Zdravotní komplikace obezity II.

KARDIOVASKULÁRNÍ A NEUROLOGICKÁ RIZIKA OBEZITY

MUDR. MICHAL VRABLÍK, PHD., III. INTERNÍ KLINIKA 1. LF UK, PRAHA
Kardiovaskulární rizika obezity jsou nepochybná, ale jsou menší, než v případě diabetu. Vysoká hladina tuků v krvi vede ke kornatění cév, které postihuje všechny tepny v těle, ale nejdůležitější jsou důsledky postižení srdečních a mozkových cév. Pokud se uzavře aterosklerotická věnčitá tepna, dojde k infarktu (odumření) části srdečního svalu, což je často událost bezprostředně ohrožující postiženého na životě.

Obézní lidé se musí smířit s tím, že často bez varování přichází také mrtvice, která se nemusí dopředu nijak projevit. Následky bývají tragické a mohou končit smrtí nebo ochrnutím. Mozková mrtvice je vlastně cévní onemocnění, při kterém jsou postiženy tepny zajišťující výživu mozku. Nejčastěji jde o ischemickou příhodu způsobenou uzávěrem mozkové tepny krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolem) s následným přerušením přívodu krve, a tím i kyslíku do příslušné oblasti mozku. Druhým, méně častým typem mozkové mrtvice je krvácení (hemoragie), které někdy vyžaduje i léčbu chirurgickou. V takto postižené části mozku dochází k poruše funkce mozkových buněk projevující se náhlým vznikem příznaků mrtvice. Teprve až za několik hodin mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají.

Tuky se u obézního člověka ukládají zejména v oblasti břicha, nebezpečné přitom nejsou ty viditelné (podkožní), které můžeme nahmatat. Mnohem zákeřnější jsou vnitřní, nazývané odborně viscerální. Usazují se kolem orgánů a uvolňují do těla škodlivé látky, které podporují rozvoj cukrovky a nemoci srdce.

Podle nedávné studie amerických a italských vědců jsou u obézních adolescentů patrné patologické změny srdečního svalu. Jedná se zejména o zbytnění srdce, zejména levé komory srdeční (hypertrofie levé komory). Tyto změny jsou doprovázeny poruchami srdeční kontraktility (schopnost srdečního svalu se stahovat), což vede k dalším negativním efektům na zásobování tkání krví. Bylo zjištěno, že obézní adolescenti mají až 4krát vyšší riziko těchto srdečních změn ve srovnání s jedinci s normální tělesnou hmotností.

OBEZITA A ONKOLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ

MUDR. TOMÁŠ BÜCHLER, PH.D., ONKOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ FTN, PRAHA
Nadměrná hmotnost může být příčinou nejen kardiovaskulárních nemocí, ale i některých nádorových onemocnění. U lidí s nadváhou a obezitou se prokázalo zvýšené riziko kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu u žen po menopauze, agresivních forem karcinomu prostaty a dalších zhoubných nádorů, například jícnu, slinivky, žlučníku nebo dělohy. Odhaduje se, že 5–10 % všech nádorů je způsobeno nadváhou a obezitou a tento podíl stoupá se zvyšujícím se počtem obézních osob v populaci. Pacienti s nadváhou a obezitou mají navíc vyšší riziko závažných komplikací při chirurgickém výkonu, chemoterapii nebo radioterapii.

Nebezpečný je především abdominální typ obezity nebo nadváhy, kdy dochází k ukládání tukové tkáně především do břicha a do břišních orgánů. Navíc se zdá, že růst některých druhů nádorů, zejména karcinomu ledviny, může být podpořen střídavým hubnutím a opětovným nabíráním tělesné hmotnosti.

Zatím se nepodařilo zcela objasnit, proč nadváha a obezita zvyšují riziko nádorů. Následkem nadváhy narůstá produkce insulinu a některých dalších hormonů. Ty působí jako růstové faktory pro nádorové buňky, tedy podporují jejich růst a množení. Dalším důvodem ke zvýšení rizika nádorů u lidí s nadváhou je zvýšená konzumace rizikových potravin, jako jsou uzeniny, živočišné tuky a smažená jídla a naopak menší zastoupení čerstvého ovoce a zeleniny ve stravě.

EDUKAČNÍ KAMPAŇ ŽIJ ZDRAVĚ 

Nekomerční projekt Žij zdravě, financovaný z fondu prevence VZP ČR, je celostátní edukační kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o obezitě jako vážném celospolečenském problému, přispět ke změně chování českého obyvatelstva a napomoci k dodržování tzv. Rovnice zdravého života, která říká:

VLIV OBEZITY NA POHYBOVÝ APARÁT

MUDR. TOMÁŠ TOMÁŠ, PH.D., I. ORTOPEDICKÁ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY, BRNO
Tak jako řadu jiných orgánových systémů, obezita významně ovlivňuje i stav pohybového aparátu. I když nebylo prokázáno, že by nadváha přímo způsobovala degenerativní onemocnění kloubů, je jednoznačně dokázáno, že v případě rozvoje tohoto postižení obezita způsobuje jeho progresi s rychlou destrukcí postižených váhonosných kloubů s omezením pohybu, bolestmi a všemi dalšími důsledky vznikajícími z poruchy funkce těchto kloubů. Konečným nezvratným důsledkem je jejich úplný zánik, přičemž rychlost změn na postiženém kloubu je obvykle přímo úměrná míře nadváhy postiženého. Jinými slovy, čím je člověk obéznější, tím rychleji u něj dojde ke zničení kloubu, který v počátku byl jen minimálně postižen a jehož postižení u člověka bez nadváhy může být dlouhá léta stacionární.

V dnešní době je sice tento problém poměrně spolehlivě řešitelný kloubní náhradou. Avšak implantace totální náhrady postiženého kloubu je stále spojena s určitou mírou rizika peroperačních a pooperačních komplikací. U obézních pacientů je míra tohoto rizika až desetinásobně vyšší ve srovnání s pacienty s normální váhou. Obézní pacienti jsou tak při těchto operacích daleko více ohroženi rizikem vzniku krevních sraženin v dolních končetinách s jejich následným transferem do plicního řečiště s příznaky plicní embolie, které mohou končit i smrtí postiženého, rizikem rozvoje proleženin, bronchopneumonie, infekcí močových cest a dalšími. Tato rizika souvisejí s rehabilitačními problémy u pacientů s nadváhou, jejichž svalová hmota není sto unést vlastní tělo v pooperačním období, kdy je organizmus do značné míry vyčerpán náročným zákrokem.

Disproporce hmotnosti a možností svalového aparátu mohou vést i k vykloubení implantovaného umělého kloubu. V neposlední řadě dochází u těchto pacientů ke komplikacím při hojení pooperačních ran, jejichž konečným důsledkem může být rozvoj infekce totální endoprotézy, která může vést až k úplné ztrátě funkce postiženého kloubu bez možnosti jeho zátěže a k trvalému upoutání postiženého na invalidní vozík.

OBEZITA A CUKROVKA

PROF. MUDR. ŠTĚPÁN SVAČINA, DRSC., III. INTERNÍ KLINIKA 1. LF UK, PRAHA
Obezita je jednou z hlavních příčin vzniku cukrovky. Riziko vzniku cukrovky je u obézního člověka 53krát vyšší, než u normálně vážícího člověka. U většiny případů obézních lidí nemocných cukrovkou, postačuje snížení nadváhy o 10 % k omezení potřeby aplikovat orálně léky nebo injekčně inzulín. Nadváha je alespoň zpočátku diabetu hlavním důvodem nedostatečné citlivosti těla na inzulín a tedy vzestupu cukru v krvi.

Opatření pro prevenci a léčbu diabetu jsou především snížení hmotnosti a pravidelné cvičení. I mírné snížení hmotnosti se projevuje ve zřetelném snížení inzulínové rezistence a celkového metabolismu. Tělesná aktivita poskytuje dvojí užitek – nejenom hraje klíčovou roli při kontrole hmotnosti, ale zlepšuje i citlivost na inzulín a správné využívání glukózy, především ve svalech.

6. dubna 2010