Jak ušetřit na provozu domácnosti

Služby potřebujeme pro provoz domácnosti, většina z nás si

nedovede představit život bez elektřiny či tekoucí vody. „Nepříjemnou“ stránkou

služeb, které dělají náš život jednodušším, je fakt, že se za ně musí platit.

Pokud byste se chtěli jejich placení úplně vyhnout, asi byste se museli vrátit k

životu v jeskyni, pokud ale chcete platit méně, existuje řada možností, jak na

službách ušetřit.

Dodávka elektřiny je službou, u které je možné dosáhnout úspor

relativně jednoduše. Pokud ji používáte k vytápění či jiným energeticky náročným

činnostem, nejdříve byste si měli ověřit, zda zvolený tarif (viz sloupek Co jsou

tarify pro odběr elektrické energie) je pro vás ten nejvhodnější. Na internetu

můžete použít aplikace na stránkách elektrárenské společnosti, nebo můžete

telefonicky oslovit její informační centrum, kde by vám operátoři na základě

několik posledních vyúčtování měli být schopni doporučit optimální tarif.

Užitečné internetové adresy:

www.duhovaenergie.cz – portál Českých energetických závodů zastřešující sedm regionálních distributorů energie, najdete zde i aplikaci k výpočtu optimálního tarifu www.tzb-info.cz – nezávislý internetový portál zaměřený na Technická Zařízení Budov – kromě vytápění, zde najdete i informace o vodovodních zařízeních, větrání či klimatizaci a dalších

Jestliže máte kromě vlastní domácnosti ještě chalupu, můžete i

zde za elektřinu ušetřit. Energetické společnosti totiž nabízejí tzv. víkendový

tarif, v rámci kterého od pátečního poledne do nedělní noci platíte nízkou

sazbu, po zbytek týdne vysokou. Býváte-li na chatě pouze o víkendu, můžete jen

touto změnou ušetřit polovinu plateb za elektřinu.

Dále můžete ušetřit i nastavením vytápění či snížením teploty

ohřevu vody. Například pokud si nastavíte, aby se ohřívala místo na 60 stupňů

jen na 50, pak může denní úspora dosáhnout několika kilowatthodin a v závislosti

na sazbě pak může jít o stovky až tisíc korun měsíčně. Rozdíl v teplotě vody

navíc téměř nepoznáte, protože ji téměř vždy ředíte vodou studenou. Tuto radu

lze použít i v případě, že k ohřevu používáte plyn.

Co jsou tarify pro odběr elektrické energie?

Platba za elektřinu se skládá ze dvou složek – platby za příkon (podle hlavního jističe), která se může pohybovat mezi 20 a řádově stovkami korun, a platby za spotřebovanou energii. Ta se měří v kWh (viz sloupek Jak spočítat spotřebu) a stojí přibližně mezi 1-2 a 4-5 Kč v závislosti na zvoleném tarifu. Jednoduché tarify (D01 a D02) mají pouze jednu sazbu za spotřebovanou energii a hodí se především pro domácnosti, kde se energie používá pouze k provozu elektroniky a dalších zařízení s malou spotřebou. Pokud ale používáte elektřinu k ohřevu teplé vody nebo topení, je dobré se podívat po tarifech, které rozlišují mezi vysokým a nízkým tarifem. Spotřebiče (například akumulační kamna) pak lze nastavit tak, aby odebíraly proud pouze v nízkém tarifu, který může trvat od několika do 22 hodin denně a topíte levněji. Vzhledem k tomu, že sazeb existuje 11 a v rámci ČR působí v každém kraji jiná rozvodná společnost s jinými cenami, jejich detailní rozbor není v možnostech tohoto článku.

Pokud používáte elektřinu jen ke svícení a provozu domácích

spotřebičů, je dobré začít jejich „revizí“. Zjistěte jakou mají spotřebu a jak

moc je používáte. Velkých úspor lze dosáhnout používáním úsporných zářivek místo

žárovek. Jejich pořizovací náklady jsou sice vyšší než u žárovek, ale mají

několikanásobně delší životnost a při stejné svítivosti asi čtvrtinovou

spotřebu. V případě osvětlení, které používáte každý den po několik hodin, se

vám investice do dražší zářivky vrátí během několika měsíců a pak ještě během

její delší životnosti ušetříte další řádově stovky korun.

Nenápadní žrouti

Nejdříve si zjistěte, jaký má příkon. Bývá uveden na štítku spotřebiče, na žárovce, v návodu k použití… Příkon se udává ve wattech (W). Vynásobte ho počtem hodin, po které je spotřebič zapnutý. Tím získáte spotřebu ve watthodinách (Wh), případně po vydělení tisíci v kilowatthodinách (kWh), což je jednotka, v níž uvádí cenu elektřiny rozvodné závody. V nejpoužívanějším tarifu D2 stojí jedna kWh mezi 3,29 a 3,61 korunami v závislosti na tom, kdo je váš dodavatel. Domácnosti zatím nemají možnost si dodavatele vybrat, je jím tedy většinou místní energetický rozvodný závod. Výpočet si můžeme ukázat na příkladu televize s příkonem 50W, která je zapnutá 5 hodin denně. Její spotřeba za měsíc je 7 500Wh neboli 7,5 kWh (30 dní v měsíci x 5 hodin x 50 W), což při ceně 3,61 koruny (cena v tarifu D2 u Středočeské energetické) za kWh znamená 25,5 koruny za měsíc.

Takzvaný stand by režim (stav, kdy je spotřebič, například

televize „vypnutý“, ale zapne se pomocí dálkového ovládání) také není zadarmo.

Například u starší televize, která je ve stand by režimu a „téměř nic

nespotřebovává“, může za rok toto „téměř nic“ znamenat až sto korun. To se

netýká spotřebičů vyrobených v posledních letech, které mají spotřebu ve stand

by režimu až pětkrát menší - vyjde u nich řádově na 20 korun za rok. Jenže když

jich máte doma více– hodiny, mikrovlnka, hi-fi, televize, video, DVD-přehrávač,

pak už nejde o zanedbatelnou sumu. Stálo by možná za úvahu zda některé z nich

nevypínat úplně.

Zamyšlením kolik „zkonzumují“ spotřebiče, které už doma máte,

ale úspory na elektřině končit nesmí. Mnohem důležitější je se tímto aspektem

zabývat už při jejich nákupu. Důležité je to hlavně u spotřebičů, které budou

proud odebírat celodenně, jako například lednička. Koupě ledničky s energetickou

třídou A (s velmi nízkou spotřebou) znamená sice vydat o pár stokorun více než

za ledničku třídy B (s vyšší spotřebou energie), ale na nižší spotřebě elektřiny

se vám tento rozdíl vrátí za dva roky. V dalších letech pak pochopitelně

ušetříte více. Ledničku přitom budete používat klidně i deset let, za celou dobu

její životnosti vám vyšší počáteční investice může ušetřit tisíce korun. U

spotřebičů, které jsou velkou část dne ve stand-by režimu, se ptejte i na

spotřebu v tomto stavu. Výrobci už jdou sice často „s dobou“ a snížili ji pod

1W, u některých (především levnějších) se ale stále můžete setkat s nenápadným

žroutem.

Jak vypočítat spotřebu plynu?

Plynárny si plyn fakturují v megawatthodinách (MWh), plynoměr vám ale spotřebu měří v metrech krychlových (m3, někdy lidově zvaný kubík). Plynárna pro výpočet spotřeby v MWh vynásobí spotřebovaný objem v m3 tzv. hodnotou spalného tepla. Tato hodnota se v průměru pohybuje kolem 10,5 kWh/m3. Pokud tedy spotřebujete například 100 kubíků plynu, pak vám vyfakturují 1,05 MWh (100 m3 x 10,5 kWh/m3). Pokud by to byla vaše celoroční spotřeba, pak byste například v Praze platili 37 korun měsíčně pevnou platbu a za spotřebovaný plyn 1 049,68 koruny za MWh.

Úspory na vodě
Na rozdíl od elektřiny se na spotřebě vody

příliš ušetřit nedá. Vodárny mívají v jednotlivých oblastech pouze jedinou cenu

vody pro všechny odběratele, za vysoké odběry tedy slevu nedostanete. Tato cena

se většinou pohybuje kolem 40 korun za krychlový metr (1 000 litrů) spotřebované

vody, přičemž okolo 22 korun platíte za vodu a dalších 18 korun jako stočné za

zpracování odpadní vody. Většinu vody, kterou odebíráte, totiž nakonec vypustíte

do odpadu, spotřeba se tedy měří jen podle toho kolik odeberete a za stejné

množství vody zaplatíte i stočné.

Možnosti ale jsou. Jestliže například

při koupeli ve vaně spotřebujete 200 litrů vody, zaplatíte za ně asi 8 korun (za

vodu 0,2%22=4,40 a stočné 0,2%18=3,60). Pokud byste si místo koupele dali

rychlou sprchu, spotřebujete jen 80 listrů vody, které budou stát 3,2 koruny.

Byť se vám rozdíl necelých pět korun může zdát málo, pak si uvědomte, že za rok

jde už o 1 752 korun (4,8%365).
Dalším místem pro úsporu je i splachování

záchodu. Pořízením úsporné nádrže, která umožňuje splachování 6/3 (větší

spláchnutí 6 litrů, menší 3 litry), starší nádrže mívají kolem 9 litrů, může

čtyřčlená rodina ušetřit za rok až 15 kubíků vody, teda asi 600 korun (nehledě

na to, že pokud bydlíte v rodinném domku bez napojení na kanalizaci, ušetříte

takto za vývoz jímky). Kromě své vlastní snahy o úsporu tím, že ji nebudete tak

moc pouštět, budete mýt nadobí v myčce (potřebuje až pětinové množství vody než

při ručním mytí) atd., můžete největších úspor dosáhnout správnou volbou

spotřebičů, které při svém provozu vodu potřebují, tedy myček a praček. Stejně

jako potkáváte energetické třídy u ledniček, i v této kategorii dnes existují

různé kategorie podle spotřeby vody.

Drahé teplo domova
Ke zdaleka největším

platbám za služby budou patřit náklady spojené s vytápěním. Především ve městě

však nemáte moc možností s nimi něco udělat. Můžete pouze vyměnit jeden způsob

vytápění za jiný, účinnější. Například výměnou klasického plynového kotle na

účinnější kondenzační můžete v typickém bytě ušetřit 2 700 korun za rok (při

spotřebě 68,9 GJ tepla, což je průměrná spotřeba tepla v městském bytě). Na

venkově či lépe řečeno v rodinných domech máte více možností, kterých, jak je

vidět z tabulky, existuje více než 10. V závislosti na nákupní ceně vychází jako

nejlevnější zdroj tepla dřevo (při použití kotle na zplynování dřeva), po

podzimním zdražení plynu (které je už ve výpočtech zahrnuto) se jako velmi

úsporný jeví i návrat k uhlí. Je to ovšem velmi neekologický způsob vytápění,

takže pokud nemáte alespoň zplynovací kotel, budete si zamořovat vzduch, který

dýcháte. Možná pak stojí za zvážení, jestli je to šetření na správném místě.

Srovnání nákladů vytápění s použitím jednotlivých druhů paliva najdete v

tabulce.

Jak si nákladově stojí jednotlivé varianty vytápění (v Kč na byt)
Typ paliva	byt ve městě 1	byt na venkově 2
Hnědé uhlí	10 370	16 631
Černé uhlí	11 877	19 047
Koks	16 528	26 507
Dřevo 3	5 852	9 385
Dřevěné brikety	18 373	29 467
Dřevěné pelety	14 240	22 838
Štěpka	19 292	30 940
Rostlinné pelety	7 177	11 510
Obilí	10 358	16 611
Zemní plyn	24 224	37 118
Propan	35 037	56 192
Lehký topný olej	25 437	40 795
Elektřina akumulace 4	23 347	36 269
Elektřina přímotop 4	29 715	43 982
Tepelné čerpadlo	12 591	17 252
Centrální zásobování teplem	24 607	39 464
Poznámky: 1 vypočteno pro spotřebu 68,9GJ (19,1 MWh), což je podle statistiky Teplárenského sdružení ČR průměrná spotřeba tepla v městském bytě 2 vypočteno pro průměrnou spotřebu 110,5GJ (30,7 MWh) ), což je podle statistiky Teplárenského sdružení ČR průměrná spotřeba tepla ve venkovském bytě 3 záleží na ceně dřeva, údaj v tabulce je při ceně 93 haléřů za kilogram 4 bere v úvahu pouze náklady na vytápění, domácnost však může ušetřit díky tomu, že jako „větší odběratel“ s kombinovaným tarifem má elektřinu pro další účely (svícení, domácí spotřebiče) podstatně (až o dvě třetiny) levnější než domácnosti, které nepoužívají elektřinu k vytápění
Zdroj dat: Vypočteno s použitím aplikace ze serveru TZB-info.cz, vliv na celkové náklady má kromě použitého paliva i zařízení použité k vytápění.

Psáno pro MF Plus
Autor: Petr Vykoukal
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz