Zmrzlina - sladké letní pokušení
Kdo může za vynález sladkého ledu?
Říká se, že skutečnými vynálezci zmrzliny jsou Italové a byli to právě oni, kdo přinesl zmrzlinu do Evropy. Mezi tehdejšími zmrzlináři obzvlášť vyniká jméno Sicíliánce Francesca Procopio de Coltelli, který v roce 1686 otevřel v Paříži kavárnau Café de Procope.
Podnik se brzy stal místem setkání významných literátů nejen toho období, ale i následujících století, od Voltaira, Balzaca až po Victora Huga. Všichni přicházeli, aby ochutnali originální pochoutku podle receptu Procope, kterému se podařilo spojit ovoce, med, cukr a led do výjimečně hladké hmoty.
Ve stejném období se zrodil zvyk, i v současnosti stále aktuální, podávat v průběhu hostiny sorbet, který je považován za výborný prostředek na podporu trávení. Sorbet jobsahuje totiž pouze ovocnou šťávu (případně zeleninovou), cukr, a vodu.
Na rozdíl od klasické zmrzliny neobsahuje mléko a jeho nadýchané konzistence se dosahuje intenzivním a precizním promícháním všech ingrediencí. Není bez zajímavosti, že starobylý recept na sorbet se zachoval díky římskému filosofovi a vědci Plíniovi a který tímto i dokazuje, jaký byl římský pojem sorbetu podobný už tomu dnešnímu.
„Letní tip: Limetový sorbet se sektem Ingredience: Cukr 150 g Bílé víno - suché 500 ml Limetová šťáva 300 ml Sekt 400 ml Postup: Svaříme 150 ml vody s cukrem. Přilijeme limetovou šťávu a bílé víno. Necháme vychladnout. Nalijeme do ploché nádoby a mrazíme 4-5 hodin. Mrznoucí směs občas rozmělníme nebo rozmixujeme, aby se v ní netvořily velké ledové krystaly. Z mražené hmoty vypichujeme kuličky a vkládáme do 4 pohárů nebo misek. Zalijeme sektem. Můžeme zdobit meduňkou nebo limetovou příp. citronovou kůrou. Ihned podáváme.“
Klasické příchutě lákají, ale můžete si dát i exotiku
Kvalitní zmrzlina obsahuje všechny nutriční složky - cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vápník, vlákniny z ovoce, stopové prvky a vitamíny. Je vyrobena z kvalitních ingrediencí - mléko, tvaroh, ovocné šťávy, kakao, které jsou uchovány mražením, což je po chlazení považováno za druhý nejšetrnější způsob skladování potravin.
Zmrzlina se připravuje studenou nebo teplou cestou.V současnosti existuje mnoho nejrůznějších příchutí zmrzlin, od klasických, z nichž na prvním místě vede čokoládová, následuje citrónová a až na třetím místě je jogurtová. Tradiční vanilka, jahoda, lískový ořech, straciatella nebo karamel se v žebříčku oblíbenosti řadí do jeho středu a nejméně žádané jsou nové příchutě.
Je to zpravidla tím, že konzervativci ještě neobjevili kouzlo a vůni exotiky jako například u makové zmrzliny, netradiční s příchutí chilli, pivní zmrzlinu či italské speciality. Italové totiž dovedli škálu zmrzlinových příchutí dovést až na vrchol gurmetských zážitků, kdy nabízejí zmrzlinu rybí, krabí koktejl či cibulovou, špenátovou nebo dokonce fazolovou. Záleží jen na tom, na kterou dostanete právě chuť.
Letos to bude přesně stodevět let, kdysi zmrzlinu mohl koupit kdokoliv na ulici jen tak „do kornoutu“. Než se zrodil vynález zkroucené oplatky, servírovala se zmrzlina pouze do stolního skla.
První kornout se zrodil v roce devatenácetčtyři v průběhu světové výstavy v americkém městě St. Louis, kde jistému zmrzlináři jednoho dne chyběly misky na zmrzlinu. Zkusil proto použít oplatky, které se prodávaly ve vedlejším stánku a jeho vynález měl rázem obrovský úspěch! Navzdory pokroku se od těch dob velikosti a tvary kornoutů příliš nezměnily.
Smetanovou nebo ovocnou?
Energetická hodnota zmrzliny závisí samozřejmě i na druhu a množství použitých surovin, proto je velmi důležité přizpůsobit výběr zmrzliny stravovacím návykům a případně i dietnímu režimu.
Mléčné zmrzliny hrají ve výživě významnou roli pro svůj přísun bílkovin, vápníku a fosforu.
Ovocné zmrzliny jsou zase obzvlášť zajímavé pro svůj obsah vitamínů a minerálních solí, které se různí v závislosti na druhu a množství použitého ovoce. Kromě toho mají ovocné zmrzliny nižší energetickou hodnotu.(ovocná zmrzlina bez tuku obsahuje pouze 130 kcal/100 g).
Po lehkém jídle, bez vysokého obsahu tuků a kalorií, může následovat mléčné zmrzlina, která ale pozor - je-li vyrobena s vysokým podílem smetany - může jeden kopeček mít vysokou energetickou hodnotu až 280 kcal na 100 g. Naopak, v případě energeticky bohatého jídla je lepší zvolit jako dezert zmrzlinu ovocnou.
Kromě toho, vzhledem k energetické hodnotě a rychlé stravitelnosti, je zmrzlina ideálním pokrmem mezi hlavními jídly. Navíc zmrzlina může být prospěšná pro lidi trpících nechutenstvím, což se zejména týká dětí a seniorů. V takovém případě je samozřejmě třeba zvolit mléčné zmrzliny a vyhnout se ovocným vodovým zmrzlinám, jejichž výživová hodnota je velmi nízká, a které jsou naopak nejvhodnější jako letní pamlsek při redukčních dietách.
Podle odborníků na výživu nám jeden či dva kopečky týdně nijak nenaruší naši linii, ale lidé trpící nadváhou a vysokou hladinou cholesterolu by se měli smetanové zmrzlině vyhýbat!
