Jak půjčují stavební spořitelny
Stavební spořitelny hlásí posílení úvěrových aktivit, neboť se musejí více otáčet, aby vydělaly. Růst
počtu poskytnutých úvěrů je u nás v současném „zabydlení“ stavebního
spoření mezi zákazníky logickým jevem. Stále více klientů překonává
minimální potřebné (_hodnotící číslo) pro získání úvěru,
neboť na svou smlouvu spoří dostatečně vysoké částky po dostatečně dlouhou dobu.
I stát volá po usnadnění poskytování úvěrů. Kdo půjčuje svým klientům více, nebo přesněji, kam si klienti chodí pro půjčku častěji?
Kam se chodí pro úvěry
Jednou z otázek před uzavřením smlouvy o stavebním spoření je i
ta, zda vám spořitelna půjčí, za jakých podmínek, jak rychle a ochotně. Pokud chcete pouze spořit a jste si tím jisti, podíváte se na
výši úročení, zohledníte případná další úroková
zvýhodnění, neopomenete poplatkovou politiku a máte jasno.
V případě, že v
budoucnu hodláte žádat o půjčku, by vás také mělo zajímat, která spořitelna
poskytuje úvěry na našem trhu více a která
méně. Samozřejmě, základnou je počet uzavřených smluv a
výsledky jsou vzájemně obtížně porovnatelné - ovlivněné předchozími obchodními
úspěchy. Ale vztáhneme-li počet úvěrů k počtu smluv, můžeme porovnávat. Takový
přehled nabízíme i s nastíněním toho, jak se situace v posledním roce vyvíjí.
Přísnější podmínky stavebního spoření, které platí od začátku roku, i tlak
Ministerstva financí (o míře jeho významu nediskutujme) nutí také stavební
spořitelny přesunout část svých aktivit od uzavírání smluv k poskytování půjček. Jak si tedy jednotlivé spořitelny stojí?
| Vývoj úvěrů ze stavebního spoření |
||||||
| Stavební spořitelna | Počet úvěrů 31.12.2003 | Počet smluv 31.12.2003 | Míra úvěrů | Počet úvěrů 30.9.2004 | Počet smluv 30.9.2004 | Míra úvěrů |
ČMSS (profil, názory, koupit) | 370 336 | 2 234 809 | 16,6 % | 425 425 | 2 112 365 | 20,1 % |
HYPO (profil, názory, koupit) | 11 212 | 663 628 | 1,7 % | 14 372 | 515 000 | 2,8 % |
Raiffeisen (profil, názory, koupit) | 72 886 | 755 763 | 9,6 % | 76 308 | 724 401 | 10,5 % |
SS ČS (profil, názory, koupit) | 99 166 | 1 390 507 | 7,1 % | 120 313 | 1 335 081 | 9,0 % |
VSS KB (profil, názory, koupit) | 134 885 | 1 042 157 | 12,9 % | 159 335% | 1 002 103 | 15,9 % |
Wüstenrot (profil, názory, koupit) | 52 780 | 503 359 | 10,5 % | nesdělují |
||
| Zdroj dat: Stavební spořitelny a Peníze.CZ |
||||||
%(odhad
redakce, vycházející z údaje k 30. 8. 2004 a upravený prostým průměrováním)
Přehled míry úvěrů
(světlejší barvou konec
roku 2003, tmavší barvou září 2004)
Z údajů plyne, že nejvíce půjčují u
Lišky a Pyramidy. Tam ostatně také vykazují
největší nárůst půjček v roce 2004. Liška už pokořila hranici 20 %. Pro srovnání poznamenejme, že v Rakousku a Německu se tato míra
pohybuje někde kolem 60 %! Celý systém k tomuhle číslu směřuje,
jinak nebude ani příliš tržní ani v rovnováze.
Vládní politika prozatím přilákala prostřednictvím štědré státní podpory do
systému příliš mnoho přátelských klientů, ale jejich peníze na bydlení využívá
málo zájemců. Prozatím je uvedená míra podhodnocena především
kvůli štědré politice státu, ze které si ukrojí svůj díl i správci účtů –
stavební spořitelny.
Spořitelny určují podmínky, za jakých
půjčí. Pokud vám řeknou, že s vyřízením úvěru počítat až za půl roku po
zažádání, což je případ Hypo stavební spořitelny, tak asi půjdete pro úvěr jinam. Přesněji uzavřete si smlouvu
rovnou tam, kde vám umějí poskytnout úvěr rychle, zpracovat dokumentaci v rámci
možností snadno a půjčit peníze levně. To je právě silnou stránkou těch, jejichž výsledky rostou relativně rychle. Klienti vědí, proč si
půjčují, kde si půjčují. A zvláště pak absolutní čísla jasně ukazují na veliký
náskok Lišky před konkurencí. Vždyť poskytla takřka tolik úvěrů, kolik celá
konkurence dohromady.
Tlaky na vyšší úvěrové aktivity
| Vývoj repo sazby ČNB |
|||
Sazby na mezibankovím trhu klesaly až do letošního roku. To pochopitelně stále přitěžovalo stavebním spořitelnám v umístění volných prostředků, tak aby dobře vynášely. | Repo sazby ČNB: |
||
|4.6.1997|39,00|26.7.2002 |3,00|
|30.6.1997|18,20 |1.11.2002 |2,75|
|14.8.1998 |14,00|26.6.2003 |2,25|
|29.1.1999|8,00 |1.8.2003 |2,00|
|23.2.2001 |5,00|25.6.2004 |2,25|
|22.1.2002 |4,50|27.8.2004 |2,50|
Pobídky
k vyššímu počtu úvěru jsou minimálně dvojího charakteru:
administrativně-politické a hospodářské. Stát
spolufinancuje stavební spoření, a tak vyžaduje, aby spořitelny půjčovaly co
možná , neboli aby vložené veřejné prostředky putovaly v
co možná nejvyšší míře na podporu bydlení. Můžeme samozřejmě
diskutovat o smyslu a efektivnosti takové podpory, ale asi se shodneme, že
když stát platí, tak má zájem o podporu bydlení. Na konec října
přislíbil představit novou koncepci regulace stavebního spoření, která by měla
maličko vyrovnat postavení klienta a spořitelny. Prý se ještě musí
doladit…
Ekonomický stimul je pak situace na mezibankovním trhu. Rozdíl mezi úroky na mezibankovním trhu a úroky ve stavebních
spořitelnách, to už není to, co bývalo koncem 90. let (viz box). Dříve stačilo vyplácet úrok 3 % a ukládat na mezibankovním trhu na nějakých 6, 8, 10, 15 % p.a. Výdělky se jenom hrnuly. A když se nehrnuly, zvýšily se
alespoň poplatky, aby nebylo tak zle. Dnes je potřeba se otáčet i ve vlastních
obchodních aktivitách, tedy půjčovat co nejvíc, neboť zdrojem zisku jsou i
(postupem času snad „zejména“) úroky placené klienty právě z poskytnutých úvěrů.
Autor: Jiří Šedivý
