Top 6 surovin našich babiček. Vraťte je zpátky do kuchyně!
Vydejte se s námi na pole pro brambory, nasbírejte v sadu jablka a doma si uvařte oběd ze starých českých kuchařek. Budete překvapeni, jak zdravě se za časů našich prababiček jedlo.
Brambory
- Bývaly považovány za pohanskou plodinu, první historické zmínky o jejich kulinární hodnotě pocházejí z 15. století, oficiálně však do Čech přišly až v roce 1784 z Braniborska.
- Odtud nejspíš pochází jejich název odvozený od názvu hlízy – bamboly.
- Mezi české vyšlechtěné druhy patří např. Adéla s oválným tvarem a žlutou dužinou, jež se hodí jako příloha.
- Brambory jsou v naší zemi považovány za největší zdroj vitaminu C.
- Obsahují ale také vitaminy skupiny B, vitamin PP, škrob, polyfenoly, hořčík, železo, vápník a zinek.
- Patří tak nejen mezi relativně dietní pokrm, ale mají vliv i na imunitu, srdce, cévy a metabolismus tekutin v těle.
TIP:
Gratinované brambory
Ingredience:
1 stroužek česneku, rozmáčknutý 1 kg lojovitých brambor (typ A), oloupaných a nakrájených nebo nastrouhaných na tenké plátky 3 menší pórky, očištěné a nakrájené muškátový oříšek, nastrouhaný 250 ml zeleninového vývaru 250 ml 12% smetany 30 g másla, nakrájeného na kostičky
Postup přípravy:
Předehřejte troubu na 180 °C. Zapékací mísu vymažte máslem a vytřete česnekem. Do mísy naklaďte ve vrstvách brambory a pórek, každou vrstvu osolte, opepřete a poprašte muškátovým oříškem. Nakonec vše zalijte vývarem smíchaným se smetanou a poklaďte kousky másla. Pečte dozlatova, asi 30 až 40 minut.
Křen selský
- Do naší země přišel se Slovany již ve 12. století, jeho vyšlechtěná podoba však pochází až ze 17. století.
- V kuchyni se používá především v nastrouhané podobě, samotný či v kombinaci s jablkem, k masu i do pomazánek.
- Je plný vitaminu C, karotenů a dalších látek, jež pomáhají podporovat imunitu a působí antibakteriálně.
- Z minerálních látek pak v sobě skrývá železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor.
Pohanka
- V Čechách se objevila již ve 12. století, v 16. století se stala jednou z nejoblíbenějších surovin v kuchyni.
- I když se řadí k obilovinám, jedná se o tzv. „pseudocereálii“.
- Prodává se jako celé zrno, loupaná, v podobě vloček nebo mouky.
- Při přípravě vytváří kal, má také specifické aroma připomínající připálený pokrm.
- Připravuje se z ní zavářka do polévky, omáček, kaše, placky, zapéká se a podává k masu jako příloha.
- Z mouky se dělají křehká těsta, sušenky, palačinky i vánoční cukroví.
- Je zdrojem 18 aminokyselin, vitaminů C, E a skupiny B, obsahuje rutin, cholin, zinek, měď a hořčík.
- Využívá se při bezlepkové dietě, má detoxikační účinky, působí proti bolestem a zánětům v těle, snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi.
TIP:
Karbanátky z pohanky, červené čočky a mrkve
Ingredience:
Pohanka 200 g Červená čočka 100 g Zeleninový bujón 1 kostka Olivový olej Červená cibule 1 ks Karotka 4 ks Vejce 1 ks Sýr Gouda 200 g Česnek Majoránka Strouhanka (podle potřeby) Brambory nové (vařené ve slupce) Sůl Pepř Petrželka
Postup přípravy:
Z pohanky a čočky uvařte v zeleninovém vývaru hustou kaši. Nechte ji vychladnout a zatím si na pánvičce osmažte najemno pokrájenou červenou cibuli s nastrouhanou karotkou. Stačí chvilka, cibulka změkne a mrkev pustí karoten. Nechte také trochu zchladnout. Spojte s pohankou a čočkou, přidejte nastrouhaný sýr a vajíčko. Dochuťte a ze vzniklé hmoty tvořte karbanátky. Pokud bude směs příliš lepivá, přisypte trochu strouhanky. Podávejte s vařenými novými bramborami s petrželkou nebo s bramborovou kaší.
Švestky
- Do Čech je podle dostupných zdrojů dovezl Karel IV. z Francie ve 14. století.
- Lidově se jim říká „kadlátky“ nebo „karlátka“.
- Připravují se z nich povidla, koláče, polévka, omáčky k masu i kompoty, suší se a jedí za syrova.
- Jsou plné vlákniny, antokyanů, vitaminů A a skupiny B, dále pak obsahují vápník, draslík, fosfor, zinek a hořčík.
- Mají antioxidační a detoxikační účinek, posilují imunitní systém a zlepšují trávení.
TIP:
Švestkový kompot s černým pivem
Ingredience :
Švestky (vypeckované) 500 g Pivo - černé 1 l Citronová kůra (lze i pomeranč) 1 ks Krupicový cukr (2-3 lžíce) Maizena (lze vynechat) 1 lžička Pomeranč 1 ks Máta (lze i meduňka - na ozdobu)
Postup přípravy: Švestky omyjte, vypeckujte, v kastrole zalijte pivem a přidejte citronovou kůru a cukr. Uveďte do varu a pak pozvolna vařte, až vznikne hustá, zkaramelizovaná omáčka. Pokud se vám zdá málo hustá, přidejte maizenu rozmíchanou v troše vody a nechte jednou přejít var, dále už nevařte. Pomeranč mezitím dobře omyjte, nakrájejte na tenká kolečka a odstraňte pecičky. Kompot podávejte ještě teplý, ozdobený kousky pomeranče.
Kořenová zelenina
- V podobě mrkve, celeru, petržele i pastináku se pěstovala již v raném středověku.
- První zmínka o mrkvi v naší zemi se datuje k roku 1234.
- Kořenová zelenina patří mezi základní suroviny české kuchyně.
- Má nasládlou chuť, která se hodí k přípravě polévek, omáček i salátů, přidává se k masu i rybám.
- Díky vysokému obsahu vlákniny má pozitivní vliv na trávicí soustavu.
- Je zdrojem vitaminů C, E a A, vitaminů skupiny B, draslíku, hořčíku, vápníku, sodíku a fosforu.
- Pomáhá pročišťovat močové cesty a krev.
TIP:
Dušená karotka na másle s petrželí
Ingredience:
Karotka 500 g Máslo 2 lžíce Petrželka - posekaná 1 hrst Sůl 1 špetka Pepř 1 špetka Cukr 1 špetka Brambory nové 500 g Zakysaná smetana
Postup přípravy receptu:
Očištěnou karotku nakrájejte na asi 3 mm silná kolečka. Na středním ohni rozehřejte máslo a karotku spolu s většinou jemně nakrájené petrželky na něm asi 5–7 minut poduste. Je-li to nutné, můžete podlít několika lžícemi vody. Osolte a dochuťte a podávejte s bramborami, ozdobené zakysanou smetanou a posypané zbylou petrželkou.
Jedlé kaštany
• Do Čech se dostaly již v 17. století.
• První kaštanový sad pak vznikl u města Nasavrky na Chrudimsku v roce 1776 a v současné době se pěstují ve více než dvou stech lokalitách České republiky.
• Dozrávají v říjnu a pečené kaštany bezpochyby patří mezi nejčastěji vyhledávané vánoční lahůdky.
• Připravuje se z nich i polévka, přidávají se v podobě mouky i do dezertů a pečiva.
• Skladovat je můžete na suchém a chladném místě jeden rok i déle.
• Kromě vitaminů C, E a skupiny B obsahují zdravé oleje, draslík, hořčík, vápník, železo, měď, fosfor a chlor.
• Pomáhají posilovat srdce, snižují krevní tlak a jsou mírně protiprůjmové.
TIP:
Kandované kaštany
Ingredience:
Kaštany (jedlé, upečené a zbavené vnější slupky) 1 kg Krupicový cukr 500 g Vanilkový lusk 1 ks
Postup přípravy:
Dejte do velkého hrnce vařit vodu a trochu ji osolte. Kaštany vsypte do hrnce a vařte asi 20 minut. Pak stáhněte hrnec z ohně a kaštany v něm ještě 5 minut ponechte. Po jednom je vyndavejte pomocí děrované naběračky a stahujte tenkou vnitřní slupku, až získáte zcela čisté jádro. Loupejte opatně, uvařené kaštany jsou křehké. Oloupané vkládejte do velké, široké nejlépe ocelové pánve s vyššími stěnami nebo do širokého kastrolu (lépe se s nimi pracuje, když jsou v jedné vrstvě). V jiném hrnci smíchejte cukr se stejným množstvím vody a nechte na mírném plameni za stálého míchání rozpustit. Vložte vanilku a vařte dále, až sirup trochu zhoustne. Přelijte jím kaštany v pánvi a na velmi mírném plameni vařte ještě půl hodiny. Vypněte plamen a kaštany nechte ještě 10 minut stát v sirupu. Chcete-li je balit jako dárek, tak je po jednom vyjměte a nechte oschnout na talíři. Pokud je budete ihned podávat, nejlepší jsou se šlehačkou, zakápnuté trochou brandy nebo přelité sirupem, ve kterém se vařily.
