Tanec u tyče: cvičení s příchutí zakázaného ovoce
Pole dance, neboli tanec u tyče je u nás, dá se říci, poměrně novou záležitostí a cvičí se pouze v několika městech v republice – např. Praha, Brno, Plzeň, Opava. I přesto si, ale tato novinka získala řadu nadšených „tanečnic“. V zahraničí (zejména ve Velké Británii, USA či Austrálii) je Pole dance již tradičně zařazován do programu fitness center a je považován za skvělý způsob posilování.
O pravdivosti tohoto předpokladu nás přesvědčuje instruktorka Pole dance Kristina:“ Tanec u tyče si mě získal hlavně tím, že spojuje svůdnost a eleganci s hodně účinným posilováním. Vzhledem k tomu, že se během hodin nacvičuje spousta prvků prováděných pouze na tyči, výsledky jsou vidět poměrně brzo. Při tomhle tanci se zapojují úplně všechny svaly, včetně svalů hlubokých. Nejrychleji jsou asi vidět výsledky na rukách, které sílí v podstatě s každou hodinou, ale záda, břicho, ale i nohy a zadeček rozhodně nezůstávají pozadu. Některé slečny a paní chodí do hodin až 3x týdně a tam jsou samozřejmě výsledky vidět nejvíc, ale dokonce, i když se chodí jednou týdně (pravidelně), pokroky jsou k vidění také.“
Žádné svlékání
I přesto, že si většina z nás představí při pojmu „tanec u tyče“, svlékající se dívku oděnou do vyzývavého lesklého oblečku svůdných barev, nic takového na lekcích Pole dance nečekejte. „Svlékat vás rozhodně nikdo nebude nutit“, upozorňuje Kristina a objasňuje nám, v čem její „cvičenky“ chodí na lekce:
“Cvičí se bosky (dají se použít i boty na podpadku, ale to už chce více cviku)a v kraťasech, případně v krátké sukni a jakémkoli tričku. Jediné, co svým klientkám doporučuji je, aby měly pokud možno holé nohy. U hodně cviků vás na tyči drží hlavně nohy, a pokud by byly dlouhé kalhoty, tyč by se smekala a provedení cviku by bylo příliš náročné. A i když některé zákaznice přijdou s tím, že se jim jejich postava nelíbí a stydí se a trvají na dlouhých kalhotách, během několika prvních lekcí se ostychu zbaví a postupně začnou kraťasy nosit. Taky bych byla nerada, kdyby vznik dojem, že tanec u tyče je jen pro mladé holky s dokonalou postavou - vůbec ne.“
Posilovna pro tělo i duši
Klasické lekce Pole dance trvají většinou hodinu. Začátek a závěr lekce je věnován protažení. „To proto, že cvičení je poměrně fyzicky náročné, tak aby nedošlo ke zranění“, doplňuje Kristina. Po začátečním rozcvičení přichází na řadu posilování na tyči a výuka nových cvičebních prvků. „Na začátku procvičujeme ty cviky, na něž je potřeba hodně síly, ke konci hodiny se věnujeme spíše nácviku ladnosti a elegance“, dodává instruktorka Kristina.
Před závěrečným protažením se tanečnice věnují ještě posilování na zemi zaměřeném na břicho a záda – ty jsou totiž, kromě rukou, pro cvičení na tyči, také velmi důležité.
Každá instruktorka Pole dance si však hodinu poupraví podle svého zaměření a cítění. Cvičitelka Kristina například nechává svým klientkám „jejich tři minuty“. „Jen zesílím puštěnou hudbu a nechám je improvizovat a zkoušet, co se v lekcích naučily. Tahle část mimo jiné působí pozitivně na sebevědomí, protože si každá z nich všímá jen sama sebe a nemusí přemýšlet o tom, že na ně někdo kouká. Pokud to je možné, stávám se pro tu chvíli, z lektorky, taky jen jednou z tanečnic, abych ostatní neznervózňovala „kontrolováním“, vysvětluje.
Pro Kristinu se z tance u tyče stal nový životní styl a tak trochu závislost, jak sama přiznává. Nestojí za to zkusit, zda nás Pole dance taky tak vtáhne? Vždyť které jiné cvičení nám zároveň vylepší postavu i sebevědomí a dodá sexappeal.
Autor: Vendula Kochanová
15. dubna 2010
