Meditace: proč a jak začít?
Když se podíváme na svůj život, o čem vlastně je? Jsme unavení, často míříme někam, aniž bychom znali cíl nebo si byli jistí, že za ním skutečně chceme jít. Trpíváme pocity smutku a prázdna, takže ženeme sami sebe dál s domněnkou, že pořád musíme zvládat, umět a dělat ještě víc, protože pro vlastní spokojenost jsme toho ještě evidentně neudělali dost. Navenek se tváříme jako největší pohodáři, ale uvnitř není po pohodě a vyrovnanosti ani stopy.
A tak své pocity zajídáme, zapíjíme nebo zasypáváme léky. Narůstá nejen počet těch, kteří jsou duševně nemocní, ale stále více lidí se potýká s tzv. civilizačními nemocemi od vysokého tlaku přes nadváhu a obezitu po nemoci srdce, cév či rakovinu. Přitom se vám nic z toho dít nemusí. Stačí se naučit umění naslouchat sami sobě, věřit svým úsudkům, vnímat své pocity a těmi se řídit. Stačí se naučit meditovat!
Cesta k sobě
Meditace je totiž cesta k jakési osobní přeměně, k sebepoznání. Nedopřeje vám zázraky po prvním pokusu, ale spíš po několika měsících a letech. Zato vám nabídne ohromné výsledky. Zklidní mysl, zintenzivní vaše vnímání, odbourá napětí i obavy, naučí vás snáze se soustředit, povzbudí vaši intuici, kreativitu a tvořivost. Jak se zpomalí hektické pobíhání životem, vylepší se také váš zdravotní stav – duševní i fyzický, protože ty spolu úzce souvisejí (šťastní lidé nejsou nemocní).
A nakonec přijde to takřka blažené uvědomění si, že už neexistujete v tom uštvaném režimu „musím“, ale přepnuli jste do přirozenějšího „vím, co a proč dělám, umím odpočívat a mít se rád“. Zkusíme vám krok za krokem ukázat, jak se na tuto cestu vydat!
Najděte si „své“ místo
Může to být ložnice, balkon, v létě kout na zahradě, místo u řeky… prostě jakýkoli prostor, kde se cítíte volně, klidně, příjemně.
Dbejte na pohodlí
Na židli si můžete sednout uvolněně, ale vzpřímeně. Na zemi lehce překřižte nohy a pod sebe si dejte tvrdší polštář. Seďte tak, aby byla záda rovná (plíce budou potřebovat prostor pro hluboké dýchání), ruce položte volně na stehna, ideálně dlaněmi vzhůru. Co se oblečení týče, nesmí vás nic škrtit, pohodlí je nade vše!
Vytvořte si svůj svět
Své místo můžete provonět aromalampou, vonnými tyčinkami, zpříjemnit si meditaci svíčkami nebo relaxační hudbou. Co se „pokročilé“ meditace týče, obejde se bez všech propriet, ale v počátku vám správné podněty pomohou snáze „vypnout“.
Zastavte myšlenky
Při prvních meditacích nepůjde o zázraky, ale o osvojení si umění zastavit myšlenky. Skvěle vám k tomu poslouží soustředění se na hudbu, plamen svíčky, déšť… zkrátka cokoli monotónní, co ukolébá logiku. Jestli u vás nezabere „dívání se do blba“, zkuste se zklidnit sněním o čemkoli hezkém. Už to se počítá, že zapomenete na všechno negativní.
Zbavte se sebekontroly
V ideálním případě se pak jednoho dne propracujete k pocitu, že svět kolem vás přestává existovat – zrak se vám jakoby zamlží, nedokážete chytit jedinou konkrétní myšlenku nebo se soustředit, a prostě jen jste. Pokud by po vás někdo v takovém meditačním stavu chtěl, abyste třeba jen pohnuli rukou, nedokážete to. Spojení mezi mozkem a tělem dočasně nefunguje.
Je celkem těžké naučit tělo i mysl, že můžou jen tak plynout a „být i nebýt“ zároveň. Nejdřív se vám podaří dostat se do tohoto stavu na pár sekund, ale i to je úspěch. Až se mozek pravidelným opakováním uklidní vědomím, že se za pár minut vrátí jeho obvyklé fungování, dovolí vám meditovat stále úspěšněji.
Myslete na dýchání
Aby vám šlo „nemyšlení“ snáze, snažte se pozorně vnímat svůj dech. Rychlé, mělké, přerývavé dýchání je znakem stresu. Ke klidné meditaci patří dýchání pomalé, hluboké, které nasytí kyslíkem každičkou buňku. (Mimochodem, víte, že běžně využíváme dechovou kapacitu jen z 20 %?)
Vracejte se pomalu
Důležité také je, jak z meditace přejdete zpět do normálního stavu mysli. Určitě by to nemělo být naráz, to by vám prospělo asi tak jako šok, kdyby vás někdo hodil do ledové vody. Až se budete chtít vracet z meditačního stavu do „normálního“, pomalu probouzejte myšlenky jako na začátku – hezké vzpomínky, milé představy… Logika se pomalu vrátí ke slovu. A vzápětí se rozhýbe i tělo.
Dbejte na pravidelnost
Pokud mají skutečně zafungovat, bude nejlepší, když se meditacím budete věnovat pravidelně. Ve stejnou dobu, na stejném místě… A skutečně denně. Stačí zpočátku pět minut, pak pomalu přidávejte. Krátké každodenní zastavení vám udělá mnohem lépe než hodinové vytržení se z reality jednou za týden. A konečnou délku meditace si určíte jednoduše podle své vlastní potřeby.
