"Ambice a rodina jdou sladit", říká manažerka Petra Gernerová

ZDROJ: Ženy - E15

V kontextu doby a dnešních hodnot představuje Petra Gernerová šťastný ideál – je majitelkou úspěšné fullservisové agentury Czech production, čerstvě i dvojnásobnou matkou, žije s manželem v krásném mezonetovém bytě... Jak skloubit rodinu a práci jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Jaké byly vaše začátky?

Začátky byly složité a náročné. Nikdy jsem si nemyslela, že budu žít v Praze a že tu budu spokojená. Pocházím z východních Čech, do Prahy jsem se dostala vlastně jen náhodou. První 2 roky jsem měla věčně sbaleno. Pražský svět mi připadal moc dravý a uspěchaný. Lidé si tu nepomáhali, naopak si házeli klacky pod nohy. Časem jsem si asi zvykla, našla i přátele a po pěti letech jsem za velké podpory mého muže založila vlastní firmu. Dnes ji mám 10 let a vidím za sebou spoustu krásné práce.

Co je náplní vaší práce a naopak, čím vás práce naplňuje?

V současné době je moje pozice ve firmě spíše řídící. Dříve jsem se dostala více ke kreativě a řešení zajímavých akcí. Dnes mám skvělý tým lidí, kteří své práci rozumí a dělají ji dobře. Naplňuje mě pocit nejen dobře odvedené práce pro naše klienty, ale i to, že máme v práci bezvadný kolektiv a kolegové se do práce těší. To je pro mne, jako zaměstnavatele, obrovská odměna.

Ambice vs. manželství – jde to skloubit?

Jsem přesvědčena, že ano. Pro mě je důležité, že se mě partner nesnažil změnit, předělat. I ve vztahu a v manželství se mohu věnovat tomu, co mě baví. Bez výčitek. Myslím si, že většina manželství nefunguje právě z toho důvodu, že ženy často opustí svoji profesi a stanou se “ženami v domácnosti”.

Samozřejmě věřím, že to některé ženy uspokojuje a naplňuje, ze svého okolí znám ale spíše opačné případy. Nejsem ale workoholik a snažím se, aby domácnost nijak netrpěla.

Stala jste se členkou správní rady nadace Leontinka. Znamená to, že s ní vaše firma úzce souvisí?

S odstupem několika let ano, ale v počátcích tomu tak nebylo. Se zakladatelem nadace , s Jindřichem Lukavským, jsem se potkala před 7 lety, když jsme zařizovali byt. Jeho firma nám dodávala osvětlení a část interiéru. V tu dobu vznikala nadace a propojení osvětlení a “světla” pro děti se mi zdálo být skvělé. Jindřich s Karolínou Čechovou (členka správní rady) mě tehdy oslovili. A tak se teď pravidelně každý měsíc na správních radách scházíme.

Vaše firma se tedy posílí i na charitativní činnosti?

V podstatě vše, co jsme v rámci našeho portfolia služeb schopni zařídit, pro nadaci děláme. Chtěla jsem, aby se k charitativní práci dostali i kolegové. Celá firma jsme například pořádali mikulášskou besídku pro děti ve středisku rané péče v Praze. Já byla za anděla. Někdy jsme jen konzultanti, jindy zajišťujeme produkci nebo hostesky, prostě co je právě potřeba.

Jak můžeme nadaci podpořit my?

Celý smysl našeho snažení je v tom, že se snažíme získat finanční prostředky, které pak rozdělujeme. Nadace je spíše zaměřena na osobní péči. Podporujeme děti, aby se snáze začlenily do běžného života. Přispíváme na osobní asistence, vodící psy, podporujeme děti s výrazným nadáním. Nadace má projekty jako Leontinka muzicíruje, Leontinka sportuje a další. Nejjednodušší formou pomoci za zaslání DMS na účet nadace, neopovrhneme ani finančním darem (usmívá se).

Jakou nejbližší charitativní akci pořádáte?

Nedá se říci nejbližší, protože práce probíhá vlastně stále. Každoročně například pomáháme zajistit benefiční koncert, či divadlo. Obojí nás čeká v zimních měsících.

Je možné zvládat takový pracovní a rodičovský zápřah?

Jak? Já vlastně nevím. S narozením prvního syna jsem měla pocit, že už nemám na nic jiného prostor. K práci jsem se tehdy vrátila částečně po dvou měsících. Teď máme dvouměsíční holčičku a já pochopila, že s prvním dítětem to byla procházka růžovou zahradou. Nicméně se do práce zapojuji už teď. Všechno jde, ale je to více náročné. Na moji energii i na partnera. Bez sladěných diářů vlastně nejsme schopni fungovat. K pomoci máme chůvu, protože nemůžeme využít babičky, které žijí daleko. Teď mám opravdu pocit, že efektivně využívám každou minutu dne.

Každý rodič zažívá perné období zvláště ve chvílích, kdy přichází věk kroužků a s nimi spojený každodenní rozvoz dětí, které nejsou ještě samostatné a potřebují doprovod. Plánujete vést své ratolesti k zájmovým činnostem a popř. k jakým?

Určitě. Vnímám to jako velmi důležitou součást výchovy. Děti potřebují jasný řád, pravidla, kamarády a program. Od ¾ roku chodíme se synem plavat, ve 2 letech jsme přidali pohybové a výtvarné kroužky. Důležité je, aby vše bylo pro děti formou zábavy a hry. Nejde o to, aby byly přeborníky v konkrétním sportu, ale aby měly pohyb a hlavně, aby si to užily. Co budou chtít dělat, v jakém sportu či zájmu se profilovat, nechám na nich.

Relaxujete vůbec?

Samozřejmě. Hrozně ráda vařím. Moje rodina s mým koníčkem sympatizuje. Naučila jsem si je na teplé večeře každý den. Ráda experimentuji s novými dezerty, peču. Naprostou oázou a relaxem pro mě je sobotní dopolední trh v Dejvicích, kde můžu nakoupit vše čerstvé od farmářů a zase vymýšlet nové dobrůtky.

Krásných míst je po celém světě spousta. Asi neumím úplně vybrat právě jedno místo. S dětmi se naše dovolené změnily spíše na cesty na chalupu. Jezdíme do zemí, kde je teplo a snadno se tam s nimi funguje. Srdeční záležitosti ale jsou Skotsko, Holandsko, Jihoafrická republika nebo Loket, kde opravdu chalupu máme
.