6 cest, jak být v práci efektivnější

1. ZMĚŇTE PŘÍSTUP

Chcete-li vyřešit nové otázky, najít nové možnosti a podívat se na staré problémy z nového úhlu, musíte mít tvůrčí představivost.“ Výrok Alberta Einsteina pojmenovává důležitý fakt: když si zachováme schopnost myslet kreativně, snáze dokážeme nalézt řešení i u zdánlivě neřešitelných úkolů. V češtině pro to máme přísloví: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Jestliže okamžitě poté, co vám nadřízený sdělí pracovní úkol, začnete přemýšlet, jak se mu vyhnout, je to špatně. Zkuste místo „to nejde“ zařadit do svého slovníku – a hlavně přemýšlení – větu: „Vždycky se dá najít řešení!“ Vědci vypočítali, že osmdesát procent úspěchu tkví v pozitivním přístupu neboli v hlavě. Takže až na vaší hlavě přistane složitý úkol, stanovte si body, po kterých chcete postupovat, a odškrtávejte hotové položky. Až se vás šéf přijde zeptat, jestli už máte hotovo, budete se moct pochlubit nejen vykonanou prací, ale také kreativním řešením!

2. PŘEKVAPTE SAMI SEBE

Zajímavý tip, jak zefektivnit svůj pracovní výkon a rozvíjet kreativitu, nabízí americký kouč a odborník na komunikaci Preston Ni ze Stanfordovy univerzity. Podle něj je dobré jeden den v týdnu dopřát mozku přemýšlení „out of the box“, tedy zcela novým, nezvyklým a klidně i trošku praštěným způsobem. Doporučuje třeba jít do práce jinou cestou než obvykle, zajít do restaurace, ve které jsme nikdy nebyli, pokud jsme praváci, zapojit při práci levou ruku a naopak - fantazii se meze nekladou. Vyberte si dalších pět činností, které můžete i v běžné denní rutině udělat jinak a nově. A nechte sami sebe překvapit, jak vás takový „den naruby“ obohatí. Podobné mozkové cvičení pomůže i v práci samotné, přeorganizujte si věci na stole a přehoďte si počítačovou myš do opačné ruky, než jste zvyklí. Zapojíte opačnou mozkovou hemisféru a rozhýbete ztuhlé mozkové závity!

3. VYRAZTE VEN

A když už jsme u toho rozhýbávání, ideální aktivizační metoda je prachobyčejný pohyb. Nejnovější průzkumy dokazují, že tělesný pohyb je pro činnost lidského mozku důležitější, než se doposud předpokládalo. Dokonce je považovaný za mnohem účinnější prevenci Alzheimerovy choroby než všelijaké luštění křížovek a sudoku. Neurolog Jakub Hort z motolské nemocnice zdůrazňuje důležitost fyzické aktivity: „Ono to luštění křížovek není špatné, ale v zásadě jde o rutinu, postupy se opakují a mozek to z dlouhodobého hlediska nijak zvlášť nerozvíjí. Zatímco pohyb na vzduchu v přírodě přináší pokaždé nové vjemy, nové podněty, které mozku prospívají. Přestože degenerativní onemocnění mozku nelze zcela eliminovat, pohyb je rozhodně vhodnou prevencí – a to v jakémkoli věku.“ Nejde tedy jen o endorfiny, které pohyb v těle rozpumpuje, ale o komplexní „nastartování“ mozku, kterému se díky pohybu zvýší výkonnost. Říká se, že by měl člověk denně ujít šest kilometrů, tak alespoň občas nechte auto doma. Jestli chcete, aby vám to v práci myslelo, jděte do ní pěšky!

4. VYMANIT SE ZE SÍTÍ

Prokrastinace – v současnosti velmi často skloňované slovo. Jde o nutkavé odkládání pracovních činností na neurčito a utloukání času neproduktivními aktivitami: brouzdáním na internetu, ale také domácím poklízením ve chvíli, kdy je vše naklizeno, anebo popíjením kávy namísto učení a práce… Prokrastinace přibylo s nárůstem moderních komunikačních technologií. Lze se donekonečna bavit na oblíbených internetových serverech, tlachat na sociálních sítích, pročítat blogy, skypovat, prohlížet fotografie… Pokud vás Facebook, Skype a další vymoženosti současné komunikace odvádějí od práce, tvrdě si jejich užívání zakažte. Pokud se budete koncentrovat na jedinou smysluplnou činnost a nenecháte se rozptylovat, dokončíte ji stokrát rychleji, než když si její realizaci narušíte prokrastinačními aktivitami. Nejenže se váš pracovní výkon zákonitě zlepší, navíc vás přestane trápit skličující pocit prázdnoty a černého svědomí, které prokrastinace vyvolává. A to je velká úleva.

5. SPOŘTE

Aneb o peníze jde až v první řadě… Zní to velmi přízemně, ale má to své opodstatnění. Když není čím platit složenky, pak jsou velké ideály a pracovní plány bohužel k ničemu. Ano, umělci vám řeknou, že nejlíp se tvoří „nalačno“, ale hlad – obrazný i ten faktický – nelze vydržet věčně. Říká se, že je dobré mít naspořené alespoň tři běžné platy, na které je člověk zvyklý. Nejen pro případ, že je nutné něco opravit nebo pořídit, ale zejména kvůli pocitu svobody, který finanční rezerva dává. Vědomí, že lze v případě potřeby investovat, je důležité pro klid v duši. A ten zase pro rozjezd jakéhokoli podnikání nebo pracovních plánů. Podle odborníků jsou strach z nedostatku financí, z neschopnosti splácet půjčky či dluhy anebo obava z exekuce stále častější důvody psychických problémů. A tak si dejte práci s prevencí svého psychického zdraví a dávejte si stranou na horší časy. Když přijdou, budete připravení, a když ne, tím líp!

6. INSPIRUJTE SE

Pokud chcete být úspěšní v tom, co děláte, srovnávejte se s těmi, kteří jsou před vámi, a neohlížejte se na ty, kteří vašich schopností a dovedností zatím nedosáhli. Vždy se lze zlepšovat, a tak s otevřenýma očima pozorujte inspirující osobnosti ve vašem okolí. Nezáviďte úspěch, ale přemýšlejte, co oceňovaní kolegové a kolegyně umějí líp, jak ke svým dovednostem přišli, kolik času věnují činnostem souvisejícím s prací… A nebojte se jich zeptat. Když upřímně oceníte jejich dovednosti, jistě vám rádi poradí, jak si je osvojili. „Opisování“ od úspěšných není žádný prohřešek, naopak. Odborníci, kteří se zabývají pracovní výkonností, doporučují číst životopisy inspirujících lidí anebo sledovat dokumenty či biografické filmy věnované velkým osobnostem nejrůznějších oborů. Jejich poznatky se můžou v práci, ale i v přístupu k životu hodit. Jako například myšlenka Steva Jobse, muže, který v inovativním přístupu v práci mimořádně vynikal: „Váš čas je omezený, tak jím neplýtvejte tak, že budete žít život někoho jiného. Nenechte se lapit pastí dogmat, která jsou důsledkem myšlení jiných lidí. Nedovolte, aby hlasité názory jiných utopily váš vlastní vnitřní hlas. A co je nejdůležitější, mějte odvahu následovat své srdce a svoji intuici.“

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.