Ukliďte si v hlavě!

ZDROJ: Ženy - E15

Nesnažte se zapamatovat si všechno. Není to možné ani žádoucí. Vyhraďte si paměť především na to, co je pro váš život důležité. Pamatujte si zkrátka jen to, co chcete.

Množství faktů, které v současnosti běžný člověk přijímá každý den, je stokrát vyšší, než s čím se před sto lety setkal člověk za celý život. S tímto šokujícím zjištěním přišli lékaři, kteří se specializují na výzkum mozku. Vědí také, jak se na mozku odráží přemíra informací. Tím, že je nepřiměřeně zahlcený, se jeho činnost zpomaluje. Paradoxně tak nastává situace: čím více víme, tím méně přemýšlíme.

V případě, že bychom si chtěli zapamatovat každou věc, s níž jsme se v životě setkali, ztratili bychom možnost složitějšího myšlení a rozhodování. Jak je to možné? Pochopíme to v okamžiku, kdy si mysl představíme nikoli jako nafukovací balonek, ale jako pevný disk s omezenou kapacitou. Stejně jako pevný disk také mysl se musí určité sumy informací zbavit, aby si vytvořila místo pro informace nové.

AKTIVNÍ ZAPOMÍNÁNÍ

Každý z nás má za sebou situace, na které by nejraději zapomněl: rozchody, rozvody, hádky s nejlepšími kamarády, trapasy a neúspěchy. Spousta takových okamžiků se z paměti vytrácí jaksi samovolně. Nedůležité informace, tváře a situace mizejí z našeho procesu rozpomínání prostřednictvím automatického molekulárního mechanismu v našem mozku. Jde o jakýsi sebeočišťovací proces, kterému odborníci říkají „aktivní zapomínání“. Je natolik důležitý, že jeho narušení může vést až k závážným duševním stavům, jako je posttraumatická psychická porucha, Alzheimerova choroba nebo schizofrenie.

CO SI PONECHAT, ČEHO SE ZBAVIT?

Není neznámou věcí, že staří lidé žijí do značné míry vzpomínkami. Jedni si vybavují okamžiky, kdy byli šťastní a úspěšní, což jim dodává energii a pozitivní přístup k životu. Druzí si vybavují převážně situace, v nichž oni sami nebo jejich blízcí selhali. Traumatizující film neúspěchů jim pak bere životní sílu a vnucuje pocit marnosti. I když nelze vše nepříjemné vymazat z paměti a asi by to nebylo ani správné, je dobré vědět, že můžeme přispět k tomu, jakou informaci si náš mozek ponechá a které se zbaví. Což může vést nejen k tomu, že mozek bude lépe fungovat, ale i k celkově spokojenějšímu a šťastnějšímu životu.

CO SI PAMATUJEME?

Lékaři vědí, že čím emocionálnější zkušenost, tím hlouběji se vryje do paměti. Více a déle si také pamatujeme to, co bylo poprvé – první láska, první taneční, první parfém, narození prvního dítěte… Je to proto, že mozek dává přednost takzvaným formativním zkušenostem. Co to znamená?

Představte si rande – milý hovor, báječná atmosféra, to všechno se ukládá do hippocampu, což je součást mozku zodpovědná za krátkodobé uchovávání informací. Vědci předpokládají, že hippocampus slouží jako vrátný pro nově utvořené zkušenosti a pozdější vzpomínky. Když spíte, váš mozek tyto informace filtruje. Do paměti ukládá ty důležité – formativní – a ty nepodstatné, jako třeba vzhled nebo jméno číšníka, z mysli odstraňuje.