Sodík a minerální vody

Funkce a role sodíku v organismu

Sodík je ve formě svého kationtu jedním z nejdůležitějších pilířů zdravého vnitřního prostředí organismu. Společně s dalšími ionty se vyskytuje v mezibuněčných tekutinách, podílí se na rovnováze homeostázy a udržování stálého osmotického tlaku. Při nedostatku sodíku, který může nastat zejména při dehydrataci těla, se objevují svalové křeče a celková ochablost. Nadbytek sodíku je naopak zodpovědný za vysoký krevní tlak (tzv. hypertenci), vyšší zátěž ledvin a jelikož způsobuje zadržování vody v těle, může mít na svědomí i vznik otoků.

Doporučený denní příjem sodných iontů je u dospělého člověka 2, max. 2,5 gramu, což odpovídá asi jedné kávové lžičce soli. Přesto se průměrný denní příjem sodíku v naší zemi pohybuje okolo 5-10 g (ve Spojených státech amerických však není díky fast foodům výjimkou příjem ani 18 g sodíku denně). Běžně přijímáme sodík z chloridu sodného, čili z kuchyňské soli. Aniž si to uvědomujeme, sůl je ukryta ve většině potravin, které baštíme. Velké množství najdeme v uzeninách, sýrech, instantních jídlech (kde bývá navíc přítomno ochucovadlo s názvem glutaman sodný), konzervované zelenině či ve slaném snacku. Nižší koncentrace pak najdeme v ovoci a zelenině, tvarohu a jogurtech nebo v přírodním mase.

Tělu nejpřirozenějším nápojem je voda

Při dodržování pitného režimu je nejvhodnějším nápojem voda. V supermarketech, při pohledu na zaplněné regály s balenou vodou, je okamžitě jasné, že je z čeho vybírat. Kojenecká, pitná, pramenitá, sodová či minerální, to je jen krátký výčet z názvů, které si můžete na etiketách přečíst. Označení vody souvisí s jejími vlastnosti, například s její celkovou mineralizací či sycením oxidem uhličitým. S přítomností sodíku se ale setkáte u většiny z nich, hlavně ale u vod minerálních.

Každá přírodní minerální voda má podle místa původu své specifické složení. V naší republice byste našli okolo 1300 lokalit, kde se minerální vody vyskytují. Některé z nich se komerčně stáčí a prodávají. Celkově jsou tyto vody dobrým zdrojem minerálních prvků. Kromě sodných a draselných kationtů jsou to například ionty lithné, vápenaté, hořečnaté či železnaté, které naše tělo potřebuje, i když i zde platí známé rčení: Všeho s mírou.

Srovnání minerálních vod dle obsahu sodíku

Kojenecké a stolní vody mají obecně velmi nízký obsah sodíku. Srovnání obsahu sodíku v našich nejběžněji prodávaných vodách uvádí následující tabulka. Vynecháme-li léčivé přírodní vody jakou je Bílinská kyselka a Vincentka, pak k minerálkám s největší koncentrací sodných iontů patří Poděbradka a Hanácká kyselka. Naopak, nízkou hladinu sodíku najdete v Magnesii nebo Ondrášovce.

                             pozn. údaje odečteny z oficiálních stránek jednotlivých producentů

Každý z nás máme jiné chutě a přijímáme společně s potravou jiné množství sodíku. Chcete-li však po vánocích zhubnout nějaké to kilečko, nenechte se zmást. Obsah cukru v nápoji totiž nemusí být tím rozhodujícím faktorem při redukci váhy. Přestože některé produkty mohou inzerovat nulový obsah kalorií (0% cukru), díky vysoké koncentraci sodíku v nápoji dochází k zadržení vody v těle a ručička na váze pak může dokonce ukázat nějaký ten dekagram navíc. Pro redukci váhy jsou proto vhodné nápoje s obsahem sodíku do 100 mg/l. Minerálky s vyšším obsahem sodíku (a minimálním obsahem cukru) pak můžete popíjet například při zvýšené fyzické aktivitě, neboť sodík odchází z těla společně s potem.

Výše zmíněné vody se však neliší pouze množstvím sodíku, ale i obsahem dalších prvků. Magnesia je bohatá na hořčík, Hanácká kyselka na jód a Ondrášovka skrývá větší množství vápníku. I tyto prvky jsou pro tělo velmi důležité, proto se neupínejte pouze na jedinou značku vody a jednotlivé typy ve svém pitném programu střídejte.

Autor: Mirka Bittová
6. 1. 2009