Probiotika - užitečné potvůrky
Myslete na své trávení
Kdybychom se podívali pomocí mikroskopu do nitra našeho trávicího ústrojí, uviděli bychom bilióny bakterií, plísní, kvasinek a podobných mikroorganismů, které pomáhají při zpracovávání potravy. Jedni pomáhají se vstřebáváním živin, druzí odklízejí odpadové látky, třetí regulují působení trávicích enzymů. Bohužel se zde ale najdou také neřádi, kteří produkují toxické látky, oslabují nás a snaží se všemožně zasít zrnko infekce.
Aby naše trávení fungovalo správně, je zapotřebí vyvážený poměr příznivé střevní flóry, která s nepřátelskými mikroby zatočí. Fyziologická rovnováha v trávicím traktu pak pomáhá předcházet problémy s nadýmáním, zácpou či průjmem a má nezanedbatelný vliv na celkovou obranyschopnost našeho organismu. Pro její správné udržení bychom se měli vyvarovat monotónní stravě, stresu, užívání antibiotik, antikoncepce či projímadel.
Živí pomocníci trávení
Probiotiky nazýváme živé mikroorganismy, působící v trávicím traktu, které podle definice Světové zdravotnické organizace při podávání v dostatečném množství příznivě působí na zdraví konzumenta. Jinak řečeno, probiotika jsou našimi spojenci. Usnadňují vstřebávání některých živin (například vápníku) a vitamínů, pomáhají při střevních potížích, regulují nevyváženou stravu a mírní následky různých diet. Chrání před patogenními látkami, pečují o střevní sliznici a snižují tak riziko střevních zánětů. Mimo to tiší zažívací potíže po chemoterapii nebo po léčbě antibiotiky a slouží jako prevence virových infekcí.
K nejvýznamnějším zástupcům se řadí mléčné bakterie rodu Bifidobacterium, které tvorbou kyseliny mléčné či octové potlačují růst toxických mikroorganismů a tím i hnilobné procesy v tlustém střevě člověka. Podobným způsobem chrání střevní sliznici před růstem hnilobných bakterií a kvasinek také bakterie rodu Lactobacillus. Z dalších probiotik pak jmenujme ještě například bakterie druhu Enterococcus faecium či Streptococcus thermophilus.
Jogurtová mánie
Přirozeným zdrojem přátelských mikroorganismů jsou mléčné výrobky jako například kefír, acidofilní mléko či jogurt. A právě posledně jmenovaný patří k pravděpodobně nejoblíbenějším formám přísunu nejen probiotik, ale také vápníků a důležitých bílkovin.
Slovo „yogurt“ pochází z tureckého pojmenování pro zkvašené mléko a jeho výroba je známá již od 5. tisíciletí př. n. l. Pro komerční účely se začal vyrábět v nedávném 20. století a pro zajímavost zmiňme, že první ovocný jogurt byl vyroben u nás, v pražské Radlické mlékárně roku 1933. Z jejích bran se pak vyvážel až do 14 zemí celé Evropy. Příznivé účinky jogurtu se mimo jiné vysvětlují také tím, že jeho přítomnost ve střevech mění neutrální prostředí na lehce kyselé, ve kterém se daří probiotických kulturám, avšak mikrobiální infekce se zde hůře množí.
Probiotika + prebiotika = synbiotika
Nelekejte se zdánlivě neznámých pojmů, rovnice je to velmi jednoduchá. Vedle pojmu probiotika, se můžete setkat také s podobným slovíčkem prebiotika. Tímto názvem se souhrnně označují těžce stravitelné až nestravitelné látky (vlákniny), které svou přítomností v tlustém střevě podporují činnost probiotik. K nejvýznamnějších prebiotikám se řadí zejména oligosacharidy, které stimulují růst a aktivitu probiotik.
Jedná se například o přírodní inulin (zastoupený například v čekance, topinamburu či česneku a cibuli), o oligosacharidy typu laktulózy, maltiolu, laktiolu nebo o škrobová zrna. Jako synbiotika pak označujeme dosud málo rozšířené potravinové doplňky, které kombinují přítomnost probiotik a prebiotik. Jejich největším pozitivem je vyšší odolnost živých kultur při průchodu žaludkem a tenkým střevem při cestě do tlustého střeva. Díky jejich vlastnostech o nich však bezpochyby v budoucnu ještě uslyšíme.
Přestože se říká všeho s mírou, u probiotik to zas až tak 100% neplatí. Jeden až dva jogurty denně by sice měli pokrýt dostatečný příjem živých bakterií pro udržení správného trávení, avšak jelikož se jimi nelze předávkovat, konzumujte mléčné výrobky podle libosti, kdykoliv na ně dostanete chuť.
Autor: Mirka Bittová
