Pracuji, na hubnutí nezbývá čas...
Začněme hodně zostra: vezměte si krejčovský metr a změřte si obvod pasu. Pokud jste žena a máte obvod pasu větší než 80 centimetrů (muž větší než 92 centimetrů), je čas vážně se nad sebou zamyslet. Někteří lidé zhubnout skutečně potřebují, ale pro spoustu dalších jsou slova „musím držet dietu“ jenom fráze: k dietě je často vede touha být jako „kdosi“, přestože tělo mají úplně v normě.
Základem správného přístupu k hubnutí je v první řadě vědět, jestli zhubnout skutečně potřebujete, nebo jestli je to zbytečné a stačilo by jen – řekněme – upravit určité partie. Pokud to druhé, zapomeňte na diety, knihy o hubnutí, vystřižené novinové články se zaručenými tipy i na všechno ostatní. To, co potřebujete, nejsou žádné ideologie ani složité postupy, ale vyvážený přístup k jídlu a životu obecně, kterým dosáhnete vytyčeného cíle a nebudete přibírat. Výživová poradkyně Jana Vašáková říká: „Co bych doporučovala, je přestat mluvit o dietách a začít žít zdravým životním stylem, díky kterému se budete cítit lépe jak na těle, tak na duši.“
Tajemství úspěchu je v první řadě v hlavě a posléze v praktickém naplňování několika jednoduchých zásad, z nichž ta nejdůležitější zní: méně je více. Žijeme v blahobytu, a to je ten průšvih. Náročnou práci, stres a pocity, že nic nestíháme a opakovaně selháváme, zajídáme svíčkovou se šesti a pekáčem domácích buchet, protože – co si budeme povídat – málokterý lék „na hlavu“ funguje tak spolehlivě jako jídlo. Kdybychom si na sebe udělali aspoň pár minut denně, naložili si od všeho poloviční porci, tělo přinutili vystoupit z auta a denně mu dali aspoň půl hodinky trochu zabrat, nepřebírali bychom. Jak prosté… Proč je tedy tak jednoduchý recept pro tolik lidí nepřekonatelným problémem?
Hubněte kvůli sobě
Jestli je vaše letošní novoroční předsevzetí takové, že na konci roku budete mít o pár kilo méně a pevnější tělo, je potřeba začít pracovat. Ale jak už se zmiňujeme v článku o novoročních předsevzetích (str. 24) – pokud o svém přání nebudete dostatečně přesvědčení, naděje na úspěch je minimální. Základem práce na sobě samém je dělat jenom to, co sami chcete. Říká vám partner, že s takovým zadkem vás nechce, ale vy své pozadí milujete? Tak to neřešte. Pokud se budete trápit dietou, po dvou třech měsících pravděpodobně skončíte s nejméně pěti kilogramy nadváhy. „Nehubněte kvůli někomu jinému, ale kvůli sobě. Nejste oběť. Všechno, co děláte, činíte sami pro sebe a nikoli pro ostatní. Uvědomte si, že zdraví máte jenom jedno a že drastické hladovky, nevyvážené diety a následné ‚ládování se‘ na noc k němu opravdu nepřispívají,“ upozorňuje Jana Vašáková.
Většina lidí startuje hubnutí a případnou změnu životního stylu právě novoročním předsevzetím – a to není ideální. Zima je typickým obdobím špatných nálad a depresí, což plánovaná redukce jídelníčku ještě zhorší. „Z mé zkušenosti bere většina žen Nový rok jako startovní čáru, kdy o hubnutí mluví, zapisují se do různých kurzů, začínají cvičit. Skutečné vnitřní rozhodnutí ale realizují až později, a sice s odkládáním zimního oblečení a plánováním letní dovolené. Vidina sebe sama v plavkách je pro lidi – ženy i muže – velmi silným motivačním faktorem,“ říká psycholožka Iva Belasová.
Problém je taky v tom, že většina lidí vnímá hubnutí a změnu životního stylu jako krátkodobou záležitost. Myslí si, že když na dva měsíce přestanou jíst rohlíky a dopřejí si jedno jídlo denně, zhubnou a pak se v klidu mohou vrátit k zaběhnutému režimu. Ale to je obrovská chyba! „Udržet si hmotnost říká psycholožka Erika Matějková a dodává: „Pokud zhubnete, trvá tělu přibližně dva roky, než se sžije s novým nastavením a zastoupením tuků. Teprve po dvou letech si nemusíte dělat starosti, že opět rychle přiberete, pokud si krátkodobě dopřejete v jídelníčku více, než tělo snese.“
Na hubnutí nemám čas!
Tuto situaci asi znáte: je poledne, sedíte u pracovního stolu před obrazovkou počítače, v jedné ruce sendvič, druhou ovládáte myš. Projdete e-maily, zkontrolujete Facebook, přečtete pár zpráv na internetu a ejhle… sendvič je pryč. Užžžž???!!! Vždyť si ani neuvědomujete, že jste ho celý snědli! Proč jste ho nezkonzumovali třeba v bistru, kde jste ho koupili? „Nemám čas,“ odpovídáte. Je to začarovaný kruh, nemáte čas, protože jste ve stresu, a jste vystresovaní z toho, že nemáte čas. Na rovinu – čas nemůžete mít, můžete si ho jenom udělat.
