Týden s Aktivně: Aby se váš pes smál (a vy s ním)

Půlhodinový pohyb při raním a večerním venčení je pro vašeho zvířecího miláčka nedostatečný, pes tak trpí. Dnešní doba přináší množství sportů šitých na míru jak psům, tak jejich majitelům a majitelkám. Řada organizací a klubů vám umožní se řádně vydovádět a také při tom více poznat svého psa.

Čilost, bystrost, pohyblivost

Těmito třemi způsoby se do češtiny překládá slovo „agility“. Stejnojmenný sport se původně vyvinul v Anglii podle vzoru koňských parkurů. V Čechách už nejde o sport „v plenkách“, agility tábory, výcvikové kluby a množství závodů spolu s kvalitní reprezentací týmů naznačují, že rozvoj tohoto sportu je na správné cestě.

Výcvik se provádí formou hry, což by mělo těšit pejska i jeho páníčka. Podmínkou ale i výsledkem agility je maximální ovladatelnost a poslušnost psa. To se bezesporu hodí i mimo závody a cvičiště. Tam totiž nesmí mít cvičenec ani vodítko ani obojek. Podstatná je nejen rychlost a hbitost, ale i přesnost. Proto musí být psovod od začátku důsledný a přesný při nácviku zdolávání překážek.

Agility mohou provozovat děti i důchodci, čistokrevní psi i kříženci. Pokud se však rozhodnete věnovat se tomuto sportu na vrcholové úrovni, přece jen existují plemena, která jsou pro agility vhodnější a na závodech také procentuálně úspěšnější. Border kolie, teriéři, pudlové či labradoři jako by se pro něj narodili. Plemena typu mops, buldočci nebo baseti si náklonnost k hopsání na cvičišti musí postupně získat. Mistrovství světa se ale bohužel kříženci a psi bez průkazu zúčastnit nemohou.
Začít můžete i se starším psem, pokud má alespoň základní výcvik v poslušnosti. U štěňat musíte při nácviku skokových překážek počkat, až ukončí svůj tělesný vývoj. Velmi záleží také na velikosti plemene. Cvičit agility tedy může každý pes, pokud je zdravý, fit a motivovaný. Pejskové se učí následovat hračku nebo pamlsek v rukách svých chovatelů a často tak ztrácí zábrany a strach ke vstupu na nejrůznější překážky.



S agility se dá začít na některém z okolních cvičišť, která jsou na tento sport zaměřená. Většinou jsou dostupná po celé republice. Pro ty, kteří ve svém okolí žádné cvičiště nemají, tu je alespoň možnost výcvikových táborů. Organizují se pro začátečníky i pokročilé, pro děti i dospělé. Kompletní informace o agility, přehled závodů a cvičišť hledejte na www.agility.cz.

Vše co létá, peří nemá

Frisbee je zejména mezi mladší generací velmi oblíbený venkovní sport. Házení létajícího talíře je ale vhodné také pro náruživé psí aportéry. Zlepšuje jim postřeh, rychlost a obratnost, protože chytají létající talíř ve vzduchu. Zde je třeba zvážit nápor na klouby a záda, zvláště u velkých plemen a jezevčíků je nutné klouby šetřit, a to nejen v mládí.

Pro zdravé zvíře není frisbee nebezpečné, protože ale při chytání disku provádí nejrůznější náročné výskoky a obraty ve vzduchu, měli byste dávat pozor na poranění nebo případné přetěžování psa. Hrozí zde největší nebezpečí v podobě vyvrtnutých končetin nebo poranění zubů a ústní dutiny, pokud vyberete tvrdý a nevhodný talíř. Každopádně by měl být pes před hrou rozehřátý, aby nedošlo k poškození svalů.
 
U mladých psů, hlavně velkých plemen, byste měli počkat s intenzivním tréninkem, až bude ukončený vývoj jeho pohybového aparátu. Staršímu zdravému psovi tato hra však jen prospěje. S házením frisbee se snažte přestat ještě dříve, než začne být nekoncentrovaný nebo unavený. V začátcích tréniku je důležité, dát si pozor, abyste psa nezranili a tím ho od další hry neodradili.

Disk seženete ve specializovaném obchodě pro psy, vybírat budete mezi nylonovými a plastovými talíři v nejrůznějších barvách, velikostech i tvarech. Talíře pro nadšené psí plavce i jejich suchomilné kamarády seženete přes internet nebo můžete osobně vyzkoušet jejich vlastnosti v chovatelských potřebách. Jejich cena se pohybuje kolem stokoruny.

 

Psa nejprve s diskem seznamte, cvičitelé na začátek doporučují navnadit jej pamlsky servírovanými na talíři (v tomto případě myšleno na disku). Ležérně si pohazujte s frisbee a snažte se přimět psa k aktivitě, upoutat jeho pozornost na barevné kolečko ve vašich rukách. Pak mu disk konečně zkuste nabídnout. Pokud rád aportuje, s chutí po něm chňapne. Pokud se vám tato aktivita zalíbila, navštivte pro zajímavost český portál na adrese www.discdog.cz.

Mít tak psího sparingpartnera!

Ne všichni psi jsou „aportovací“. Zejména pro střední a větší plemena v dobré fyzické kondici a jejich aktivní majitele a majitelky je určen canicross. Běžíte při něm se psem spojeni speciální šňůrou. Váš čtyřnohý přítel by tedy měl mít alespoň o něco lepší fyzičku než vy. Tento sport je určen pro milovníky běhání, kteří při něm nechtějí být sami. Je založen na tom, že zvíře musí mít tendenci běžet před vámi a tak trochu vás „táhnout“. Není doporučen pro plemena se zkrácenou čenichovou partií, protože u nich hrozí při enormní zátěži problémy s dýcháním více než u jiných plemen.

Pokud to nepřeháníte a psa zbytečně nezatěžujete nevyrovnaným během, můžete zlepšit fyzičku jak svoji, tak i vašeho zvířecího miláčka. Canicross se užívá také jako začátek nácviku ostatních tažných disciplín. Dispozice k němu mají větší psi severských plemen. A co ke canicrossu potřebujete? K úvazu můžete použít horolezecký sedák, který navážete na vhodný, nepříliš úzký obojek. Postroje a takzvané skijöringové opasky či šňůry můžete zakoupit například na stránkách ww.manmat.cz, v cenovém rozmezí od 200 do 350 Kč. Veškeré postroje by měly psovi maximálně sedět, neměly by namrzat a zbytečně odírat srst.

Psí turistika jde do módy

Do podobné kategorie jako canicross spadá i v Čechách stále oblíbenější dogtrekking, neboli orientační pochod se psem. Dogtrekking spočívá v pohybu se psem po vytyčené trase za pomocí turistické mapy. Pes je veden buď na vodítku za obojek, nebo je spojen s majitelem postrojem typu guard. Správný postroj vyberete podle obvodu krku, dostupné velikosti se pohybují v rozmezí od 42 do 70 cm a dáte za ně asi do tří set korun.



Pořadatel dogtrekků určuje povinnou výbavu na závody. Co si tedy pořídit s sebou na první dogtrekkingový pochod? Především karimatku a spacák (většinou pro majitele psa), čelovku, mapu, nezbytná je i miska, láhev na vodu a krmení. Zde se často uplatňují psí batohy, kdy si pes nese svoje propriety na zádech sám. Na zdolání trati, která vede volnou přírodou, bývá určen maximální časový limit. Pochody mohou být organizovány buď na více kol nebo s možností v průběhu závodu bivakovat.

Tanec s potomky vlků

Tancovat s psovitými šelmami můžete i vy. Tento sport je pozoruhodnou novinkou, u které se pobaví a zapotí i ti nejnáročnější z vás. Buďte si jisti, že v parku se zapnutým kazeťákem a vaším neobvyklým tanečním partnerem osazenstvo na okolních lavičkách určitě ohromíte.

Dogdancing, jak zní jeden z názvů sportu, je směs cviků poslušnosti, krokových variací a různých otoček. To vše probíhá v rytmu hudby, takže pokud rádi tančíte, vytváříte různé kreace a máte psa s hereckým nadáním, jste adepty pro tento velice zajímavý a oku lahodící sport. Pokud nevěříte, podívejte se na oficiální stránky www.tanecsepsem.cz, kde se rovnou můžete přihlásit do Klubu tance se psem. Roční členství stojí 200 Kč.

Je třeba si uvědomit, že veškerá aktivita v přírodě může ublížit nejen vašemu pejskovi, ale i vám nebo okolí. Největším problémem a chybou je přecenění sil. I psí kamarádi mohou dostat zápal plic, být utahaní, vysílení nebo dehydratovaní, což hrozí snad při všech výše popsaných aktivitách. Proto buďte prosím obezřetní a držte se hesla přiměřenosti. Nejdůležitější je, abyste měli ze sportování radost oba!

Autorka : Andrea Žáčková, externí redaktorka měsíčníku Aktivně

———————–
Nezkrácený článek s tipy na nejlepší psí hračky a vybavení pro sport najdete v novém čísle časopisu aktivně Aktivně 5/2008, které koupíte v každé dobré trafice za pouhých 59 Kč.