Otužování v každém věku
Nadcházející letní období nám přináší skvělou možnost jak posílit svůj organismus. Právě léto je totiž nejlepším obdobím, kdy můžeme svoje tělo pomalu navykat na otužování a připravit je tak pomalu na pozdější zimní období. Otužování totiž napomáhá přizpůsobit se teplotním výkyvům okolí, a tím předcházet nemocem z nachlazení nebo alespoň zmirňovat jejich průběh.
Kdo se může otužovat?
Otužování prospívá všem věkovým kategoriím. Otužovat se tedy mohou malé i starší děti, dospělí i starší lidé. Je však nutné respektovat věk a zdravotní stav jedince, kupř. u dětí a starších lidí by se mělo začínat opatrně a pozvolna.
Otužovat by se neměli nemocní lidé, zvláště jedinci trpící srdečními obtížemi. Nejste-li si jistí, zda je pro vás ten způsob posilování imunity organismu vhodný, měli byste se poradit se svým lékařem, a to ještě před tím, než s otužováním vůbec začnete.
Důležitá je systematičnost a vytrvalost
Trénink otužilosti musí být dlouhodobou postupnou procedurou, která probíhá nejlépe denně. Příznivé účinky otužování se totiž projeví až po dělší době, obvykle nejdříve po třech až čtyřech týdnech.
Nejlépe je začít začít s otužováním velmi brzy už v poměrně útlém věku dítěte s otužováním pokračovat do pozdějšího věku, kdy dítě začne přejímat otužovací návyky samo a bude v nich pokračovat až do dospělosti, popř. celoživotně.
Právě systematičnost, dlouhodobost a vytrvalost jsou při otužovacím procesu jedním z nejdůležitějších faktorů. Při přerušení otužovacího procesu zvýšená otužilost během několika týdnů opět poklesne. Pokud tedy musíte s otužováním přestat, např. kvůli nemoci, zranění, pobytu v teplých krajích apod., je třeba začít tělo navykat opět pozvolna téměř od začátku.
Tři způsoby otužování
K věku a dispozicím jedince je pak nutné přihlížet také při volbě otužovacícho procesu. Pokud Vám totiž při slově otužování přijde na mysl jen ledová sprcha nebo koupel, pravěpodobně jste pouze přijali jeden ze zažitých mylných názorů. Otužování je totiž možné provádět vzduchem, vodou a sluncem.
Otužování vzduchem je nejjednodušší metodou. Vzduch může na tělo působit při sportu nebo i při práci, měli bychom ovšem dbát na to, abyhom nosili oblečení, které umožní přístup vzduchu k tělu.
Zvláštní formou otužování vzduchem je vzdušná lázeň, kdy vzduch působí na celé tělo nebo na jeho většinu. S aplikací vzdušné lázně můžeme začít již u malých dětí podle následujícího postupu:
Dítě by mělo být předem dobře prohřáté a svlečené v teplé místnosti. Proud vzduchu, se kterým začínáme je 20 - 22 stupňů 5 - 10 minut. Dítě se má při vzdušné lázni co nejvíce pohybovat a nesmí se u něj dostavit pocit mrazení. Asi po 5 dnech snížíme teplotu o 1 - 2 stupně, pokud dítě reaguje nepříznivě, opět se vrátíme k teplotě příjemné. Teplotu snižujeme maximálně do 14 stupňů.
Otužování sluncem umožňuje adaptaci na biologické účinky slunečního záření, kdežto otužování vzduchem a vodou ovlivňují přizpůsobení se chladu a teplu. I u otužování sluncem je velmi důležitá postupnost a přiměřenost.
Za nejúčinější způsob otužování považováno otužování vodou, neboť oproti vzduchu voda odvádí při styku s tělem teplo asi dvacetinásobně vyšší rychlostí. Začít můžeme omýváním mokrou žínkou nebo houbou nebo vlhkým ručníkem. Poté, co si tělo zvykne na omývání můžeme přejít k polévání nebo sprchování.
U dětí přidáváme rozsah omývaných částí těla, např. ruce, pak krk, hrudník, břicho atd, postupně. Nejlépe provádět otužování po ránu, neboť dítě je v té době z postýlky dobře prohřáté. Voda pro otužování dětí by se měla z počátku pohybovat kolem 30-34 °C . Za 7-14 dnů dospějeme k omývání celého těla a můžeme přejít k postupnému snižování teploty vody po pár dnech vždy o 1 °C, až na teplotu 15-20 °C. Po skončení otužování dítě promasírujeme froté osuškou a měli bychom dbát na to, aby ještě nějakou dobu vykonávalo pohyb, např. pobíhání nebo cvičení pažemi apod.
Nejúčinnější otužovací metodou je studená koupel v potoce, řece, moři apod. I její délka by se však měla odvíjet od teploty okolního vzduchu a také trénovanosti otužilce. Studenou koupel však podle odborníků není vhodné provádět ve vaně. Vana totiž neumožňuje dostatek pohybu, např. napodobování plavání a tudíž by mohlo dojít k nežádoucímu prochladnutí těla. Lépe je v tomto případě zvolit polévání studenou vodou nebo sprchu, která by neměla být delší než dvě minuty.
Doplňkem otužování může být pobyt v sauně, ideální frekvence je jednou týdně. Do sauny můžeme chodit i s velmi malými dětmi, měli bychom však dbát na vhodné zkrácení doby pobytu v sauně. Pro batolata stačí 8 minut v potírně, starší děti zde mohou setrvat 10 -12 minut. Poté dítě ochlazujeme postupným ponořováním. Cyklus pocení a ochlazování pak můžeme opakovat 2x, později až 3x, ale teprve poté, co si dítě na saunování zvykne.
Pobyt v sauně ukončíme sprchou a odpočinkem v odpočívárně. Máme-li sebou děti, je nutné je v odpočívárně zabavit tak, aby vydržely v klidu alespoň 1/4 hodiny. Po odpočinku můžeme podat lehké občerstvení, např. ovoce.
Hlavní zásady otužování
- Při otužování dbáme na postupnost. Začínáme od méně intenzivních prostředků a pokračujeme k intenzivnějším, zvyšujeme i dobu otužování.
- Otužování není vhodné pro nemocné, zvláště pak pro jedince se srdečními potížemi.
- Děti a starší lidé se mají otužovat mírněji.
- Neotužujte se krátce po sportovním výkonu.
- Nadměrné oblékání a přetápění místnosti vaši otužilost snižuje, proto se obojímu vyvarujte.
- Ihned po otužování se pořádně osušte (třením ručníku podpoříte prokrvení organismu) a oblečte.
