Tykve, kabačky, patizony
Kam tykve neboli dýně zařadit? Mezi ovoce nebo zeleninu? Botanici je řadí mezi zeleninu, ale v kuchyni po tom nikdo nepátrá.
V naší kuchyni se dýně nejčastěji zpracovávají proslazováním, kandováním nebo zavařováním mladých plodů do sladkých i sladkokyselých nálevů. Netradiční recepty lze nalézt v mexické kuchyni, která se bez kabaček, cuket a tykví neobejde.
Oloupané plody se nejčastěji kombinují s masem a pikantní omáčkou. Oblíbené jsou také zelené cukety a tykve banánové, olejné a špagetové, jejichž dužinu lze po uvaření vidličkou vyškrábat a získat tak zeleninové špagety nebo je místo nudlí použít jako zavářku do polévky.
IQ tykve
Měřítko inteligence obrovských dýní, placatých disků patisonů nebo droboučkých turečků se zpravidla vůbec neliší. Vtip je v tom, že všechny dýně, ať už se jmenují jakkoliv, jsou od přírody žravé a vesměs velmi vitální.
Kdysi bývalo pravidlem, že tykve se pěstovaly výhradně na kompostě. Což o to, živin tam měla nenasytná rostlina dost, ale mnoho jich tam po ní nezůstalo. Přes sezónu vytáhla z půdy co mohla. Proto se doporučuje tykve pěstovat tam, kde nebudou utlačovat ostatní rostliny a v půdě najdou dostatek organických látek bohatých na dusík. Jestliže takovou „záživnou“ půdu na zahradě nemáte bude nutné dodat pořádně rozleželý kompost, chlévský hnůj nebo doplňovat průběžně živiny speciálním hnojivem pro plodové zeleniny.
Stejně náročné jsou tykve na zálivku. Mají rády stálou vlhkost půdy a zalévat raději méně, ale častěji.
Tykve jsou zdravé skrz naskrz
Pojmenování dýně na „turecké zelí“ sahá až do slovanských dob, ale domovem dýní je Střední Amerika, kde nálezy archeologů potvrdily její výskyt již před sedmi až devíti tisíci lety. Rychlé rozšíření po celém světě vedlo ke vzniku mnoha odrůd rozmanitých tvarů. Dýně můžeme rozdělit na zeleninové (Tykev obecná, velkoplodá a muškátová) a okrasné s nepřeberným výběrem tvarů a barev. Váha plodů se pohybuje několika gramů až po stokilové výpěstky.
V seznamu nejzdravějších potravin, který sestavil americký lékař Steven Pratt, dýně nemohla chybět. Zdraví prospěšnými látkami je dýně doslova nacpaná. Obsahuje cukry, bílkoviny, vitaminy A, B a E, nenasycené kyseliny, draslík, hořčík, vápník, železo a především zinek, který najdeme v přírodních zdrojích jen velmi zřídka.
Oloupaná semena navíc obsahují „zdravé“ oleje, které využívá již zmíněná mexická kuchyně k výrobě zelené pasty jako netradiční přílohy k masu místo naší tradiční hořčice.
Autor: Irena Forejtová
