Škodí nám sladkosti?
Mlsání stresy zahání
Říká se, že sladké uklidňuje a čokoláda obzvlášť, a je pravdou, že hlavně ženy sahají po sladkém, buď aby se uklidnily, nebo si dopřály odměnu. Občasná konzumace sladkého zdravému člověku neublíží, jakmile se se stane sladké posedlostí a nezbytností, může být zle.
Nebezpečí sacharózy spočívá v tom, že je vlastně „dvojcukrem“ složeným z glukózy a fruktózy. Ten první (glukózu) naše tělo potřebuje, fruktóza (ovocný cukr) zatěžuje organismus tím, že se jí většina přeměňuje na tuky.
Bílý rafinovaný cukr (sacharóza běžně kupovaná) najdeme dnes nejen v cukrářských výrobcích, v sušenkách a bonbónech, ale i v pečivu, balených nápojích a mléčných výrobcích. Bílý cukr ochuzuje tělo o vápník, vitamín B, hořčík, a jeho nadměrná konzumace oslabuje imunitní systém. Bez cukru vlastně neexistuje ani žádná „hubnoucí“ dieta, protože cukry jsou obsaženy v ovoci, zelenině, v mase i mléce.
Glukóza (jedna ze dvou složek řepného cukru) je základním pohonem, tedy zdrojem energie pro lidský organismus. Náš mozek by bez ní nemohl existovat, všechny buňky našeho těla potřebují tento cukr jako palivo.
Ovoce a ovocný cukr
Příroda nám dopřává v ovoci i medu fruktózu v dostatečném množství. Je sladší než cukr řepný, a tak nám ovocný cukr výrobci dopřávají v hojném množství. Tělo téměř polovinu tohoto cukru promění na tuk a na problém je zaděláno.
Vysoký krevní tlak a obezita číhají za rohem – jen si vzpomeňte, jaký problém mají v Americe: nadváha obyvatel vzniká nejen z nezdravého stravování, ale z obrovského množství slazených nápojů, které Američané vypijou.
Získaný tuk se pěkně usazuje v játrech, v břiše, okolo srdce a hned tu je riziko infarktu, vysokého krevního tlaku, mohou se objevit nemoci jater a ateroskleróza. Přibývá objemu v pase a objevuje se i rezistence k inzulinu.
Snězte dva banány a dvě datle a máte vyčerpán bezpečný limit denního příjmu fruktózy. Takže ani často doporučovaný třtinový cukr, sirup z agave, nebo javorový sirup nejsou vůbec zdravější, a už zmiňované slazené nápoje jsou přímo fruktózovou bombou.
Zakuklený cukr
Výrobci vymýšlejí leccos, aby náklady na výrobu sladkostí byly co nejnižší, a tak přišel na svět fruktózový kukuřičný sirup. Jeho výroba je levná, proto se jím sladí většina nápojů i potravin. Takový kečup, salátové zálivky, čipsy, sušenky, některé druhy chleba i konzerva lančmítu mají v sobě tuhle cukrovou bombu.
A tak ani nemusíte mlsat dorty a bonbóny, přesto máte život oslazený až příliš. Je na vás, co si vyberete – jestli výrobky s uměle vyrobenou fruktózou, nebo ovoce. Nejméně cukru mají mandarinky a nektarinky (kolem pěti gramů v jednom kusu), hruška už má cukru dvakrát tolik, mango se pyšní víc jak třiceti gramy cukru v kousku. Hodně sladké je sušené ovoce – i když na čerstvé mango nikdo nemá.
Děti sladkosti milují
Do tří let by neměly děti jíst sladkosti (bonbóny, sušenky, čokoládu), ale nevím o dítku, které něco z toho neochutnalo mnohem dřív. Nad kouskem kvalitní čokolády lze jednou za čas přimhouřit oči, ale ty lákavé pestré pytlíky plné barevných gumových medvídků či pěnového cukroví, ty bychom měli dětem odepřít.
Cukru je v těchto dobrotách habaděj, a aby to nebylo málo, „éčky“ se to tu jen hemží. Jak jinak docílit krásných barev a různých tvarů, než pomocí barviv, ztužovadel, dochucovadel a kdoví, jak se všechny ty přísady nazývají.
U dětí mohou takové výrobky způsobit alergie, ekzémy podezření je i na astma. O moc lepší nejsou ani sušenky, v nichž bývá navíc nekvalitní ztužený tuk v náplních – ten škodí srdci a zvyšuje hladinu cholesterolu. Určitě bude lepší dětem něco uchystat doma – z tvarohu, ovoce a přiměřené dávky cukru: chutnat jim bude domácí zákusek víc, než kupovaný.
