Jak hluboko šátrá státní ruka v naší kapse
Položme si tedy otázku: jaké je celkové zdanění - ne to, co vidíme na výplatní pásce, ani to, které se objevuje
ve statistikách a mezinárodních srovnáních?
Na výplatní pásce najdeme hrubou mzdu, výši odvedeného
pojistného na zdravotní a sociální pojištění a daň. Víme, že zaměstnavatel k
našemu pojistnému přidá ještě svoje ve výši 35 % naší hrubé mzdy a obojí
pojistné a daň pošle státu, potažmo zdravotní pojišťovně. Tabulka ukazuje, kolik
z celkové měsíční mzdy (tedy z celkových mzdových nákladů zaměstnavatele) se
odvádí na pojistném, kolik na daních a kolik nám zůstane:
| Celková mzda | Odvody | Daň z příjmu | Čistá mzda | v %% |
| 10 000 | 3 518 | 510 | 5 972 | 60 |
| 20 000 | 7 037 | 1 505 | 11 458 | 57 |
| 30 000 | 10 555 | 2 805 | 16 640 | 55 |
| 40 000 | 14 074 | 4 335 | 21 591 | 54 |
| 50 000 | 17 592 | 6 079 | 26 329 | 53 |
| 60 000 | 21 112 | 8 159 | 30 729 | 51 |
| 70 000 | 24 628 | 10 239 | 35 133 | 50 |
| 80 000 | 28 149 | 12 287 | 39 564 | 49 |
| 90 000 | 31 666 | 14 367 | 43 967 | 49 |
| 100 000 | 35 185 | 16 447 | 48 368 | 48 |
% Čistá mzda v procentech z celkové mzdy
Zůstane nám to opravdu? Co uděláme s vydělanými penězi? Asi je
utratíme. Koupíme si za ně výrobky a služby, na to koneckonců peníze jsou. V
cenách výrobků a služeb jsou ovšem zahrnuty další daně. Nejen ty samozřejmé -
DPH a spotřební daň - ale i clo, silniční daň, daň z příjmu právnických osob
(nejdříve jsme museli my zákazníci zaplatit, aby měla firma z čeho platit daň).
Znáte výši své „užitkové mzdy“?
V roce 2003
se podle údajů Ministerstva financí na těchto daních vybralo celkem 365 miliard.
Domácnosti se na konečné spotřebě podílely přibližně 67 % (zbytek je stát a
neziskové instituce). Ve skutečnosti to bude trochu víc, stát jak známo nekouří
a nepije, ale pro naše účely to takto postačí. Občané tedy zaplatili 240
miliard. Kolik to je z celkových výdajů domácností je dost těžké zjistit,
protože údaje jednotlivých institucí se liší. Použijeme tedy v zájmu nešíření
poplašné zprávy nejnižší odhad - z údajů MF vyplývá, že jde o necelých 20 % z
celkových spotřebních výdajů domácností. Těchto 20 % tedy zaplatíme státu z naší
čisté mzdy v ceně zboží a služeb. (Toto procento neplatíme pouze ze mzdy, ale i
ze všech ostatních příjmů, včetně např. důchodů nebo přídavků na děti, dokonce i
z příjmů nelegálních.)
Samozřejmě, nezaplatíme všichni stejně - záleží nejen na výši
příjmu, ale i na struktuře výdajů - vyšší podíl výdajů na potraviny, které mají
sníženou sazbu DPH znamená celkově nižší zdanění, jezdíme-li občas autobusem,
vydáme na spotřební dani méně než člověk, který jezdí denně autem, ušetří
abstinenti a nekuřáci. Spočítat to přesně nemůžeme, můžeme si nicméně udělat
celkový obrázek.
Pokud neuplatňujeme žádné odpočty ze základu daně s výjimkou
základní odčitatelné položky na poplatníka, nepobíráme žádné sociální dávky a
naše spotřební chování odpovídá průměru populace, vypadá naše celkové zdanění
tak, jak je vidět v grafu. A skutečnou cenu toho, co si můžeme za naši práci
koupit, ukazuje „užitková mzda“.
Zdroj: Vlastní výpočty
Statistické údaje: Ministerstvo
financí, Český statistický
úřad a Česká správa sociálního
zabezpečení
Autorka Kateřina Havlíčková
působí v Institutu analytických studií.