Ve skutečnosti nikdy nemáte málo času, pořád nastává další, a ruku na srdce – co opravdu chcete, to obvykle stihnete –, tak jak je to, hrome, možné? Problém je ten, že úkolů je spousta. Co s nimi můžete udělat? Odpověď: Něčeho se vzdát. Vzdát se toho, že stihnete ještě víc, budete ještě úspěšnější a budete ještě víc zabředávat do konzumního způsobu života a následně ho zajídat čím dál větším počtem knedlíků a dortíků. Jestliže je pro vás něco důležité, pak to dokážete. Necháte e-maily padat do schránky a jdete se svým potomkem na pískoviště, protože děti jsou vaše priorita.
A to je odpověď: Obloukem jsme se dostali zpět k motivaci. Tu má v sobě každý z nás. Musíte ji jenom objevit. Někdy se to stane tak nějak skoro samo, třeba když chcete zhubnout a zamilujete se, najednou kila letí dolů, ani nevíte jak. Samozřejmě čím jste starší, tím se motivace k mnoha věcem včetně hubnutí a změny životního stylu hledá hůř. Ale dobrá zpráva: Dá se to zvládnout! „Pokud nepomáhá motivovat sám sebe zdravím nebo lepším pocitem, navštivte centrum snižování nadváhy. Lékař vám nastaví jídelníček tak, abyste příliš netrpěli a abyste co nejúčelněji shazovali tuky, a ne svalovinu. Roli hraje i to, že do poradny musíte pravidelně docházet a trochu se stydíte, pokud se neuhlídáte. Pod dohledem lékaře navíc neděláte zbytečné chyby,“ říká Erika Matějková.
Víte, proč jíte?
Francouzska Mireille Guilianová je autorkou knihy Francouzky netloustnou – jde o jednu z nejprodávanějších publikací na téma štíhlosti na světě. Mireille je ředitelkou společnosti obchodující s vínem a její náročné povolání si kromě jiného žádá, aby se přibližně třistakrát v roce stravovala v restauraci. „Tento styl života vedu už dvacet let a jídlo rozhodně neodbývám – vždy jde o oběd nebo večeři se vším všudy, nikoli o ubohý jediný chod sestávající z kadeřavého salátu a sody. Přesto nemám nadváhu a netrpím žádnými jinými obtížemi,“ říká. Jak to dělá?
Zavrhuje všechny diety a přemýšlí o tom, JAK jí. Tajemství úspěchu, jak skloubit náročné povolání a hubnutí, se podle ní skrývá v jednoduchých pravidlech. Telegraficky by se dala shrnout takto: jíst střídmě, pestře, naslouchat svému tělu (nejíst ze stresu, z nudy nebo proto, že hodiny zrovna ukazují dvanáct a je čas na oběd), jíst v klidu (nesedět u počítače, vypnout televizi, odložit noviny), přestat jíst, jste-li sytí (žádné dojídání), a jídlo plně vnímat – jíst dlouho a s potěšením – jídlo by mělo být zážitek. „Mnoho žen opravdu nemá času nazbyt, ale zaměstnanost v případě hubnutí může být naopak nápomocná – jídlu v myšlenkách věnují jen omezené množství prostoru. Často to bývá spíš tak, že největší chuť k jídlu a nejvíc sklonů k porušení režimu mají lidé, když přijdou domů. Všechny povinnosti jsou splněny a oni nemají co dělat, tak jedí. Klasickým příkladem jsou večery a víkendy,“ říká Erika Matějková. V takovém případě je třeba naučit se mozek ošálit: místo sladké koblihy si dát hrst zeleniny nebo vypít sklenici vody a tak podobně. Spousta lidí zase řeší, jak se stravovat a hubnout, pokud pracují ve směnném provozu.
Podle Jany Vašákové je základem pokusit se dodržovat základy zdravého stravování: začít den snídaní, ať je brzy ráno, nebo poledne, mezi jednotlivými jídly nehladovět déle než tři hodiny a mezi spánkem maximálně deset hodin. „Tím budete do mozku vysílat ty správné signály a tělu dodáte potřebné látky. Pokud se ale po jídle cítíte těžce, jste unavení a bez nálady, přibíráte na váze nebo naopak hubne, zajděte se poradit s odborníkem,“ dodává.
Sebelepší nastavení hlavy a jídelníčku vám však k pěkné postavě nepomůže, když zůstanete ležet v obýváku na gauči. Musíte se pravidelně hýbat. Výmluvy se nepočítají. Čas je největší luxus, který si můžete dopřát. Tak s ním podle toho zacházejte. Více ho nikdy nedostanete.
Autor: Jana Benešovská (Moje Psychologie)
