Tělo v zajetí hormonů

Jsou malé, doslova titěrné, pouhým okem nepostřehnutelné, ale bez nich by naše tělo nemohlo fungovat, jak má. Hormony jsou jako miniaturní vojáčci s přímým rozkazem splnit daný úkol. Jsou vylučovány tzv. žlázami s vnitřní sekrecí nebo přímo určitou tkání a putují si krví a dělají, co mají (pokud je všechno v pořádku). Ovlivňují doslova každý pochod v těle, ale každý z nich může dělat jen to své. Nemohou se vzájemně zastupovat, a i proto tak citelně vnímáme jejich nedostatek, přebytek, zkrátka nerovnováhu. A k té když dojde, je zle.

„Hormony jsou jako jeden velký orchestr, skvěle sehrané, každý má svůj part. Jakmile ale jeden vypadne z rytmu, přestane fungovat celá skladba. A v případě hormonů mnoho fyziologických pochodů v těle,“ konstatuje MUDr. Alexandra Moravcová, podle níž je hormonální nerovnováha hlavní příčinou tzv. sekundární obezity, tj. obezity vyvolané onemocněním, nikoli nepoměrem příjmu a výdeje energie. A jaké hormony nás vykolejují nejčastěji a nejvíce ovlivňují naši váhu?

1. Hormony štítné žlázy

Kolikrát už jste četla, že když máte v nepořádku štítnou žlázu, přibíráte? Už se to stalo tak trochu výmluvou pro lidi, kteří ne a ne zhubnout. Ale ruku na srdce - za tou nadváhou potíže se štítnou žlázou stojí spíše výjimečně. Pravda ovšem je, že nerovnováha produkce hormonů štítné žlázy bývá poměrně častá a určité komplikace s sebou nese.

Ve dvou se to lépe táhne

Hormony štítné žlázy jsou přitom dva - tyroxin (v krevních výsledcích označovaný jako T4) a trijodthyronin (neboli T3). Na starosti toho mají hodně, působí téměř na všechny tkáně. Ale co se hubnutí a tloustnutí týče, bude vás určitě zajímat, že ovlivňují cholesterol a regulují rychlost metabolismu. Právě proto se lidé s potížemi s váhou na hormony štítné žlázy vymlouvají. Tedy především na jejich nedostatek, který tělu samozřejmě neprospívá.

Nedostatek vás nepotěší

„Jestliže pacient přibírá, pociťuje únavu, není schopný se soustředit, bývá zimomřivý, padají mu vlasy, má sklon k zácpě, a navíc ví, že v rodině byla diagnostikována nějaká porucha činnosti štítné žlázy, měl by si nechat udělat krevní rozbor, vyhledat endokrinologa, a pokud se snížená funkce prokáže, začít užívat substituční hormonální léčbu, která dodá chybějící hormon,“ vysvětluje MUDr. Moravcová, že tímto poměrně jednoduchým opatřením nepříjemné symptomy onemocnění jednoduše odezní.

Může z vás spadnout i nějaké to kilo, jestliže toto byla jediná příčina, pokud je však příčin víc, jen úprava činnosti štítné žlázy vás všech nadbytečných kil nezbaví. „Metabolismus se ale při správném dávkování zase nastartuje a po poradě s ošetřujícím endokrinologem, případně obezitologem, může pacient samozřejmě dostat váhu pod kontrolu,“ uklidňuje lékařka, že tloustnutí při nedostatku hormonů štítné žlázy lze odstranit.

Zvláštní režim pro těhulky

„Pokud takto nemocná žena otěhotní, množství podávaných hormonů se musí zvýšit, aby se saturovala zvýšená potřeba hormonu, jenž je nezbytný od začátku těhotenství pro správný vývoj mozku plodu. Zásadní nedostatek hormonů štítné žlázy ohrožuje plod poškozením mozku, které může vyústit až ve vrozený kretenismus, tedy nevratné postižení intelektu. Toto postižení se u nás nevyskytuje a správnost funkce štítné žlázy u novorozenců je ošetřena povinným screeningem hladiny hormonu z krve, který se provádí miminku hned v porodnici. Při onemocnění štítné žlázy se mohou dědit dispozice, nikoli onemocnění, proto je třeba onemocnění hlásit v poradnách pediatrů a ti si již své dětské klienty z tohoto hlediska ohlídají,“ objasňuje MUDr. Alexandra Moravcová.

Čeho je moc, toho je příliš

Jestliže jsme popsali nedostatek hormonů štítné žlázy, musíme se zmínit také o jejich nadbytku neboli hyperfunkci štítné žlázy. Ohlásí se opět nepřehlédnutelnými signály, jako jsou pocity horka, únava, roztěkanost, třes víček a prstů, průjmy, zrychlená srdeční akce (tachykardie), výrazný úbytek na váze…

Ano, to poslední je možná potěšující, ale je to hubnutí ohrožující zdraví. A vy opět musíte zamířit k lékaři, který vám může naordinovat léky na zmírnění hormonální nadprodukce, oslabit činnost štítné žlázy, někdy je třeba sáhnout k radioléčbě jodem, někdy při neúspěšnosti konzervativní léčby až k chirurgickému odstranění štítné žlázy, po němž následuje doživotní substituce -léčba syntetickými hormony štítné žlázy.

2. Pohlavní hormony

Asi víte, že estrogen je ten „ženský“ a testosteron ten „mužský“ pohlavní hormon, ale co je třeba si doplnit, je, že každý člověk má ve svém těle oba dva! Jen je rozdíl v poměru, v jakém se vyskytují. I vy tedy máte testosteron a váš partner trochu ženského estrogenu. Hlavní úlohou pohlavních hormonů je zajistit a ovlivnit správný vývoj a funkci našich pohlavních orgánů, postarat se o vývoj sekundárních pohlavních znaků, zajistit správný vývoj reprodukční funkce. Nicméně toho mají na starosti ještě mnohem více…

Estrogen pod drobnohledem

Ženský pohlavní hormon estrogen je mimo jiné také původcem zadržování vody v těle nebo našeho „tloustnutí věkem“. Jeho přirozený úbytek, daný postupným vyhasínáním funkce vaječníků, se může projevit změnou nálad, návaly horka, rudnutím v obličeji s návaly pocení, nespavostí, úbytkem energie, řídnutím vlasů, vysycháním sliznic, ztrátou pružnosti kůže, poklesem libida.

Pokud se nehýbeme, řídnou nám kosti a blíží se osteoporóza. Jeho úbytek zasahuje negativně i do množství cholesterolu v krvi. S věkem tloustneme a zvláště po čtyřicítce a menopauze jsme varovány před tím, že se nám změní metabolismus a bude třeba změnit stravovací i pohybové návyky. „S věkem se totiž kvůli úbytku estrogenu mění i figura. Tuk se jakoby stěhuje do bříška, ubývají svaly, a protože svaly jsou hlavním a nejdůležitějším spalovačem tuků, tuku naopak přibývá. Proto je v menopauze třeba dbát více na životní styl, více se hýbat, abychom udržely svalstvo, které spaluje, ale my ženy jako bychom si říkaly, že už máme všechno za sebou, a věnujeme samy sobě jen velmi málo času. Často i na úkor svého zdraví, nejen váhy,“ varuje MUDr. Alexandra Moravcová.

U žen prožívajících menopauzu opravdu bouřlivě, se všemi těmi „pověstnými“ návaly a kolísavými náladami, nespavostí a obtěžujícími příznaky, se přistupuje k podávání malého množství syntetických hormonů, které doplní ty ubývající. „Nejdůležitější je ale zůstat aktivní, hýbat se, zdravě se stravovat, pak přibírat nemusíte, ať už léky užíváte, nebo ne,“ dodává ještě lékařka.

I muži mají prsa!

Estrogen dokáže při tloustnutí potrápit také muže. Však jste si jistě všimla, že čím tlustší muž, tím větší má prsa. Ano, zásluhu na tom má opět estrogen. Obézní chlapci mívají zároveň velmi často opožděnou pubertu, později začíná vývoj sekundárních pohlavních znaků. „Naopak dívky trpící nadváhou či obezitou dospívají dříve, i ony vinou většího množství estrogenu, jež se zvyšuje úměrně s množstvím tukové tkáně v těle,“ dodává lékařka.

Často i štíhlí chlapci vlivem hormonálních změn v pubertě mohou mít tzv. gynekomastii, aktivaci žláznatého tělesa prsních žláz, která většinou po čase spontánně odezní. Pokud však trvá déle než půl roku, je třeba ukázat se pediatrovi a ten obvykle odešle chlapce k endokrinologovi ke zjištění, zda není třeba stav dovyšetřit a léčit. Trvá-li totiž zvětšení prsů dlouho, může dojít k vazivové změně prsní tkáně, a pak už zbývá jen chirurgické řešení.

Pozor, testosteron…

Abychom na nic nezapomněli, zmíníme se samozřejmě i o testosteronu, mužském pohlavním hormonu. Určitě už jste také někdy o nějakém muži slyšela nebo sama řekla, že má moc testosteronu, nebo ne? A nenápadně jste tím poukázala na jednu z hlavních funkcí tohoto hormonu: on totiž podporuje růst svalové hmoty. Pokud ale muž necvičí, sám testosteron mu k dokonalé figuře nepomůže.

Další funkcí testosteronu je správný vývoj a funkce mužských pohlavních orgánů, sekundárních pohlavních znaků, vývoj spermií a v neposlední řadě je nezbytný k normální sexuální funkci a libidu. „U dívek může zvýšená hladina testosteronu a jeho metabolitů za výraznější ochlupení nohou, rukou i jiných částí těla, u mužů za předčasné vypadávání vlasů, tzv. androgenní alopecii, to jsou ty kouty a náměstíčka na temeni hlavy u výrazněji ochlupených mužů už v mladém věku. U obou pohlaví pak může za těžší, hůře léčitelné akné, které trápí jedince i dávno po pubertě,“ vyjmenovává MUDr. Moravcová.

3. Slinivka břišní

Co víte o slinivce břišní? Minimálně byste si od této chvíle měli pamatovat, že produkuje jeden z nejdůležitějších hormonů vůbec, inzulin! Ano, to je to, co si píchají cukrovkáři. Ale proč? Co vlastně dělá v těle tak důležitého? Proč se bez něj neobejdeme?

Základní funkce

Inzulin produkuje naše slinivka (je-li zdravá) bez ohledu na to, co sníme. Dostává se do krve, kde reguluje hladinu glukózy a zodpovídá za to, že se glukóza dostane do buněk. „Při nadměrném požívání příliš sladkého (a tučného) doháníme slinivku k nadbytečné produkci inzulinu, a trvá-li to dlouho, dochází k tzv. inzulinové rezistenci.

Zvyšuje se hladina krevního cukru i při vyšší hladině inzulinu, na který tkáně však už nereagují,“ nastiňuje složitý proces MUDr. Alexandra Moravcová a pokračuje: „Při nadměrném příjmu sacharidů se vyčerpá schopnost jater ukládat přebytečnou energii v podobě zásobního glykogenu, ta se pak dalším metabolizováním dostává do tukové tkáně a mění se na tuk.“

Tlustí diabetici

Proto často diabetici 2. typu (ti, kteří diabetes získali většinou svým špatným životním stylem) bývají obézní, mívají vedle vyšší hladiny krevního cukru zvýšenou hladinu inzulinu v krvi a ten složitými procesy mění přebytečnou energii na tuk, který se většinou ukládá do břicha mezi vnitřní orgány.

Tento tuk je daleko rizikovější než tuk na hýždích a stehnech, je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a metabolického syndromu. Na místě je pak jediné řešení - lékařem vedené snižování nadváhy ve speciálním režimu upraveném na míru diabetikovi. Ten, laicky řečeno, dostane dietu tak jako tak.

Záleží jen na tom, jestli to bude dieta pouze ve smyslu stravovacího režimu, nebo také dieta redukční, tedy s cílem nejen regulovat hladinu cukru v krvi, ale zároveň i zhubnout. Někdy si i diabetik 2. typu při neúčinnosti vlastního inzulinu musí píchat inzulin syntetický, ale ten se většinou po úpravě životního stylu, stravy, váhy a celkového stavu podaří zase vysadit.

Kamarád glukagon

V souvislosti s inzulinem nesmíme zapomenout ještě na hormon glukagon. I on je produkován slinivkou břišní a je vlastně „protikladem“ inzulinu. Hlídá hladinu cukru v krvi, a když je příliš nízká, vyzve játra k tomu, aby vzala rezervní energii vytvořenou v podobě zásobního glykogenu. Jinak dochází k tzv. hypoglykemii, snížení hladiny krevního cukru pod fyziologickou hranici.

Člověk se při ní cítí „jako na houpačce“, motá se mu hlava, klepou se kolena, může přicházet nervozita - a to všechno, když tělu nedodáváme pro změnu žádný cukr (ne cukr jako sladké, ale sacharidy obecně, proto se tolik nedoporučují jednostranné diety zaměřené pouze na bílkoviny, tzv. bez příloh!).

4. Nadledviny

Pamatujete si o nadledvinách něco zásadního? Zřejmě to nebude nic moc, člověk toho totiž od dob základní školy docela hodně zapomene. Ale spolu s námi byste si měli připomenout minimálně jeden z hormonů produkovaných tímto orgánem. Jde o kortizol. Je to hormon, bez kterého nelze žít, zasahuje do všech dějů v těle, hraje důležitou roli při metabolismu všech živin, tedy tuků, bílkovin i cukrů, a jejich postupné přeměně na energii. Zasahuje také do procesů obranyschopnosti organismu, reakce na stres, mobilizuje se v případě ohrožení organismu.

„V případě, kdy nadledviny produkují nedostatečné, nebo naopak nadměrné množství kortizolu nebo je porucha v hypofýze v centrální regulaci jeho sekrece, je vždy potřeba tento stav řešit v endokrinologické ordinaci, často doživotně,“ konstatuje lékařka a dodává: „Někdy při léčbě kortikoidy, kdy se využívá dlouhodobě jejich schopnosti potlačovat alergickoimunní procesy odehrávající se v těle, může dojít k sekundární obezitě. Některé z těchto syntetických preparátů opravdu mohou za zmnožení tukové tkáně, její ukládání na trupu a v pase, kulatý obličej, tvorbu strií. Pacienti jsou na to upozorňováni a lékaři se snaží pracovat s co nejmenšími účinnými dávkami tak, aby vedlejší účinky těchto preparátů byly co nejmenší.“