Jsem ambiciózní! Přečtěte si, jak ženy vnímají své profesní úspěchy

ZUZANA STIVÍNOVÁ

herečka

„Myslím si o sobě, že ambiciózní jsem. Ale jen někdy, takže to podle toho vypadá. Mám svoje vnitřní ambice, ale ty se dost liší od těch vnějších, uskutečňovaných a sdílených… Mým motorem už dávno není dosahovat nějakého životního cíle‘. Ambice samy o sobě mi nikdy nepomohly, můžou i pěkně zmást. Ale v kombinaci s touhou, láskou, péčí a štěstím určitě dělají zázraky!“

KRISTÝNA KOLOČOVÁ

beachvolejbalistka, mistryně ČR v plážovém volejbalu z roku 2011

„Odmalička jsem chtěla vyhrávat jakékoli hry, být ve všem nejlepší. Ambiciózní tedy jsem. Je to určitě jedna z vlastností, které stojí za mým úspěchem v beachvolejbale. Na druhou stranu vím, že jen ambice nestačí. Ve sportu je potřeba mít talent, tvrdě trénovat, být zodpovědný a odhodlaný. Za to, že jsem ambiciózní, jsem ráda. V některých chvílích tím sice na sebe vytvářím trochu tlak, často chci uspět ,za každou cenu‘, ale když tohle odmyslím, vím, že se mi tato vlastnost bude i v dalším živote hodit.“

KLÁRA ALŽBĚTA SAMKOVÁ

advokátka

„Nejen podle C. G. Junga je plnohodnotný život takový, ve kterém je člověk tím, čím muže být. To znamená, že dosáhl takového využití svých schopností, že se cítí být platným člověkem, který přispěl svému okolí i sobě, jehož psychický, fyzický a emocionální potenciál byl plně využit. Právě takovéto využití potenciálu je podmínkou psychického zdraví jedince.

Jestliže člověku je právo seberealizace upřeno, dostává se do stresových situací, které jsou pro jeho psýché stejně zhoubné jako potýkání se s jakýmkoli jiným stresorem. Beznaděj, že nikdy nebudu moci uplatnit své skutečné schopnosti, že o ně není zájem, může vést k úplné rezignaci a následně k rozpadu osobnosti. Což je, mimochodem, fenomén, který vidíme masově u našich Romů.

Z psychologického hlediska je zřejmé, že onen pejorativní přídech, který ‚ambicióznost‘ má, je naprosto absurdní. Mít ambice znamená usilovat o vlastní psychické zdraví, o uplatnění schopností. Jiná věc ovšem je, že všechny ambice – veškerá snaha o vlastní uplatnění – musí být hlídány zpětnou vazbou. Aby si člověk uvědomil, na co ještě má a na co už ne.“

Senta Čermáková

celosvětová ředitelka zákaznických programů, Hewlett-Packard Corporation

„Jsem ambiciózní a ke kariérnímu postupu jsem využívala každou dobrou příležitost. Pracovala jsem pro šéfy, kterých jsem si vážila a od kterých jsem se učila. Nebála jsem si říct o role a funkce, které se kolem mě vyskytly a byly třeba ve firemní hierarchii,o patro výš‘. Do týmu jsem si vybírala schopné a silné lidi, často silnější, než jsem byla sama. Vzala jsem si skvělého manžela, který mou kariéru podporuje. A pak jsem hodně dřela. Ale vždycky mě to bavilo, takže jsem dřela ráda a dobrovolně.

Za mým profesním úspěchem stojí rovněž to, že jsem se rozhodla dělat management na globální úrovni. To podstatné je stále stejné - prostě manažerská práce. Potřebujete skvělý tým s vizí, s osobně motivovanými lidmi atd. Ale na té globální úrovni jste zkrátka víc,vidět‘. Lidé si méně pomáhají, protože na celosvětových pozicích je větší konkurence, roli hraje vnitrofiremní politika.

Ale na druhou stranu pracujete se špičkami v oboru, poznáváte jiné kultury, učíte se mnohem rychleji. Můžete více experimentovat, hledat svou cestu. To je celý trik. Uvědomila jsem si to, když jsem nedávno četla knížku Sheryl Sandbergové z Facebooku, která se jmenuje Lean In. Opřete se do toho.“

Marie Poledňáková

filmová režisérka

„Mít ctižádost, dávat si vysoké cíle a uspět v soutěži, to jsou ambice, které mi nikdy určitě nechyběly a bez nich by se ani úspěch v profesi nedostavil. Ale kromě toho jistě existují ambice, které nemám a taky nechci mít, třeba dosáhnout něčeho za každou cenu…“