smrtelně jedovatá muchomůrka zelená (typický „kalich smrti“ a pod.)
3. Buďte mimořádně opatrní, když houby od někoho dostanete nebo je koupíte na trhu či od prodejce někde u silnice. Ujištění, že dotyčný houby bezpečně zná vás může stát zdraví. Záruku o nezávadnosti hub už vůbec nemáte, pokud se k vám houby dostanou již rozkrájené
4. Každou houbu, která má netypický tvar, je zdeformovaná, okousaná nebo není celá, raději vyhoďte (snadno si můžeme splést jedlou houbu s jedovatou)
5. Nejste si jisti, že je houba jedlá nebo ji vůbec neznáte? Dejte houbu stranou od ostatních a poraďte se s odborníkem. Můžete se obrátit například na poradnu České mykologické společnosti http://www.myko.cz/
6. Při prvních příznacích otravy houbami neotálejte a okamžitě poskytněte první pomoc, vyvolejte zvracení a ihned volejte lékaře

Při podezření na otravu houbami vždy vezměte k lékaři zbytky jídla, nespotřebované houby, případně zvratky, aby lékař mohl určit, který druh houby otravu způsobil a mohl zahájit cílenou léčbu.

Autor: Irena Forejtová