Budeme marodit za firemní peníze?

Nyní jde do Parlamentu, pokud jej schválí zákonodárci i prezident, měl by začít

platit 1. července 2006. Co převratného se chystá?

Snahou vlády je především zefektivnit současný systém. I když

se nepochybně zdravotní stav obyvatelstva zlepšuje, stále podle statistik stoupá

průměrná délka nemoci. Ta např. v roce 1993 dosahovala 23,2 dne, v roce 2003 již

ale 30,5 dne a loni už dokonce 34,8 dne.

To ukazuje na zneužívání současného systému, který je podle

názoru vlády příliš benevolentní. Vláda proto chystá účinnější prostředky. V

zákoně bude lépe upraveno posuzování pracovní neschopnosti ze strany lékaře a

budou stanoveny vysoké pokuty za případné prohřešky. V závažných případech bude

možné i odejmout oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti.

Na pacienty zase číhá vylepšená definice léčebného režimu a

zavedení sankcí za jeho porušování. Kromě již v současnosti platné možnosti

odejmout či zkrátit nemocenskou dávku bude možné pacientovi za hrubé porušení

léčebného režimu uložit pokutu až 20 000 Kč.

Jaké dávky bychom tedy v době nemoci měli pobírat?
Po dobu prvních 14 dnů bude pacient dostávat tzv. náhradu

mzdy, kterou mu bude vyplácet zaměstnavatel, a to pouze za pracovní dny. Její

výše by měla činit 30 % z denního průměrného výdělku za první 3 pracovní dny

nemoci, od 4 pracovního dne pak 69 % z denního průměrného výdělku. Z této

náhrady se dále nebude odvádět žádné pojistné ani žádné daně.

Zaměstnavatel bude moci tuto náhradu dobrovolně zvýšit i nad

zákonný rámec. Vláda se tímto opatřením snaží působit na zaměstnavatele, aby

vytvářeli pro své zaměstnance zdravé pracovní podmínky a současně nevedli

zaměstnance k zneužívání systému nemocenských dávek. Notoricky známý a častý jev

je třeba odeslání zaměstnanců na nemocenskou jako řešení přechodné platební

neschopnosti zaměstnavatele.

Kompenzací zaměstnavatelům bude snížení části odvodu

pojistného. V současnosti zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance na nemocenské

pojištění 3,3 %, zhruba za rok by to ale mělo být již jen 1,4 %. Zaměstnavatelé

s méně než 26 zaměstnanci budou mít navíc možnost se dobrovolně pojistit (budou

platit větší pojistné za zaměstnance), a nadále tak odvádět 3,3 %. Část

vyplacené náhrady mzdy jim tak bude refundována Českou správou sociálního

zabezpečení (ČSSZ).

Speciální řešení by mělo platit v případě zaměstnavatelů

zaměstnávajících zdravotně postižené. Polovina výdajů spojených s výplatou

náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti jim bude hrazena ze státního

rozpočtu.

Kde má místo stát?
Od 15. dne nemoci pak

již bude podle návrhu pacientovi náležet nemocenská dávka. Ta se bude vyplácet

za všechny kalendářní dny (tedy dny nepracovní) a poskytovat jej bude pro

všechny zaměstnance i podnikatele ČSSZ. Princip výpočtu dávky zůstane podobný

tomu současnému, jen by měly být nově stanoveny redukční hranice, podle kterých

bude příjem „upravován“. Samotné nemocenské by pak mělo činit 69 % z takto

upraveného příjmu.

Další dávky, které jsou z nemocenského pojištění poskytovány,

peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství či

podpora při ošetřování člena rodiny, budou již od prvního dne nároku poskytovány

ČSSZ. Finančně se tedy zaměstnavatelů nijak nedotknou.

Tento návrh zákona má dosud spoustu odpůrců, zejména z řad

drobnějších zaměstnavatelů, kteří se obávají neúměrného finančního zatížení.

Ministerstvo a vláda kritice oponují snahou o zajištění větší spravedlnosti v

rozdělování nemocenských dávek a nastavením systému tak, aby se nevyplatilo

zůstávat neodůvodněně doma na dávkách. Úprava má více motivovat lidi k práci.

Nový zákon čeká ještě dlouhý schvalovací proces, ve kterém může

doznat řady změn, ale může být pochopitelně také zamítnut. Na jeho konečnou

podobu si budeme muset počkat, minimálně do července příštího roku.

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz