Sladkost bez cukru
Ptali jsme se:
MUDr. Václavy Kunové, obezitoložky, www.rozumnehubnuti.cz
Sladké chuti odolá jen málokdo, bohužel právě sladká chuť je v mnoha případech spojena i s vyšším obsahem kalorií.
Jedním z řešení, jak si vychutnat sladkou chuť a přitom zbytečně nepřijímat velké množství energie, je používání umělých neboli náhradních sladidel místo klasického cukru. Ale ani to však není ideální, jak se může na první pohled zdát.
Zmatek ve škodlivosti
Již řadu let se totiž objevují s větší či menší frekvencí studie a odborné články o zdravotní škodlivosti různých typů náhradních sladidel. Někdy jde o fámy, které mají jediný cíl, a to vzbudit rozruch, jiné jsou mnohem serióznější… Pro mnoho z nás je navíc obtížné se zorientovat v poměrně široké nabídce těchto produktů. Pokusíme se udělat vám v tom jasno.
Ne všechny jsou „dietní“
Náhradní sladidla lze rozdělit do dvou základních skupin – kalorická a nízkokalorická. Každá z těchto skupin má svá specifika a jiné vlastnosti, a tudíž je každá z nich určena i někomu jinému. Sladidla bez nebo jen s mírným obsahem kalorií nezpůsobují zubní kaz, jsou vhodná i pro diabetiky, protože neovlivňují hladinu krevního cukru a často mají i mnohonásobně vyšší sladivost než klasický cukr. Nevýhodou těchto sladidel je fakt, že některá z nich zanechávají mírnou pachuť na jazyku nebo se jejich sladivost snižuje při vysokých teplotách. Kalorická sladidla mají menší vliv na krevní cukr (jsou proto vhodná i pro diabetiky), ale lidé s nadváhou musí vědět, že jejich energetický obsah není nulový, často minimálně poloviční oproti cukru.
Pokud na etiketě uvidíte glukózový sirup, raději od výrobku dejte ruce pryč. Nejenže by vám jeho konzumace zvýšila hladinu krevního cukru, ale představuje i stejnou energetickou zátěž jako cukr.
Dia jogurt neuškodí
Stejně jako v jiných případech i v oblasti náhradních sladidel jde vývoj neustále kupředu a sladidla, která se používala před deseti lety, jsou dnes na ústupu a nahrazují je jiná. „Nejstarším typem sladidel je sacharin a sladidla na jeho bázi. Nemají však zcela autentickou chuť a ze zdravotního hlediska nejsou zcela vhodná (některé studie potvrdily vyšší výskyt nádorových onemocnění při užívání vysokých dávek sacharinu u zvířat). Bohužel někteří výrobci levných limonád toto sladidlo stále ještě (z důvodu nízké ceny) používají. Velice diskutabilní je také aspartam, který má historii mnohem kratší.
Přestože na internetu visí spousta hysterických článků ohledně jeho škodlivosti, vědecké studie neprokázaly žádné skutečné riziko plynoucí z jeho používání v rozumných dávkách. Rozhodně ne v případě jogurtů nebo jogurtových nápojů slazených aspartamem, kdy dávka, kterou do sebe člověk dostane, je nízká. Trochu jiná situace je u lidí, kteří denně pijí dva litry light koly. V tomto případě už je trvalá expozice velkou dávkou sladidla riziková,“ upozorňuje MUDr. Václava Kunová.
Sladidlo z cukru
Naopak nejnovější generací sladidel jsou ta na bázi sukralózy, protože jsou vhodná dokonce i pro děti a těhotné ženy. Sukralóza se totiž vyrábí chemickým procesem přímo ze sacharózy (bílého cukru), avšak díky tomuto procesu je až 500x sladší, a tudíž při slazení mnohem méně kalorická. Ve světě se sukralóza prodává pod názvem Splenda, u nás se jmenuje Cukren. „Toto sladidlo se hojně používá v zahraničí do proteinových tyčinek a do proteinových nápojů. Bohužel limonád nebo ochucených minerálek slazených tímto nejbezpečnějším a chuťově cukru nejpodobnějším sladidlem je na českém trhu minimum (největší výběr mají prodejny Marks & Spencer). Řešením je tedy obyčejnou vodu ochutit citronovou šťávou a dosladit sladidlem Cukren,“ doporučuje MUDr. Kunová. Mezi další novější typy sladidel patří také xylitol, maltitol a laktitol, které se již dlouho používají do žvýkaček.
Setkáme se s nimi v řadě čokolád, bonbonů a v poslední době existuje i jako sladidlo v prášku. Nemají sice úplně nulovou energetickou hodnotu, ale vzhledem ke sladivosti, která je vyšší než u cukru, představují úsporu v energii a mají i nižší glykemický index.
U náhradních sladidel platí, stejně jako v jiných případech, že mohou pomoci, ale v nadměrném množství i uškodit. Není třeba se tedy obávat každé potraviny, která náhradní sladidlo obsahuje (což by bylo vzhledem k jejich častému používání i poměrně komplikované), ale ani to s jejich konzumací nepřehánět. A platí to jak u lidí s nadváhou, tak i u osob, které s váhou problém nemají. „Pokud zdravý a štíhlý člověk konzumuje potraviny nebo nápoje slazené náhradními sladidly, není to na škodu. Nemusí je však – tak jako člověk s nadváhou nebo diabetik – cíleně vyhledávat,“ tvrdí MUDr. Kunová.
Pokud tedy umělá sladidla používáte a nechcete se sladké chutě vzdát, vybírejte si především novější typy sladidel, u kterých je menší riziko zdravotních problémů, kombinujte více druhů a především se snažte jejich konzumaci omezit a zvyknout si i na méně sladkou chuť.
Autor: Pavla Maříková (Dieta)
