Srdečně-cévní onemocnění: mohou být hrozbou i pro Vás?

Díky dočasné ochraně estrogenů se u nich ale začnou projevovat v průměru o deset let později než u mužské populace. Tento „odklad v čase“ by mohl být využit pro účinnější prevenci u žen, nicméně se doposud větší pozornost soustředila na muže a riziko srdečně-cévních onemocnění u žen se podceňovalo.

Z mezinárodního průzkumu pořádaného společností Unilever vyplynulo, že si pouhá jedna třetina lékařů a podobný počet žen ve věku 45-65 let uvědomuje, že riziko srdečních onemocnění je u žen stejné nebo větší než u mužů. U žen ve středním a vyšším věku se tak paradoxně mnohem větší pozornost zaměřuje na nádorová onemocnění. Přitom četnost jejich výskytu je pouhým zlomkem výskytu cévních příhod způsobených aterosklerotickým procesem. V České republice zemře 16x více žen na srdečně-cévní onemocnění než na zdánlivě nejobávanější ženské onemocnění - rakovinu prsu.

Ateroskleróza se začíná vyvíjet již od dětských let, několik desetiletí však probíhá zcela nenápadně a nijak se neprojevuje. Její komplikace, především v podobě srdečních infarktů a mozkových mrtvic, se začnou objevovat u mužů po 45. roce věku a u žen po 55. roce. U zhruba poloviny případů přitom udeří tak náhle a nečekaně, že nedá postižené osobě ani šanci dostat se k lékaři.

Proto se snažíme odhalit rizikové osoby ještě před tím, než se u nich ukáží často nevratné projevy aterosklerotického postižení. V tom nám pomáhá stanovení cholesterolu a dalších tukových složek (lipidů) v krvi, měření krevního tlaku, zjištění přítomnosti cukrovky (diabetes mellitus), zjištění kuřáctví a další vyšetření, která mohou odhalit přítomnost aterosklerózy a rizika jejích následků.

Životospráva je základ

Základním kamenem preventivních opatření je správná životospráva zaměřená na snížení hladiny cholesterolu a na úpravu dalších nepříznivých tukových látek v krvi, snížení krevního tlaku, nekuřáctví a na další rizikové faktory. Pokud je to nutné, je účinek správné životosprávy podpořen medikamentózní léčbou.

Vzhledem k tomu, že užívání léků (mnohdy už doživotně) může být pacienty nepříjemně vnímáno, je u osob bez zjevného postižení srdečních či dalších tepen často obtížné rozhodnout, kdy a jak razantně zahájit léčbu. Toto rozhodování je komplikováno i tím, že aterosklerotické postižení se nemusí vyvíjet postupně, ale v určitém období může dojít k výraznému, až „skokovitému“ urychlení jeho průběhu. Zjištění tohoto období je tedy velice důležité pro správné načasování léčby.

Období skokového růstu rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění je velice obtížně zjistitelné. Právě v ženské populaci máme ale možnost toto období zachytit – tímto zlomovým okamžikem je menopauza. Po menopauze totiž dochází u žen k výraznému nárůstu závažných příhod způsobených aterosklerózou. Hlavní příčinou je zřejmě pokles pohlavních hormonů (především estrogenů) v období kolem menopauzy a další hormonální změny, které zbaví ženy ochrany proti rizikům aterosklerózy.
 
Zcela nepochybně zde hrají hlavní úlohu již zmíněné tradiční rizikové faktory, jakými jsou kouření, vysoká hladina cholesterolu a další poruchy látkové výměny krevních tuků, vysoký krevní tlak, snížená citlivost k inzulínu a cukrovka (diabetes mellitus). Do období menopauzy jsou před těmito nepříznivými vlivy ženy alespoň zčásti chráněny; s menopauzou však tato ochrana končí a ženám je pak poměrně rychle vystaven účet, a to především za jejich dosavadní životní styl.

Riziko menopauzy

Příchod menopauzy a s ní zvýšené nebezpečí projevů aterosklerózy lze poměrně přesně určit dle nepravidelnosti period menstruačního krvácení. Menopauzou označujeme období, kdy žena nemenstruuje více než rok. Je důležité zdůraznit, že riziko aterosklerózy se zvyšuje i u žen, které přestaly menstruovat z důvodu gynekologického operačního zákroku (hysterektomie, ovarektomie).

Současné poznatky však ukazují, že není vhodné s prevencí aterosklerotických příhod vyčkávat až do období definitivně potvrzené menopauzy. Nejvhodnějším obdobím, především pro zavedení režimových opatření (tedy úpravu životosprávy), je věk přechodu do menopauzy mezi 45. a 50. rokem. V tomto období ženy začínají trpět poruchami menstruačního krvácení a nepříjemnými fyzickými příznaky menopauzy, jako jsou návaly horka, nevolnostmi, pocity úzkosti, deprese a řadou dalších obtíží, kvůli kterým často vyhledávají lékaře. Právě v tomto období je tedy vhodná příležitost, aby daný lékař informoval ženu i o dlouhodobých rizicích z hlediska srdečně-cévních příhod.

V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTNsP) byl v minulých letech vyšetřen reprezentativní vzorek populace tvořený 909 ženami středního věku (45-54 let) z Prahy 4, tedy právě v období kolem menopauzy. U těchto žen byla vyšetřena řada srdečně-cévních rizikových faktorů. Pouze 43 ženy (necelých 5 %) přitom měly všechny základní rizikové faktory, uvedené v tabulce, v normě!

Doporučné hodnoty rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění u žen bez přítomnosti srdečně-cévních onemocnění nebo diabetes mellitus (IKEM, FTNsP)

Vzhledem k této tristní situaci, která se jistě netýká jen Prahy 4, je jasné, že režimová opatření zaměřená zejména na snížení hladiny cholesterolu a dalších nebezpečných krevních tuků v krvi, na ukončení kuřáctví, udržení ideální váhy a na kontrolu krevního tlaku jsou zásadním opatřením ke zlepšení zdravotního stavu žen u nás.

Úspěšné zvládnutí těchto rizikových faktorů právě v období menopauzy může zásadně ovlivnit kvalitu života žen ve středním a vyšším věku. Každou ženu by mělo motivovat, že ženy ve vyspělých zemích mohou očekávat, že až jednu třetinu svého života prožijí v období po menopauze. Bylo by určitě škoda si tuto část života zkazit bojem s následky aterosklerotického procesu, navíc zbytečně způsobeného neznalostí uvedených faktů.

Autor: MUDr. Jan Piťha, CSc.
Preventivní kardiolog, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
7. března 2009

Zdroj: Quent