Jak hluboko šátrá státní ruka v naší kapse | e15.cz

Jak hluboko šátrá státní ruka v naší kapse

Redakce

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Měli jsme už mnohokrát možnost dočíst se o míře zdanění práce. Každý dnes už snad ví, že i pojistné na sociální a zdravotní pojištění je vlastně daň, ví i to (doufejme), že další daně-odvody platí zaměstnavatel. Je to ale všechno? Opravdu víme, kolik skutečně státu z vydělaných peněz odevzdáme?

Položme si tedy otázku: jaké je celkové zdanění - ne to, co vidíme na výplatní pásce, ani to, které se objevuje

ve statistikách a mezinárodních srovnáních?

Na výplatní pásce najdeme hrubou mzdu, výši odvedeného

pojistného na zdravotní a sociální pojištění a daň. Víme, že zaměstnavatel k

našemu pojistnému přidá ještě svoje ve výši 35 % naší hrubé mzdy a obojí

pojistné a daň pošle státu, potažmo zdravotní pojišťovně. Tabulka ukazuje, kolik

z celkové měsíční mzdy (tedy z celkových mzdových nákladů zaměstnavatele) se

odvádí na pojistném, kolik na daních a kolik nám zůstane:

Celková mzdaOdvodyDaň z příjmuČistá mzdav %%
10 0003 5185105 97260
20 0007 0371 50511 45857
30 00010 5552 80516 64055
40 00014 0744 33521 59154
50 00017 5926 07926 32953
60 00021 1128 15930 72951
70 00024 62810 23935 13350
80 00028 14912 28739 56449
90 00031 66614 36743 96749
100 00035 18516 44748 36848

% Čistá mzda v procentech z celkové mzdy

Zůstane nám to opravdu? Co uděláme s vydělanými penězi? Asi je

utratíme. Koupíme si za ně výrobky a služby, na to koneckonců peníze jsou. V

cenách výrobků a služeb jsou ovšem zahrnuty další daně. Nejen ty samozřejmé -

DPH a spotřební daň - ale i clo, silniční daň, daň z příjmu právnických osob

(nejdříve jsme museli my zákazníci zaplatit, aby měla firma z čeho platit daň).

Znáte výši své „užitkové mzdy“?
V roce 2003

se podle údajů Ministerstva financí na těchto daních vybralo celkem 365 miliard.

Domácnosti se na konečné spotřebě podílely přibližně 67 % (zbytek je stát a

neziskové instituce). Ve skutečnosti to bude trochu víc, stát jak známo nekouří

a nepije, ale pro naše účely to takto postačí. Občané tedy zaplatili 240

miliard. Kolik to je z celkových výdajů domácností je dost těžké zjistit,

protože údaje jednotlivých institucí se liší. Použijeme tedy v zájmu nešíření

poplašné zprávy nejnižší odhad - z údajů MF vyplývá, že jde o necelých 20 % z

celkových spotřebních výdajů domácností. Těchto 20 % tedy zaplatíme státu z naší

čisté mzdy v ceně zboží a služeb. (Toto procento neplatíme pouze ze mzdy, ale i

ze všech ostatních příjmů, včetně např. důchodů nebo přídavků na děti, dokonce i

z příjmů nelegálních.)

Samozřejmě, nezaplatíme všichni stejně - záleží nejen na výši

příjmu, ale i na struktuře výdajů - vyšší podíl výdajů na potraviny, které mají

sníženou sazbu DPH znamená celkově nižší zdanění, jezdíme-li občas autobusem,

vydáme na spotřební dani méně než člověk, který jezdí denně autem, ušetří

abstinenti a nekuřáci. Spočítat to přesně nemůžeme, můžeme si nicméně udělat

celkový obrázek.

Pokud neuplatňujeme žádné odpočty ze základu daně s výjimkou

základní odčitatelné položky na poplatníka, nepobíráme žádné sociální dávky a

naše spotřební chování odpovídá průměru populace, vypadá naše celkové zdanění

tak, jak je vidět v grafu. A skutečnou cenu toho, co si můžeme za naši práci

koupit, ukazuje „užitková mzda“.

Autor: Ženy - E15

Zdroj: Vlastní výpočty

Statistické údaje: Ministerstvo financí, Český statistický úřad a Česká správa sociálního zabezpečení

Autorka Kateřina Havlíčková působí v Institutu analytických studií.

Autor: Redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video