Sedm zajímavostí o alkoholu

Když jsem jako malý chlapec a dostal k narozeninám knihu Zabiják od Emile Zoly, na mysl mi nejprve přišla druhořadá detektivka. Jak jsem se však dílem prokousával, brzy jsem zjistil, že tenhle vrah za mříže nikdy nepůjde. Byl jím samozřejmě alkohol. Věděli jste o něm třeba že? :

• Chemických alkoholů je celá řada, ovšem v hospodě vám natočí ethanol, neboli líh. Ten, který si koupíte v drogerii však pít nejde. Pokud tedy nechcete hodně zvracet. Je takzvaně denaturovaný, tzn. pro pití znehodnocený. To proto, aby mohl být levný – každý by si rozmyslel umýt nápis lihovým fixem za cenu panáka finské vodky.

• Alkohol vyrábějí kvasinky, úplně stejné, jako kvasí chleba. Těmto šikovným houbovým organismům velmi chutná cukr. Když se do něj pustí, začne vznikat alkohol, oxid uhličitý a ocet. Jenže právě ten ocet málokomu chutná a tak musíme kvasinky nechat pracovat bez přístupu vzduchu. Nemusíte se bát, neudusí se, jsou to přece houby. Žádný kyslík, žádný ocet a kvasinky vesele vyrábí alkohol a množí se. Jenže, ač jsou proti němu velmi odolné, alkohol dostojí svému jménu a při koncentraci nad 14% milé kvasinky zabije. Proto má většina červených vín 12-14%, víc to zkrátka přirozenou cestou nejde.

• Starověk tedy zná víno a pivo, které údajně objevil Platon, ale víte jak to tehdy bylo s autorskými právy.. Lidé jsou však vynalézaví a 14% jim nestačilo. Jali se tedy nápoj zmrazit. Voda ztuhla, alkohol ne a po vyndání ledu byl na světě první hlt něčeho ostřejšího. Číňané vymysleli destilaci a pálenku a stejný postup se prakticky používá dodnes. Abstinentů najdeme opravdu málo. Za abstinenta se může považovat člověk, co tři roky neokusil alkohol. Většinou to bývají děti, které si ale dříve nebo později „zkusí cucnout“ od někoho z dospělých. Pro děti je ovšem alkohol extrémně nebezpečný. Jeho častější užívání je může zdeformovat nejen po intelektuální stránce. Do 4 let života ho navíc téměř nedovedou odbourat.

• Z hlediska toxikologie je naopak líh jedna z těch hodně málo jedovatých látek. Vždyť normálního jedu by mělo stačit pár kapek. Je snazší otrávit se kuchyňskou solí, než lihem. LD50 lihu je 9g na kilo tělesné váhy. Jinými slovy, pokud vážíte nad sto kilo a vypijete na ex kilo lihu, máte to padesát na padesát, že přežijete. Zatímco soli by mělo stačit 400 gramů. Jenže mnoho lidí konzumuje alkohol opravdu ve velkém a tak případy smrti na otravu nakonec nejsou tak nemožné.

• I přesto mi jistě dáte za pravdu, že alkohol nezabíjí rychle, ale pomalu. Pokud člověk začne pít právě pro stavy opilosti, začne jimi řešit svoje životní problémy, je na nejlepší cestě stát se alkoholikem. Celý proces je plíživý a nenápadný, trvá zhruba 10 – 20 let. Varovným signálem může být přechod z vína či piva na tvrdý.

• Sám alkohol se vstřebává celkem rychle, už 25% přímo z žaludku. To se dá zmírnit tím, že se před pitím najíme, nejlépe bílkovin. Dostane se na každé místo v těle, kde je voda. V mozku ho najdeme zhruba stejně, jako v krvi. 90% se odbourá v játrech, jelikož je to těkavá látka, odbourává se i dechem. Díky tomu mohou policisté a manželky provádět dechové zkoušky. Alkoholickým nápojem se nejde „napít“. Žízeň uhasí jen zdánlivě. Naopak, jeho odbourávání vodu spotřebuje. Kocovina je pak především celková dehydratace organismu. Doporučuje se už během pití do sebe lít hodně čisté vody.

• Alkohol, na rozdíl od ostatních drog, má v naší kultuře velmi silnou tradici a dalo by se říct, že jsme na něj zvyklí. O jeho prospěšnosti a škodlivosti se vedou nekonečné debaty. Zajímavým poučením pro nás může být, jak alkohol srazil na kolena americké indiány. Našinec by řekl, že „neuměli pít“. Stačila trocha ohnivé vody a stěží se udrželi na nohou. Evropan by si naopak měl dávat pozor na drogy, které on „neumí konzumovat“, na které tu nejsme zvyklí tisíce let.

Autor: Jan Franěk
7. července 2009