Poševní výtok: kdy je ještě normální a kdy je čas vyhledat lékaře?
Určité množství výtoku z pochvy je normální. Tento fyziologický sekret je zpravidla čirý nebo má bělavou zbarvení a nijak nezapáchá. Jeho množství závisí na fázi menstruačního cyklu, ale také na věku ženy, jejím psychickém rozpoložení a dalších faktorech.
Každá žena s postupem času sama pozná, jaké množství sekretu a jaká konzistence jsou v jejím případě obvyklé, a dokáže tak celkem snadno odhadnout, když něco není v pořádku.
Běžný výtok slouží především ke zvlhčení pochvy, čistí její prostředí, zabraňuje infekci a pomáhá také jako lubrikant při pohlavním styku. Problém nastává ve chvíli, kdy má výtok jinou příčinu – není tedy prevencí, ale naopak následkem nějakého problému.
Příčinou vzniku takových vaginálních výtoků je zpravidla infekce, a to buď způsobená bakteriemi, viry či plísněmi, a nebo mechanickým poškozením rodidel. To, že se jedná o výtok, který značí infekci, pozná žena celkem snadno: Sekret sice nemusí změnit množství, ale vždy se vyznačuje zápachem. K tomu se přidávají další potíže – svědění, pálení či bolest intimních míst, buď zvnějšku, nebo uvnitř, třeba při pohlavním styku. Výtok také často změní barvu nebo konzistenci, nejčastěji zežloutne či zezelená a stává se hustším nebo je vylučován v podobě hrudek.
Jakmile žena některý z těchto projevů zaznamená, měla by neprodleně navštívit gynekologa. Čím dříve je příčina odhalena, tím menší škody způsobí a tím kratší může být léčba.
Kvasinkové infekce
Snad nejčastěji způsobí výtok takzvaná kvasinková infekce (vaginální mykóza), způsobená plísněmi Candida albicans. Za svůj život se s kvasinkami setkají zhruba tři čtvrtiny žen, mnoho z nich bohužel opakovaně. Příčin vzniku je tolik, že je prakticky nemožné dodržet účinnou stoprocentní prevenci.
Kvasinky totiž mohou začít bujet, když: užíváte hormonální antikoncepci, berete antibiotika, máte cukrovku, jste těhotná, procházíte hormonální léčbou. Zaděláte si na ně nošením těsného spodního prádla a upnutých kalhot z tvrdého materiálu (tedy džínsů), riziko zvyšuje koupání, delší setrvávání v mokrých plavkách, používání tamponů, vložek, vonných mýdel a sprchových gelů, parfémovaného toaletního papíru. A jakékoli oslabení organismu jako chřipka, průjem nebo „obyčejný“ stres mykózám rovněž nahrávají.
Jak tedy co nejvíce snížit riziko kvasinkové infekce? Snažit se o pravý opak věcí popsaných v předchozím odstavci, u kterých to lze. Tedy nosit volné prádlo, nejlépe bavlněné, upnuté džíny oblékat spíše výjimečně než jako běžný každodenní oděv, hormonální antikoncepci čas od času vysadit, používat Ph neutrální prostředky pro intimní partie, hygienické pomůcky kupovat neparfémované, snažit se o zdravý životní styl, abychom nebyly nemocné.
Hygiena na prvním místě
Základem je však důkladná hygiena a samozřejmostí by měla být také partnerská věrnost a používání kondomu při styku s neznámým protějškem. V této souvislosti je určitě vhodné, aby se nechal vyšetřit také partner ženy, neboť je velmi pravděpodobné, že infekcí může trpět i on
. Pokud nejsou léčeni oba partneři, dochází k ping-pong efektu a léčba ženy v podstatě postrádá smysl. Rozhodně není radno zkoušet infekci porazit různými babskými radami, jako jsou bylinkové výplachy nebo tampony namočené v jogurtu. Možná mohou mít tyto praktiky nějaký racionální základ, ale rozhodně nejsou bezpečné a mohou naopak nadělat ještě více škody. Vhodnou léčbu ženě navrhne lékař, a to zpravidla jednak lokální (mast, čípek), tak ve formě orálně užívaných léků (antibiotika, antimykotika).
Kromě vaginální mykózy může výtok upozorňovat i na jinou bakteriologickou infekci, například chlamydie, trichomoniázu, herpes, streptokoka, mycoplasmu a další.
Mechanické příčiny zánětu mohou být různého typu. Často to bývají potíže s antikoncepčními prostředky – ženu dráždí nitroděložní tělísko či pesar. Jindy se jedná o uvolněný kousek tamponu (nebo infekci z tamponu, který zůstal v těle příliš dlouho). K podráždění často dochází při pohlavním styku a výjimkou není ani zanesení cizího tělesa například při masturbaci.
