Význam vlákniny v potravě s ohledem na dětský věk

Definice a rozdělení vlákniny

Vláknina je složka potravy většinou rostlinného původu, která není štěpitelná trávicími enzymy. V tenkém střevě se nevstřebává (je nestravitelná), a je proto nevyužitelná jako primární zdroj energie. Podle doporučení by měla být vláknina zaváděna dětem formou nemléčných příkrmů nejpozději ve 26. týdnu života.

Které látky, resp. složky potravy řadíme mezi vlákninu?

Podle chemického složení jsou to především sacharidy. Na základě energetické využitelnosti pro organismus (podle funkce ve výživě) je možné sacharidy rozdělit na sacharidy využitelné, částečně využitelné a nevyužitelné (neboli balastní). Monosacharidy jako mannóza, sorbóza, dále oligosacharidy a polysacharidy jako celulóza, hemicelulózy, rezistentní škrob, pektiny či chitin jsou příklady nevyužitelných sacharidů, které souhrnně označujeme jako vláknina.

Z praktického hlediska je ale výhodné dělení vlákniny podle rozpustnosti na rozpustnou a nerozpustnou.

Rozpustná vláknina má schopnost vstřebávat vodu (bobtnat) a je hlavní zdrojem potravy pro bakterie v tenkém a zvláště pak v tlustém střevě. Někdy se také označuje jako měkká vláknina nebo bobtnavé látky. Rozpustnou vlákninou jsou např. hemicelulóza, pektiny, agar, oligosacharidy mateřského mléka, polysacharidy mořských a sladkovodních řas.
Rozpustná vláknina v tenkém střevě reguluje trávení a vstřebávání sacharidů, absorpci tuků, především cholesterolu v tenkém střevě, a ovlivňuje množství střevního obsahu.

V tlustém střevě je rozpustná vláknina důležitým zdrojem potravy pro bakterie tlustého střeva, které ji fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (kyselina octová, propionová, máselná), jež jsou významným zdrojem energie pro buňky tlustého střeva (enterocyty). Současně se tím také zvětšuje objem a mění se konzistence stolice.

Nerozpustná vláknina (hrubá vláknina, plnidla) se ve vodě nerozpouští. Do této skupiny řadíme např. celulózu a lignin.
Nerozpustná vláknina ovlivňuje dobu, po kterou potrava putuje trávicím traktem, a má vliv na objem i konzistenci obsahu především v tlustém střevě. V žaludku působí nerozpustná vláknina pocit sytosti, a snižuje tak potřebu nadměrného energetického příjmu. V tlustém střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím (např. divertikulóze – vznik výchlipků na střevě).

Děti v prvním roce života

Důležitou složkou mateřského mléka jsou oligosacharidy, které jsou rozpustnou vlákninou, tzn. nestravitelnou součástí kojenecké výživy (mateřské mléko nebo umělé kojenecké mléčné formule obohacené o tyto oligosacharidy). Tento druh vlákniny posiluje imunitu, optimalizuje střevní pasáž a snižuje plynatost.

Tuky, cholesterol a cukry

Nerozpustná vláknina na sebe váže žlučové kyseliny, a tím snižuje vstřebávání tuků
a cholesterolu. Zvláště rozpustná vláknina z ovsa a sóji snižuje hladinu krevních tuků dosud neznámým mechanismem. Rozpustná vláknina snižuje „špatný“ LDL cholesterol
a zpomaluje vstřebávání jednoduchých cukrů, a působí tak v prevenci diabetu.

Vitaminy a minerální látky

Vláknina může snižovat vstřebávání minerálních látek a vitaminů, je schopna v různé intenzitě vázat ionty kovů, zvláště vápníku, mědi, železa a zinku. Naopak některé druhy vlákniny (např. inulin a vláknina z cukrové řepy) vstřebávání vápníku usnadňují.

Činnost tlustého střeva

Celulóza zvětšuje objem stolice absorpcí molekul vody do své struktury, a tím usnadňuje průchod tráveniny střevem. Rozpustná vláknina se během průchodu střevem využije a jen malá část prochází do stolice, větší část je využita jako živná půda pro přátelské bakterie.

Prevence rakoviny tlustého střeva

Nerozpustná vláknina váže rakovinotvorné látky a je vylučována stolicí spolu s nimi. Rozpustná vláknina je potravou pro bifidogenní bakterie, které tvoří mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty jsou zdrojem energie pro buňky tlustého střeva a v této části trávicího traktu zvyšují vstřebání sodíku a vody, zvyšují produkci hormonů zažívacího traktu a zlepšují prokrvení tlustého střeva.

Civilizační choroby

Nízký příjem vlákniny v lidské populaci spolupůsobí při vzniku civilizačních chorob, postihující trávicí trakt, jako je rakovina tlustého střeva, zácpa a její komplikace nebo žlučové kameny. Přítomnost vlákniny v potravě předchází vzniku a vývoji žaludečních vředů. Její zvýšený přívod upravuje množství hnilobných bakterií v tlustém střevě (snížením pH
a zvýšením počtu laktobacilů a bifidobakterií).

Dalšími civilizačními chorobami, které mohou souviset s nedostatečným příjmem vlákniny, jsou onemocnění vyvolaná vysokou hladinou cholesterolu a jeho ukládáním do stěny arterií srdce (ischemická choroba srdeční), tepen dolních končetin nebo mozku (cévní mozková příhoda). Dostatečné množství vlákniny také snižuje riziko obezity

Dávky vlákniny

Průměrný denní příjem vlákniny v české populaci činí okolo 20 gramů, přičemž je doporučováno 35-50 gramů. Pro srovnání, lidé žijící v Africe a Asii přijímají denně v potravě okolo 50-120 gramů vlákniny, vzhledem k jejich skladbě jídelníčku. Množství vlákniny v gramech, které by měly děti za den přijmout potravě, lze orientačně vypočítat pomocí vzorce věk dítěte + 5 g. 
Doporučovaná množství vlákniny ve stravě dětí nejsou v evropských zemích obvykle naplněna, a to s sebou nese výše uvedená zdravotní rizika v dospělosti.

Autor: doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc.
dětský gastroenterolog, Fakultní nemocnice Hradec Králové