Proč konzumovat amarant

„Jedlý“ amarant pěstovali již staří Mayové, Inkové a Aztékové, pro něž byl posvátnou plodinou; dostal prý označení „zlato Inků“ či „nesmrtelná“. Tato označení vyjadřovala nejen prospěšnost amarantu pro lidské zdraví, ale i hold jeho snadnému pěstování. Je totiž nenáročný na kvalitu půdy a roste i v nepříznivých klimatických podmínkách (snáší např. sucho). Dnes se mu daří také v Evropě; konkrétně u nás se představil v 90. letech 20. století. I když z amarantu vhodného k potravinářskému využití je možné zpracovávat také listy, hlavní surovinou jsou jeho semena. Obsahují řadu zdravých látek: vlákninu, lidskému zdraví prospěšný tuk (s obsahem tzv. nenasycených mastných kyselin), rostlinné bílkoviny, vitamin E známý svými antioxidačními účinky a minerální látky (především železo, vápník, zinek, hořčík a měď).

Amarantová semena působí zřejmě preventivně proti ateroskleróze, snižují hladinu cholesterolu v krvi, chrání buňky a tím údajně brání vzniku nádorových onemocnění trávicího traktu. Pomáhají také proti zácpě.

Mezi obiloviny bývá amarant řazen proto, že jeho semena se upravují stejně jako obilná zrna; zpracovává se z něj mj. mouka, která má široké využití. Výhodou je, že amarant mohou zařazovat do jídelníčku i diabetici. Jíst by ho měli také vegetariáni, protože alespoň částečně napravuje negativní dopady absence živočišných složek stravy, která má hlavní podíl na zásobování organismu železem. (Ze stravy živočišného původu totiž naše tělo dokáže využít asi pětkrát více železa než ze stravy původu rostlinného.)

Protože amarant neobsahuje lepek, mohou ho jíst i lidé, kteří musí držet bezlepkovou dietu. Měli by však vědět, že amarantové výrobky (sušenky) se -pokud vím -vyrábějí ze směsi pšeničné a amarantové mouky. Na trhu jsou také amarantové těstoviny (vlasové nudličky, mušličky, vřetena, kolínka) a amarantové pukance.
Amarantová semena mohou mít různou barvu -od bělavé přes hnědou až k černé, ale pro potravinářské účely se obvykle používají ta světlejší.

Amarantů je asi 60 druhů. Zatímco zahrádky zdobí letnička zvaná laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus), k potravinářskému využití je vhodný amarant metličkový (Amaranthus paniculatus).

Amarantové těsto viny se zeleninou a párkem
Amarantová vřeténka vložíme do vařící osolené vody, zamícháme a 15 minut vaříme; po odstavení necháme asi 7 minut ustát. Podáváme nasladko, nebo třeba se zeleninovým pyré.

Salát z amarantových listů
Mladší listy amarantu opláchneme, natrháme na menší kousky a zalijeme zálivkou z vody a citronové šťávy nebo vody a jablečného octa, event. smícháme s bílým netučným jogurtem. Můžeme sypat nasekaným natvrdo uvařeným vejcem a jemně nakrájenými či natrhanými lístky smetanky lékařské.

Špenát z amarantových listů
Amarantové listy nakrájíme, podusíme v troše osolené vody a umixujeme. Pak takto vzniklou kaši vložíme na osmahnutou cibulku, zahustíme kukuřičným škrobem rozmíchaným v troše vody, osolíme, opepříme a vmícháme rozšlehaná vejce. Po odstavení přidáme utřený česnek.

Z amarantových semen se získává olej, který je využíván nejen v potravinářství, ale i v kosmetice. Tento olej obsahuje mj. velmi cennou látku zvanou skvalen. Amarantové krémy jsou určené pro citlivou pleť.

Zdroj: Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy, Stanislava Jarolímková, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Motto, www.motto.cz