Zajezděte si!
Jízda na koni je jedním ze sportů, který lze provozovat do vysokého věku, a to jak rekreačně, tak i sportovně.
Začátky však bývají mnohdy zlomové a rozhodují o tom, jak se vám tato aktivita zalíbí a zda u ní zůstanete, nebo ne. Stejně jako jinde i zde platí, že důležitou roli hraje osobnost instruktora, který vás právě tímto úsekem provede a pomůže vám postupně se na koni osamostatnit.
Jezdectví obsahuje celou řadu závodních disciplín, způsob ježdění se ale v základu dělí na „anglické ježdění“, „westernové ježdění“ a pro většinu známé dostihové závody.
Každý jezdecký styl má trochu jiné požadavky na způsob ovládání koně, způsob pohybu koně, používají se jiná sedla i uzdění. Přesto lze říci, že hlavní jezdecké disciplíny jsou drezura, parkur, dostihy, všestrannost a western.
Minimum je 50 hodin na koni
Pokud si myslíte, že jakmile na koně nasednete, tak vyrazíte na vyjížďku, jste na velkém omylu. Čekají vás hodiny a hodiny učení, kdy se budete učit o koně pečovat, sedlat ho, naučíte se, jak se ke koni chovat a teprve pak možná na něj poprvé s pomocí instruktora nasednete. „Myslím si, že aby člověk o sobě mohl říct, že skutečně umí jezdit na koni a věděl, jak se zachovat v každé situaci, musí mít za sebou cca 200 naježděných hodin. Po padesáti lekcích si již může vyjet na projížďku, většinou zvládnete krok, klus i cval, ale zpravidla ještě nemáte koně ani sebe na koni plně pod kontrolou. Jezdectví a kurzy jezdectví jsou během na dlouhou trať, ale zároveň také celoživotní investicí,“ říká Daniel Toušek z Jízdárny Radonice.
Jezdectví není levnou záležitostí
Existuje mnoho variant jezdeckých kurzů a je jen na vás, kterou si vyberete. Většina lekcí pro začátečníky trvá 30 minut a po pěti až deseti lekcích lze pokračovat v ucelených lekcích celou hodinu. „U nás v jezdecké škole rozdělujeme kurzy podle úrovně jezdce od začátečníků až po zkušené jezdce. Oblíbené jsou také rychlé a intenzivní kurzy po pěti i deseti lekcích za jeden pracovní týden. Ty jsou určené všem, kteří se chtějí nebo potřebují rychle naučit základy a později pravidelně pokračovat v tréninku, nebo základní dovednost využít i k rekreačním letním návštěvám agroturistické jízdárny. Rovněž i zkušenější jezdci zvýšenou intenzitou tréninků zvýší své dovednosti mnohem rychleji. Mohou to být lidé, kteří v jízdě na koni našli svůj oblíbený koníček, ale také ti, kteří potřebují umět jezdit na koni kvůli své profesi – herci, policisté, sportovci apod. Cena samostatné lekce se pohybuje okolo 400 Kč, kurzovné za deset lekcí je od 3000 Kč,“ upřesňuje Daniel Toušek.
Co potřebuje každý jezdec:
NUTNĚ
* jezdeckou přilbu
* jezdecké kalhoty
NA ZVÁŽENÍ
* ochrannou vestu
* jezdecké chapsy nahrazující vysoké jezdecké boty
* bičík na koně
* kotníčkové boty – perka
Některé jezdecké školy toto vybavení zapůjčují a je přímo v ceně kurzovného. V případě, že to s jezdectvím myslíte vážně již od začátku, je vhodné si pořídit určitě vlastní helmu, jezdecké kalhoty, tzv. „rajtky“, kotníčkové boty a chapsy
Nezhubnete, ale posílíte celé tělo
I když jezdectví není přímo typický sport ideální ke zhubnutí, jako pravidelná fyzická a dost možná i psychicky relaxační volnočasová aktivita vám jedině prospěje. Spíše než o aerobní sport jde o pohyb, který vám pomůže zpevnit vybrané svalové partie, srovná vám záda a posílí střed těla. Za hodinu jízdy na koni spálíte okolo 250 kcal, ale v případě, že se jezdectví věnujete na vrcholové úrovni, můžete vypotit až 600 kcal.
„Jezdectví je zcela jistě aktivním sportem, byť to na první pohled vypadá, že se jezdec jen veze. Avšak pokud chce být jezdec doslova jezdcem, musí vyvinout relativně hodně aktivity, aby koně ovládal a kontroloval v pohybu. Při tom všem je ale třeba být uvolněný a skutečně zapojit jen ty svaly, které jsou v danou chvíli aktivní a pracují. A to bývá na začátku často problém.
Začátečník většinou tuhne tam, kde musí být uvolněný, a obráceně,“ vysvětluje Dan Toušek. Nejpodstatnější je naučit se správný sed, abyste se na koni cítili bezpečně a jistě a přitom koně přespříliš nezatěžovali. K tomu je potřeba rovnováha a zapojení hlubokých svalů břicha a zad. Kromě toho se při jízdě na koni namáhají především svaly na vnitřní straně nohou – tj. lýtka a stehna.
Autor: Pavla Maříková (Dieta)
