Speciality slovinské kuchyně
Slovinská kuchyně, ostatně jako mnoho jiných, je ovlivněna zejména kuchařským uměním sousedních a blízkých zemí. Nalezneme zde tedy především vlivy italské, rakouské, maďarské, chorvatské a obecně balkánské gastronomie, vše přizpůsobeno místním zvyklostem a chuťovým buňkám místních obyvatel. Určitý typický rys a tajemství slovinské kuchyně tkví především v návratu ke starým tradicím domácí kuchyně, hojnosti a používání čerstvých a kvalitních surovin.
Mezi klasické ingredience slovinských pokrmů patří gobe, tedy houby, především hříbky a lišky, fižol, fazole (jak bílé tak červené), nebo svěži sir, čerstvý sýr, či skuta, tedy tvaroh. Důležitou součástí každého menu je salát, složený zejména ze salátu hlávkového, který zde vyniká výraznou chutí a křupavou konzistencí, salátu radicchio, často se přidávají i zmíněné fazole, vše je ochuceno zálivkou tvořenou většinou olivovým olejem a jablečným či jiným octem.
Na jídelníčku často nalezneme pečené nebo vařené maso, především hovězí, vepřové, krůtí a koňské. Nechybí ani maso rybí, podávají se především pstruzi, pocházející z čistých Slovinských řek. Na Jaderském pobřeží a hranicích s Itálií si můžete pochutnat na nejrůznějších mořských rybách a dalších pochoutkách, jako jsou krevety či slávky.
Kromě typicky středomořských pokrmů si ve Slovinsku můžeme pochutnat rovněž na typicky balkánských specialitách (i když se spojení s Balkánem Slovinci urputně brání), jako jsou ražniči, čevapčiči, a nebo také burek, který je nejčastějším pokrmem v pouličních fast foodech. Je však pravda, že Jugoslávská jídla ustupují do pozadí množství alternativních kuchyní.
Ve slovinské gastronomii nalezneme také řadu, zejména sladkých pokrmů, které jsou velmi podobné tradičním českým jídlům (neopomenutelný vliv rakouské kuchyně). Na závěr menu se tradičně podávají palačinky, či závin. Obvyklou specialitou je tzv. gibanica, tedy závin s trojitou vrstvou náplně – tvaroh, jablka a mák.
Slovinské speciality v kostce:
Blitva
Nelekejte se názvu a směle ochutnejte. Blitva je ve Slovinsku, ale také v Chorvatsku velmi častá příloha například k rybě. Jedná se o směs brambor a listového špenátu nebo mangoltu ochucená citrónovou šťávou, česnekem a olivovým olejem.
Gobova juha
Polévka s hříbky, může být zahuštěná smetanou.
Jota
Pokrm z kysaného zelí, fazolí, slaniny a brambor s bobkovým listem, přidaným česnekem a zahuštěný houbami.
Njoki
Podobné italským gnocci, ale s poněkud jinou konzistencí, záleži na kraji, kde si njoki dáváte. Často se podávají se špenátem, tvarohem, může se k nim podávat i omáčka z hub anebo z gorgonzoly.
Ovčji sir
Aromatický ovčí sýr, spolu s pršutem častý předkrm v oblasti Krasu.
Rižota
Rizoto s plody moře, rybami, či houbami.
Štrukli
Většinou se jedná o klasický jablečný či tvarohový závin. Pozor – může mít však i slanou náplň z tvarohu a vajec, v takovém případě se podává buď přelitý slanou omáčkou nebo jako příloha k masu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nezřídka kdy dochází k záměně zmatenými zahraničními turisty.
Pleskavica
Pikantní směs mletého masa pečeného na roštu. Původem ze středního Balkánu (Bosna, Srbsko). Každý kraj od Makedonie až po Slovinsko připravuje tuto specialitu v různých variacích druhů a poměrů mas či ingrediencí.
Potica
Kynutý závin s hrozinkami a ořechy. Na svatby se často peče speciální pehtranska potica, která má náplň ze žloutků, vanilkového cukru a estragonu.
Recepty:
Pohankové žgance
Ingredience:
olej, vepřové škvarky, pohanková mouka
Postup:
Ve větším hrnci přivedeme k varu 3 litry slané vody. Mouku prosejeme do vroucí vody a mícháme. Snížíme teplotu a do vzniklé hmoty vytvoříme 2 - 2,5 cm široký otvor. Hrnec přikryjeme a pomalu žgance vaříme 40 minut.
Žgance odstavíme a přebytečnou vodu odlijeme a dáme stranou. Velkou vidličkou hmotu důkladně rozmícháme na žmolky. Budou-li žgance příliš suché, přidáme trochu odstavené vody slité ze žganců. Žgancové žmolky vyklopíme do mísy a promícháme s olejem a škvarky. Necháme pár minut odpočinout.
Žgance znovu promícháme a podáváme jako samostatné jídlo nebo je smícháme s dušeným či kysaným zelím a kousky pikantní klobásy. Žgance můžeme použít i jako příloha ke guláši nebo ragú. Pokud do pohankové mouky předem zamícháme trochu pšeničné mouky, budou žgance jemnější.
Potica
Ingredience:
Těsto:
40 g čerstvých kvasnic, 80 g cukru, 600 g pšeničné mouky, 3,5dl polotučného mléka, 100 g slunečnicového oleje, 3 vanilkové cukry, citrónová kůra, 5 žloutků, 2 lžíce rumu, sůl
Náplň:
600 g vlašských ořechů, 200 g cukru, 2 vanilkové cukry, citrónová kůra, 3 lžíce rumu, 2,5dl sladké smetany, sůl, 3 bílky, 1 vejce, moučkový cukr
Postup:
Příprava těsta
Do misky nadrobíme kvasnice, přidáme lžičku cukru, lžíci mouky a 0,5 dl vlažného mléka. Zamícháme a uložíme do tepla, aby vzešel kvásek.Mouku prosijeme a smícháme s kváskem. Máslo rozpustíme, přidáme zbylé mléko, zbylý cukr, olej, vanilkový cukr, citrónovou kůru, žloutky, sůl a rum. Vše promícháme a přidáme k mouce. Dobře prohněteme, aby vzniklo hladké těsto. Těsto poprášíme moukou, překryjeme a uložíme do tepla, aby nakynulo. Nakynuté těsto opět prohněteme a necháme ještě jednou nakynout. Těsto pak vyklopíme na vál posypaný moukou a vyválíme jej do 1 cm tlusté vrstvy obdélníkového tvaru.
Příprava náplně
Ořechy pomeleme, přidáme cukr, vanilkový cukr, citrónovou kůru, rum, smetanu, sůl a sníh ušlehaný z bílků. Náplň rovnoměrně rozetřeme na těsto, pak těsto srolujeme. Těsto vložíme do vymazaného pečící formy (na bábovku), těsto smí sahat maximálně do 3 formy. Vejce rozšleháme a potřeme jím poticu. Propíchneme ji naskrz dřevěnou tyčinkou. Poticu znova odložíme do tepla, aby pomalu kynula. Když nakyne až po okraj formy, pečeme ji ve středně vyhřáté troubě 1 hodinu. Poté, co potica vychladne, pocukrujeme ji moučkovým cukrem.
Autor: Vendula Kochanová
15. února 2011
