Příjem jódu není radno podceňovat
Máte ponětí, z kolika chemických prvků se skládá lidské tělo? Za svou odpověď se vůbec nemusíte stydět, neboť ani vědci se doposud na přesném počtu neshodli. S jistotou ale můžeme tvrdit, že jód mezi ně patří a je pro naše zdraví naprosto nezbytný.
Dostatek jódu v krvi je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Tato žláza s vnitřní sekrecí je uložena po obou stranách štítné chrupavky hrtanu a produkuje do těla hormony, které jsou klíčové pro naší látkovou výměnu. K hormonům, které se ve štítné žláze vytváří, patří tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. První dva zmíněné ovlivňují zejména náš metabolismus a duševní činnost, kalcitonin reguluje hladinu vápenatých a fosforečnanových aniontů v krvi.
Vliv jódu na funkci štítné žlázy
Výkyvy v příjmu jódu mohou vést k nedostatečné nebo naopak nadbytečné produkci těchto hormonů, což má za následek celkové narušení rovnováhy organismu. Přestože v dnešní době již není problém nemoci štítné žlázy spolehlivě odhalit a při zodpovědném přístupu pacienta i úspěšně léčit, jednoduchá prevence jejich vzniku může ušetřit spoustu starostí vám i vašim blízkým.
Podívejme se nyní blíže na následky nesprávné funkce štítné žlázy. Její zvýšená činnost (tzv. hypertyreóza) se projeví ve vyšším obsahu zmíněných hormonů v krvi, což vede například ke zrychlení srdeční činnosti, hubnutí, podrážděnosti a emocionální labilitě. Tyto jevy jsou navíc doprovázeny zvětšením štítné žlázy, kdy se vytvoří tzv. struma (někdy označováno též jako vole).
Naopak snížená funkce štítné žlázy (tzv. hypotyreóza) může v dětství vést až ke zpoždění tělesného i duševního vývoje, takzvanému kreténismu. V dospělosti je nedostatečný obsah metabolických hormonů v krvi spojen se sníženou látkovou výměnou, která vede k tloustnutí, útlumu tělesných funkcí a celkovému zpomalení myšlení. Člověk, postižený hypotyreózou se velmi potí, zhrubne mu hlas a také pomaleji mluví.
Ze statistického pohledu se nemoci štítné žlázy vyskytují přibližně 5x častěji u žen než u mužů a pravděpodobnost výskytu s věkem stoupá. Odhaduje se, že ve vyspělých zemích postihují tato onemocnění přibližně jednu osobu z dvaceti. Podíváme-li se pak na doporučená množství jódu, jaká bychom měli během dne přijmout, zjistíme, že u kojenců se tato hodnota pohybuje kolem 50 µg, u dětí různého věku je to rozmezí 90–120 µg a u dospělého člověka by se měl denní příjem jódu pohybovat kolem 150 µg. Výjimku tvoří těhotné a kojící ženy, u kterých se z důvodu správného vývinu plodu a miminka doporučuje až 200 µg jódu na den.
Jak dodat organismu dostatek jódu?
V našich klimatických podmínkách je to s přísunem jódu do našeho organismu poněkud složitější, neboť jeho největším a nepřirozenějším zdrojem jsou mořské ryby a plody moře. Chceme-li tedy udělat něco pro své zdraví, měli bychom mořské ryby zařadit do svého jídelníčku alespoň 2x týdně, neboť kromě jódu obsahují tyto lahůdky také důležité omega-3 mastné kyseliny, které chrání náš organismus před vznikem a rozvojem aterosklerózy.
V dnešní době se proto jód uměle přidává do běžných potravin, zejména pak do kuchyňské soli, do kojeneckých výživ, přesnídávek nebo minerálních nápojů. K dalším trikům, jak tento stopový prvek do našeho organismu dodat je podávání jódem obohaceného krmiva hospodářským zvířatům. Díky tomu se výrazně zvyšuje obsah jódu například ve vejcích, mase či mléce.
V současné době, kdy je naše tělo vystaveno škodlivým vlivům civilizace, není také nic neobvyklého v podávání potravinových doplňků, kterými si dodáváme potřebné minerály a stopové prvky ve formě tělu vlastní. Žádná chemie však nemůže nahradit přírodní zdroje a proto nespoléhejme se pouze na výrobky farmaceutických firem a pokusme se upravit náš jídelníček tak, aby byl co nejpestřejší. Toto doporučení již samozřejmě neplatí pouze pro příjem jódu, ale týká se celého spektra prvků a minerálních látek. Nezapomínejme, že si naše tělo musíme hýčkat a každý krok správným směrem bude oceněn a v dobrém se nám vrátí.
Autor: Mirka Bittová
