Každoroční daňový kolotoč

První, co musíte vědět, je, zda vůbec daňové přiznáni podáváte,

nebo ne. Pokud jste zaměstnanec, většinou se vás povinnost podat daňové přiznání

netýká. Je ale třeba splňovat několik podmínek: musíte mít příjmy ze závislé

činnosti nebo funkčních požitků (funkčním požitkem jsou například platy poslanců

a senátorů, příjmy za výkon funkce v orgánu obce a kraje, nebo v profesních

komorách) vždy jen u jednoho zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů

postupně za sebou. U svého zaměstnavatele (případně u po sobě jdoucích

zaměstnavatelů) je také nutné podepsat prohlášení k dani z příjmů. Další

podmínkou je, že nemáte vedlejší příjmy, přesahující 6 000 Kč, vyjma těch, u

kterých se vybírá daň srážkou (viz sloupek), nebo těch, které jsou od daně

osvobozeny (např. příjem z prodeje rodinného domu, pokud nešlo o spekulativní

prodej, příjem dávek sociálního zabezpečení nebo výhry v loterii nepřesahující

10 000 Kč).

Pokud výše uvedené podmínky nesplňujete – například jste měli

příjem od více zaměstnavatelů najednou, pracovali na vedlejší pracovní poměr,

pobírali odměny za činnost v dozorčích radách nebo představenstvech nebo pokud

chcete uplatnit některé odpočitatelné položky (například úroky z úvěru ze

stavebního spoření, nebo úroky z hypotečního úvěru), jako zaměstnanec vyplňujete

daňové přiznání typu A.

Srážková daň

Srážková daň je stržena a odvedena rovnou u zdroje. Nefunguje u ní tedy princip záloha – vyúčtování. Příjem, který podléhá srážkové dani, je jakoby samostatným daňovým základem, z něhož se odvádí speciální sazba daně od 10 do 25 %. Srážkové dani podléhají například úroky z vkladu na vkladní knížce, dividendy nebo úroky ze směnek a dluhopisů, podíly na zisku, autorské honoráře do 3 000 Kč měsíčně, výhry v loterii nad 10 000 Kč, nebo příjmy z vedlejšího zaměstnání, jejichž výše po odvedení sociálního a zdravotního pojištění nepřesahují 3 000 Kč hrubého

Sbíráme „béčka“
Toto daňové přiznání musí

odevzdat každý, jehož roční příjem podléhající dani z příjmu přesahoval 15 tisíc

korun (tato hranice se oproti loňsku zvýšila o pět tisíc). Ovšem pozor, pokud

jako živnostník vykazujete ztrátu, musíte daňové přiznání podat v každém

případě, viz níže.

Jestliže samostatně podnikáte (pravidelně i nepravidelně),

pronajímáte majetek, máte příjmy z investic, z autorských honorářů, nebo podobné

příjmy, které nebyly zdaněny srážkovou daní hned u zdroje, vyplníte daňový

formulář typu B. Předmětem daně jsou i příležitostné příjmy – například prodej

vámi vypěstované zeleniny a ovoce, a to i pokud nejste samostatně hospodařící

rolník, nebo výhry v loteriích vyšší než 10 tisíc korun, pokud z nich již nebyla

odvedena srážková daň.

Postup při výpočtu daně
Základ daně je

tvořen rozdílem mezi příjmy a výdaji. Příjmy zjistíme jako součet položek v

paragrafu 6 – 10 zákona o dani z příjmů. Jedná se o příjmy ze závislé

činnosti (§6), příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§7),

příjmy z kapitálového majetku (§8), příjmy z pronájmu (§9) a ostatní příjmy

(§10). Do výdajů se započítávají všechny částky, které bylo nezbytné vynaložit

pro dosažení příjmů. Patří sem i odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Podle toho, jak velký je váš základ daně snížený o tzv. nezdanitelnou část daně

nebo o odpočitatelné položky (viz dále), jste zařazeni do příslušného daňového

pásma, podle kterého se určuje sazba daně.

Daňový formulář z vaší tiskárny!

Stáhněte a vytiskněte si formulář A i formulář B i s pokyny pro jejich vyplnění ( pokyny A , pokyny B ).

Na zdaňovací období roku 2004 však pro nás zákonodárci

připravili jednu novinku. Jedná se o tzv. „minimální základ daně“. Týká se těch,

kteří mají příjmy ze živností, ale i soukromých zemědělců. V podstatě jde o to,

že tomu, kdo by vykazoval ztrátu, případně rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji by

byl nižší než určitá částka (letos 101 000 Kč), bude vyměřena takzvaná minimální

daň. Výše minimálního základu daně bude pro každý rok jiná, jelikož se odvíjí od

vyměřovacího základu pro důchodové pojištění. Pro zdaňovací období 2004 činí

roční minimální základ daně 101 000 Kč. Možnost odpočtu daňové ztráty v

následujících letech ale zůstává. Ztrátu si někdy lze odečíst i ve zdaňovacím

období, ve kterém vznikla. Například tehdy, pokud má poplatník více příjmů

najednou (například zaměstnání, podnikání a pronájem) a v podnikání vykáže

ztrátu, může ji uplatnit v případě, že jeho příjmy ze zaměstnání a pronájmu tuto

ztrátu převyšují. Ani zde však nelze ve výsledku klesnout pod minimální základ

daně.

Ukažme si výpočet minimální daně na příkladu:

Živnostník vykáže ztrátu. Žádné jiné příjmy nemá, ale ze zákona je jeho minimální základ daně i přes ztrátu 101 000 Kč. Ten dále sníží o základní nezdanitelnou položku základu daně (předpokládejme, že neuplatňuje žádné jiné položky snižující základ daně) – 38 040 Kč (tzv. odpočet na poplatníka). Snížený základ daně tedy je 62 960 Kč, snížený základ daně po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů pak 62 000 Kč. Minimální daň, tedy to, co živnostník státu odvede i když byl prakticky ve ztrátě, je (při daňové sazbě 15 %) 9 435 Kč.

Zdroj dat: Ministerstvo financí

Nové pravidlo o minimálním základu se netýká těch, kteří

pobírají rodičovský příspěvek (stačí i po část zdaňovacího období), příjemců

starobního nebo invalidního důchodu, ani studentů do 26 let (rozhodujícím je

počátek zdaňovacího období) . Minimální daně jsou také ušetřeni ti, kteří v roce

2004 nebo 2003 teprve zahájili svou podnikatelskou činnost a konečně ti, kteří

ji během roku 2004 ukončili.

Dalším důležitým pojmem je nezdanitelná část základu daně. Je

to částka, o kterou si poplatník může svůj základ daně snížit. O tyto částky se

snižuje i již zmiňovaný minimální základ daně. Na některá snížení máte nárok

automaticky, některá můžete využít jen po splnění určitých podmínek. Přehled

nezdanitelných částek včetně podmínek, najdete v následující tabulce. Všimněte

si prosím i poznámek pod ní.

Přehled odčitatelných položek pro zdaňovací období 2004
Odpočet na	Podmínky odpočtu	Výše odpočtu (Kč/rok)
poplatníka	žádné	38 0401
každé vyživované dítě	a) nezletilé dítě nebo soustavně se připravující na výkon povolání (max. 26 let), žije s poplatníkem ve společné domácnosti b) pokud je dítě ZTP/P2	25 560 51 120
manžela (manželku)	a) žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč/rok	21 720
b) pokud je manžel/ka ZTP/P2	43 440
studenta	poplatník se prezenční formou studia připravuje na budoucí povolání (max. 26 let, student doktorského programu max. 28 let)	11 400
průkaz ZTP/P	poplatník je ZTP/P2	50 040
plnou invaliditu	poplatník pobírá plný invalidní důchod	14 280
částečnou invaliditu	poplatník pobírá částečný invalidní důchod	7 140
poskytnuté dary	na prospěšné účely fyzickým i právnickým osobám, (vykazuje se roční souhrn částek), za dárcovství krve získáte možnost odpočtu 2 000Kč	min. 1 000, nebo 2 % základu daně, max. 10 % základu daně
soukromé životní pojištění	zaplacené pojistné3	max. 12 000
odpočet úroků z úvěru	úroky ze stavebního spoření, pokud byla půjčka využita k vytvoření či nákupu nové bytové jednotky úroky z hypotéky na financování bytových potřeb4	max. 300 000
penzijní připojištění	zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státní podporou snížené o 6 000 Kč5	max. 12 000
příspěvky odborům	zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace	max. 1,5 % zdanitelných příjmů, nebo max. 3 000
1Na tento základní odečet nemají nárok starobní důchodci, pokud jejich roční důchod převyšuje 38 040 Kč. Pokud je výše pobíraného důchodu nižší, mohou si důchodci odečíst ze základu daně rozdíl mezi svým důchodem a touto částkou 2je držitelem průkazu “zvlášť těžce postižený s průvodcem“ 3Odpočet je podmíněn dvěma časovými podmínkami - výplata pojistného musí proběhnout nejdříve po uplynutí 60 měsíců od uzavření pojistné smlouvy a zároveň věk při výplatě musí být alespoň 60 let. Pokud nesplníte některou z podmínek a uplatnili jste odpočet pojistného, musíte jej uvést jako příjem podle § 10 v daňovém přiznání. Jestliže tedy máte životni pojištění od roku 2000 a v září 2004 jste ukončili smlouvu, musíte v daňovém přiznání za rok 2004 uvést všechny uplatněné odpočty jako příjem. Jinak se jedná o daňový únik. 4 Pokud použijete úvěr ke krytí nebytových potřeb definovaných v odstavci 10 a využijete úroky ke snížení základu daně, dopouštíte se daňového úniku. Při kontrole může správce daně uložit pokutu a vyměřit novou daň. Jestliže navíc čerpáte státní příspěvek k hypotečnímu úvěru a použijete ho v rozporu se zákonem k financování nebytových potřeb, může po vás chtít finanční úřad jeho vrácení. 5 Odečíst lze část měsíční úložky převyšující 500 Kč, max. 12 000 Kč ročně. Maximální daňové úlevy tedy dosáhnete při měsíční úložce ve výši 1 500 Kč.

Jak již bylo řečeno, základ daně je dále možno snížit o

takzvané odpočitatelné položky (§ 34 zákona) – například daňovou ztrátu vzniklou

v předchozím zdaňovacím období (tento odpočet totiž i nadále můžete uplatňovat,

jen je třeba dát pozor, abyste neklesli pod minimální základ daně), nebo část

vstupní ceny hmotného majetku.

Poté, co od základu daně odečtete všechno, co je možné

beztrestně odečíst, dojdete ke konečnému základu daně. Ten zaokrouhlíte na celé

stokoruny dolů a zjistíte, do kterého daňového pásma spadáte a spočtete dílčí

daň z příjmu. Vše potřebné pro tento krok naleznete zde, v přehledné tabulce.

Slevy na dani
Vypočítanou dílčí daň je

ještě možné snížit. Takové snížení se týká především těch, kteří zaměstnávají

osoby se zdravotním postižením (sleva na dani 18 000 Kč za jednoho zaměstnance),

nebo s těžkým zdravotním postižením (zde sleva činí dokonce 60 000 Kč za jednoho

zaměstnance). Odečtením slev získáte konečnou výši daně. Pokud se vás žádné z

výše zmiňovaných daňových úlev netýkají, dílčí daň považujte za konečnou.

Sleva na děti

Jistě už jste slyšeli o tom, že poslanci přichystali i novelu zákona umožňující snížit si daň o šest tisíc za každé vyživované dítě (naopak ale již nebudete uplatňovat odčitatelnou položku na dítě). Je tomu skutečně tak, ale na možnost tohoto odpočtu si budete muset počkat ještě jeden rok. Platí totiž až pro zdaňovací období 2005 a objeví se tedy na daňovém přiznání, které budete vyplňovat za rok touto dobou.

Nyní jsme se tedy dobrali konečné výše daně z příjmů a nezbývá

než růžový formulář podat finančnímu úřadu a daň zaplatit. Termínem podání i odvedení daně je, jako každoročně, 31. březen. Pokud

využíváte služeb daňového poradce, je tato lhůta o tři měsíce delší - pozor,

tuto skutečnost musí váš daňový poradce dát finančnímu úřadu do 31. března

vědět. Zplnomocněný poradce sice pro mnohé poplatníky znamená vysvobození ze

světa cifer a paragrafů, nicméně vězte, že za správnost údajů v daňovém přiznání

i přesto ručíte

Autor: Lucie Aschenbrennerová
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz