Vajíčka jsou zdravá (i na slanině) aneb Vejce jako strašák

Začalo to někdy v sedmdesátých letech, kdy se američtí vědci pustili do výzkumu příčin zvyšující se obezity a vysokého krevního tlaku u obyvatelstva. Zjistili, že hlavním původcem těchto změn je cholesterol, a od tohoto zjištění byl jen krůček k tomu, odsoudit vajíčka jako výjimečně nezdravá.
Vaječný žloutek obsahuje opravdu cholesterol, to je nezvratný fakt. Množství v jednom vajíčku téměř pokryje denní potřebu člověka, ale je potřeba zvážit, že jen část tohoto cholesterolu přechází trávením do krevního oběhu. Zbytek je z těla vyloučen.
Vajíčka navíc obsahují látky zabraňující nadměrnému vstřebávání cholesterolu (peptidy, lecitin). U nás je spotřeba vajec asi dvěstě padesát kusů na osobu za rok – v tom jsou všechna vejce, tedy i ta, která sníme v pečivu a v jiných pokrmech.
Dejte si vajíčka celá rodina
Nerada bych, aby ve vás vznikl dojem, že se máte živit dnes a denně vejci. Nic se nemá přehánět, jde hlavně o to vrátit vajíčkům jejich místo v kuchyni, a rozumným způsobem v rozumném množství si je dopřát.
Cholesterol a tuky obsažené ve vejcích jsou potřebné i k růstu dětí. Kromě kvalitních bílkovin a tuků obsahujících nenasycené mastné kyseliny, jsou ve vejcích důležité vitamíny – A, B1, B2, B3, B6, vitamín D, i minerály významné pro lidský organismus – vápník, fosfor a hořčík. Vaječný cholin podporuje naši paměť, a obsažené karotenoidy zabraňují degeneraci.
Nejstravitelnější jsou vejce uvařená naměkko nebo míchaná (nesmí být vysušená a připečená), hůře stravitelná jsou vejce smažená a nejtěžší do žaludku jsou vejce natvrdo. Nejstravitelnější by byla syrová vejce, jejich pojídáním se ale vystavujete nákaze salmonelou, proto vejce jedině tepelně upravená.
Kupovaná nebo domácí – která vejce jsou lepší?
Vajíčka od slepic z klecových chovů mají bledší žloutek, to proto, že slepice jsou krmeny směsmi a na rozdíl od domácích pipek nepřijdou nikdy na slunce, ani na trávu. Vajíčka domácích slepic mají žloutek vybarvený z rostlinné a živočišné stravy (tu červík, tam žížala), kterou si slípky najdou k zrní, nebo směsi, kterou dostávají.
Vejce z kontolovaných klecových chovů mají za sebou testy, kterými se zjišťuje zdravotní nezávadnost. Domací vajíčka se vykutálí ze skořápky a žloutek jako sluníčko zaplaší všechny případné pochybnosti o možných nákazách.
Pokud kupujete vajíčka od soukromníka (nemáte-li babičku s kurníkem na dvorku), pak si všímejte, v jakých podmínkách slepice chová. Zda mají čisté nádoby na vodu, zásobníky na zrno, snůšková místa i vlastní kurník. Ono je těžké lézt někomu až pod bidýlka, ale blátem a trusem opatlaná vajíčka nekupujte: porézní skořápka není neprostupná pro nákazu zvenčí.
Ještě ta slanina!
Vajíčka na slanině (část klasické anglické snídaně) vás podle nejnovějšího vyjádření obezitologů zdravě a správně nastartují! Kdo by to před pár lety řekl… Vědci vysvětlují své doporučení tak, že sytým a mastným jídlem po ránu nahodíte metabolizmus na rychlejší trávení tuků, máte tedy větší šanci nepřibírat na váze.
Anglická slanina se vyrábí z vepřového boku naloženého do soli, nebo slaného láku, poté se tři až čtyři dny maso udí studeným kouřem. Tak by se to mělo dělat, ovšem většinou se průmyslově vyráběná slanina máčí ve vodě a solí dodatečně (čím víc vody, tím vyšší váha výrobku). Někdy se slisovává maso z různých částí do bloku, a vy na první pohled nepoznáte, že nejde o bůček, až při smažení se plátky trhají na cancourky všech tvarů.
Přípravě snídaně je jednoduchá, trvá zhruba deset minut: na pánvičku dáte pro jednu porci dva plátky slaniny, opečete z obou stran a na opečený plátek roklepnete vajíčko. Až bílek ztuhne je hotovo. Solte podle chuti (slanina bývá dost slaná).
Podobně se dá připravit sázené vejce na šunce: asi osm až deset deka šunky opečte na kousku másla z obou stran, rozklepněte vejce a můžete vše na deset minut dát zapéct.
Jestli vás ještě leká cholesterol, pak vězte, že ani maličká křepelčí vajíčka ho neobsahují v poměru méně. Jen se vám snídaně trochu prodraží.