Absolventi bez práce aneb dávky čerstvě po škole
Na podporu v nezaměstnanosti má po škole nárok jen málokdo, jaká je alternativa? V minulých letech bylo trendem hromadné evidování absolventů na úřadech práce prakticky ihned po ukončení studia. Absolventi sice vstupem do evidence úřadu práce ztratili nárok na přídavek na dítě, ale získali podporu z úřadu práce (podporu v nezaměstnanosti) a dávky sociální potřebnosti (tzv. doplatek do životního minima). Zatímco přídavek na dítě činil asi 600 Kč měsíčně, získal absolvent každý měsíc rázem dávky ve výši zhruba 3 000 Kč i více měsíčně. A jak je tomu v letošním roce?
Na podporu v nezaměstnanosti už není nárok
Od října 2004 ovšem začal platit nový zákon o zaměstnanosti. Jednou z velmi podstatných změn tohoto zákona bylo, že se pro nárok na podporu v nezaměstnanosti nepřihlíží k době studia. Aby měl totiž uchazeč o zaměstnání nárok na tuto podporu, musí být v posledních 3 letech alespoň 12 měsíců účasten sociálního pojištění (jako zaměstnanec, OSVČ apod.). Jestliže se studium již nyní za dobu pojištění nepovažuje, znamená to pro drtivou většinu studentů, že je sice na úřadu práce zaevidují, ale žádnou podporu v nezaměstnanosti od úřadu nedostanou. Jen malé procento studentů si totiž při studiu oficiálně přivydělává v pracovním či brigádnickém poměru, ve kterém je za ně hrazeno sociální pojištění.
Nárok na dávky sociální potřebnosti
Co si tedy absolventi v případě absence nároku na podporu v nezaměstnanosti mají počít, jaké mají další možnosti? Velkou změnou, která sice platí již od října 2004, ale v praxi se projevuje až tyto prázdniny, je nárok na přídavky na dítě po dobu prázdnin. Absolventi učebních oborů či středních škol jsou totiž ještě po dobu celých školních prázdnin (tedy až do konce srpna 2005) považováni za nezaopatřené děti. Mají tedy nárok na přídavek na dítě, rodiče na ně mohou uplatnit daňové zvýhodnění a především k nim mají vyživovací povinnost. To platí, ať už jsou na úřadu práce evidováni, nebo se zaevidují až v průběhu nebo až po skončení prázdnin.
Výjimkou jsou pouze absolventi, kterým se podařilo podporu v nezaměstnanosti získat (tzn., že splnili potřebnou dobu pojištění) a absolventi, kteří již nastupují do zaměstnání či začínají vykonávat výdělečnou činnost jako OSVČ.
Tato forma dávek se týká absolventů, kteří studium ukončili řádně (tj. maturitní zkouškou či obdržením výučního listu). Absolventi, kteří studium přerušili či nedokončili, se od data ukončení či přerušení studia již za nezaopatřené děti nepovažují.
Absolventi vysokých a vyšších odborných škol jsou za stejných podmínek posuzováni jako nezaopatřené děti ještě další kalendářní měsíc po ukončení studia. Pokud tedy vysokoškolák ukončí studium např. v průběhu září 2005, je nezaopatřeným dítětem ještě po celý říjen 2005.
O prázdninách nechoďte
Pokud se v současnosti absolventi středních škol a učilišť obrací na sociální odbory se žádostí o poskytnutí dávky sociální potřebnosti, jsou pověřenými obecními a městskými úřady odmítáni. Samozřejmě s odkazem, aby si o dávku přišli požádat po uplynutí školních prázdnin. Dokud jsou totiž považováni za nezaopatřené děti, posuzuje se pro nárok na dávku celá rodina (tj. rodiče i další studující sourozenci), a proto dávka ve většině případů nevyjde.
Po uplynutí uvedené lhůty budou absolventi již posuzováni samostatně, tj. bude se přihlížet pouze k příjmům jich samotných. Podmínkou pro získání dávky pak je evidence na úřadu práce.
| Dávky sociální péče se neposkytují zpětně |
Náleží ode dne splnění podmínek, nejdříve však od prvního dne v měsíci, ve kterém si žadatel podá na příslušném úřadě písemnou žádost. Také je dobré vědět, že úřad je povinen v každém případě písemnou žádost přijmout a je povinen na ni ve správním řízení odpovědět rozhodnutím (obecná lhůta pro vydání rozhodnutí je do 30 dnů). V případě nesouhlasu má pak žadatel možnost podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne obdržení rozhodnutí (pak by se odvoláním a celým případem zabýval nadřízený orgán, tím je v případě dávek sociální potřebnosti krajský úřad.) |
Kolik může dávka sociální potřebnosti činit?
Životní minimum pro dospělého jednotlivce v současné době činí 2 360 Kč na stravu a ostatní základní osobní potřeby a částku 1 940 Kč na domácnost pro jednotlivce, který žije sám, tedy celkem 4 300 Kč. Při stanovování výše dávky se však vychází z celé řady okolností. V potaz se berou majetkové a příjmové poměry žadatele, prokázání snahy zvýšit si příjem vlastním přičiněním, zejména prací, tj. prokázáním aktivní snahy o hledání zaměstnání nejen prostřednictví úřadu práce, ale i vlastní aktivitou. Dávku přímo ovlivňují i skutečné náklady na bydlení, které žadateli vznikají. Pokud se jedná o dospělé dítě žijící s rodiči, zjistí se skutečné náklady, které na bydlení vynakládá celá rodina, a vypočítá se poměrná část připadající na žadatele o dávku. Také se přihlíží ke zvýšeným nákladům na dietní stravování v případě závažného onemocnění (cukrovka, pankreatická dieta, dieta při dialýze, dieta při onemocnění celiakií a fenylketonurií apod.).
Nelze tedy uvést žádnou konkrétní výši dávky, která by nezaměstnanému absolventovi náležela, je to skutečně zcela individuální.
Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem
