Skandinávská kuchyně
O Skandinávcích se tvrdí, že jsou povahou chladní a nepřístupní, ale pravda je někde úplně jinde. Jádro pudla je totiž v přístupu k životu a jídlu vůbec, protože Seveřané nejedí, aby žili, ale aby byly spokojení. Nejsou to tedy studení „čumáci“, jak na první dojem působí, ale jsou to vyrovnaní lidé, kteří si dokáží užít všech radostí života.
Když začneme od začátku Skandinávie, v tomto duchu stolují Dánové, kteří si rádi jídlo vychutnají v klidu a v kruhu rodiny či přátel. Oblíbené jsou pikniky, bez nichž se neobejde žádný víkend, ale často si tak zpříjemní i všední oběd, při němž se podávají tradiční, bohatě obložené chleby s lososem, paštikou, pečeným masem nebo sýrem. Dánové jedí hodně vepřového masa, které se peče, dusí nebo vaří, vařené mořské ryby, vejce, smetanu, a samozřejmě sýr, jímž často v polévce nahrazují jíšku.
Obložené chleby jsou tradičním dánským jídlem na svačinu či na piknik
K Norům se příroda zachovala macešsky. Jen malá plocha zemědělské půdy podél mořského pobřeží jim umožňuje rostlinnou výrobu, proto jsou největšími konzumenty mořských ryb, kterých je v jejich výsostných vodách opravdu dostatek. Spotřeba hovězího či vepřového masa je zanedbatelná, převážně se vaří skopové a sobí maso.
Ze všech skandinávských kuchyní je švédská nejbohatší. Převažují v ní ryby, maso, sýry, zelenina, saláty, ovoce a dezerty, zejména ovocné. Ve finské kuchyni můžeme najít vliv ruské a švédské kuchyně. Na prvním místě jsou ryby, hodně zvěřiny, houby, ze zeleniny řepa, kopr, a petržel.
Finové jsou známí dobrým chlebem, ale pokud navštívíte Norsko či Dánsko, na vynikajícím chlebu si určitě pochutnáte i tam, neboť chléb je stejně tmavý jako u nás, měkký s pěkně křupavou kůrkou a navíc si můžete dopřát i vláčný biochléb, se zapečenými slunečnicovými, sezamovými a dýňovými semínky. Je to opravdu lahůdka, zvlášť s čerstvým sýrem.
Recepty skandinávské kuchyně:
Salát ze slanečků
Ingredience: 6 filé matjesů v láku, 2 dl majonézy, 1 nadrobno nakrájená cibule, 1 nadrobno nakrájený pórek, 1 hrst nasekaného kopru, 2 dl kyselé šlehačky
Filé necháme okapat, opláchneme pod tekoucí vodou, otřeme utěrkou a nakrájíme na širší nudličky. Do mísy k matjesům přidáme cibuli, pórek a kopr, zlehka promícháme a zalijeme šlehačkou. Norové, a především Finové, jedí tento salát s novými brambory, které uvaří s koprem a posypou pažitkou, ale chutná i s tmavým pečivem.
Masové kuličky s brusinkami
Ingredience: 400 g mletého masa (směs vepřového a hovězího půl na půl), 1 vejce, 4 lžíce strouhanky, 1 1 dl mléka, 1 cibule, hlavička česneku, olej, bílý pepř, sůl, brusinková marmeláda
Na omáčku potřebujeme:3 dl hovězího vývaru, 2 lžičky sojové omáčky, 1 dl mléka, 1 1 lžíce jíšky, muškátový oříšek, sůl, pepř
Strouhanku smícháme s mlékem a necháme nasáknout. Pak přidáme maso, jemně nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, koření a vejce, směs dobře prohněteme a vyrobíme kuličky o poloměru 2 cm, které usmažíme na oleji. Kuličky dáme stranou na nahřátý talíř, aby zůstaly teplé. Tuk po smažení kuliček přelijeme vývarem, přidáme sojovou omáčku, mléko a jíšku, případně dosolíme a vaříme 5 minut. Masové kuličky podáváme přelité omáčkou, s vařeným bramborem a kopečkem brusinkové marmelády.
Kuličky z mletého masa jsou pro Skandinávce totéž co pro nás svíčková
Krémová polévka z lišek
Ingredience: Na 1 litr polévky: 500 g čerstvých lišek, litr zeleninového nebo hovězího vývaru, 1 menší cibuli, máslo, 3 lžíce hladké mouky, 100 až 150 ml smetany, mletý černý pepř a 2 až 3 lžíce kysané smetany
Lišky jemně očistíme kartáčkem pod tekoucí vodou, abychom je zbavili jehličí a nečistot a necháme na cedníku okapat. Větší lišky nakrájíme, malé necháme celé a osmahneme je na másle s drobně nakrájenou cibulí doměkka. Zaprášíme moukou a za stálého míchání zalijeme smetanou a vývarem. Polévku necháme provařit asi deset minut, dochutíme solí a pepřem. Podáváme se lžící kysané smetany a topinkami z tmavého chleba.
Houbová jídla jsou ve Skandinávii velmi populární, neboť kvalitních hub je v lesích opravdu jako máku. Najít košík hříbků, kozáků či lišek za půl hodinky není žádný problém. Ó, český houbař by nad tou úrodou zaplesal.
Autor: Irena Forejtová
31. srpna 2010
