Důležité: Sněte!

Věděl to už Albert Einstein, který svou genialitu připisoval umění snít. V šestnácti letech si sám sebe představoval, jak cestuje podél světelného paprsku, a tuhle pošetilou fantazii o mnoho let později označil za semínko jím formulované teorie relativity. Svůj kreativní proces přitom často připodobňoval stavům, které dobře znali básníci a hudebníci, a popisoval jej jako „náhlé vytržení“. „Když zvážím sebe a své metody myšlení, docházím k závěru, že dar fantazie pro mě znamenal víc než můj talent vstřebávat konstruktivní znalosti,“ prohlásil fyzik.

Podobně se pro inspiraci uchylovali k dennímu snění třeba Mozart, Walt Disney nebo v současnosti král golfu Tiger Woods, který svou toulavou mysl používá ke zlepšení sportovních výkonů. O tom, že nejlepší nápady přicházejí bez pozvání a že zvolání heuréka se stejně jako u Archimeda může ozvat klidně z vany, vědí dobře i společnosti, jako je Google. Ta svým klíčovým zaměstnancům umožňuje trávit až dvacet procent pracovní doby denním sněním, z něhož často vycházejí neuvěřitelné inovace. Ze stejných důvodů dnes v lobby každé začínající firmy v Silicon Valley najdete pingpongový stůl.

Jistě, ne vždy mají denní sny podobu brilantních nápadů hodných Nobelovy ceny. Lidé většinou přemítají o běžných starostech a touhách, které se někdy zvrhnou v sebetrýznivé až hororové scénáře budoucnosti. Podle vědců zkoumajících lidský mozek si ale můžeme k existenci tohoto mentálního stavu, který ještě Sigmund Freud považoval za infantilní únik od reality, především gratulovat. A čím více během dne sníte, tím lépe.

Pokud jste někdy jeli z práce autem a v cíli se přistihli, že si vlastní jízdu neumíte vybavit, případně jste po několika přečtených stranách knihy netušili, o čem vlastně byly, máte zřejmě výkonnou pracovní paměť. Ta je zodpovědná za schopnost multitaskingu neboli provádění několika činností současně. A podle vědců z Wisconsinské univerzity významně souvisí s inteligencí. Lidé, kteří se během dne toulají ve vlastním vnitřním světě a zároveň jsou schopni dělat jednoduché úkoly, mají vyšší kapacitu pracovní paměti než ti, kteří se dennímu snění příliš neoddávají.

Sněte efektivně

Výzkumy uvádějí, že denní snění se objevuje v devadesátiminutových intervalech a většina snů trvá od několika vteřin po jednu až dvě minuty. Obvykle máme tendenci se nejvíce „toulat“ od pozdního rána do brzkého odpoledne a nejméně pozdě večer. Faktem je, že denní sny dokážou vyvolat fyzické
a emocionální stavy podobné síly, jako byste prožívali skutečnou událost.

Jasně se to projeví třeba u erotických fantazií, podobně ale funguje i představa dobrého jídla nebo rozčilujícího zážitku, která dokáže zvýšit tepovou frekvenci na hladinu infarktu. A právě tahle motivační vlastnost hraje podle autorky Amy Fries, která o výhodách denního snění napsala knihu, velkou roli při plnění našich snů. „Ačkoli většina z nás své denní sny odpálkuje nebo je skrývá a velké procento našich denních snů slouží k rozptýlení a uvolnění stresu, některé z nich stojí za to prozkoumat. Je totiž otřepanou pravdou, že lidé, kteří uspěli v životě, jsou ti, kteří šli za svými sny,“ píše Amy Fries. „Mnoho lidí si nepřipadá nijak zvlášť kreativních nebo vynalézavých, přesto platí, že všichni prožíváme denní snění, a tudíž máme tento nástroj na dosah.“

Proč stojí za to snít?

Všechny tyto dobré zprávy vám nicméně budou k ničemu, pokud se labužnicky oddáte nicnedělání a nepokusíte se své denní potulky vhodně usměrnit. Podle psychologa Raymonda Mara totiž platí, že lidé, kteří během snění přemítají o romantických partnerech, které momentálně nemají (minulých nebo potenciálních), cizincích či fiktivních osobách, vykazují mnohem nižší uspokojení ze života než ti, kteří sní o blízké rodině a přátelích. Podobně bychom měli zpozornět, pokud se v našich denních snech objevují motivy úniku do exotických končin signalizující pocit zaseknutí ve staré rutině. Nebo naopak vykonání hrdinských činů, které poukazují na pocit bezmoci a ignorance okolí ve vašem reálném životě.

Amy Fries ovšem vnímá hlavně jejich výhody, stačí jen vědět, jak je využít: denní sny nám dávají naději a umožňují si např. představit růžovou budoucnost v momentě, kdy jsme na dně. Snad nejpronikavějším příkladem je příběh židovského autora Viktora Frankla, který o svých zkušenostech z koncentračního tábora napsal knihu. V ní uvádí, že vůle žít vycházela přímo ze schopnosti vězněných představit si budoucnost za horizontem současného utrpení. A právě to dělilo ty, kteří v táboře našli sílu přežít, od těch, kteří ji postrádali.

Denní sny nám ale umožňují také plánovat a připravit se na těžký úkol, analyzovat a vytvářet strategie, myslet pozitivně, zvládat konflikty, upevňovat vztahy, povzbudit produktivitu, vyvolat vzrušení, vyrovnat se s emocemi a budovat si sebedůvěru. A to už za jeden malý denní sen zřejmě stojí.