Muž, či žena - kdo by měl "vládnout" rodinné pokladně?
V dlouhodobých vztazích se už opravdu o penězích se svým partnerem bavíme, ale jak si rozdělit svoje finanční záležitosti je otázka složitější, mělo by to být spravedlivé, aby jeden jen neutrácel a druhý člen se nestaral o veškeré platby a peněžní závazky. Většinou si řešení finančních záležitostí bere na svá bedra jeden z partnerů, ale většinou ten zodpovědnější a také ten, kdo má větší plat nebo schopnější vztah k šetření.
Kdy šetří žena
Většinou se k hlídání rodinné pokladny uchýlí žena, přece jen od počátku společného bydlení se žena více stará o domácnost i o nákupy, proto má také větší přehled nad finanční situací, která doma převládá. Muž si ale svou výplatu ponechává na své platební kartě, se svým osobním účtem a žena mu jen naplánuje nebo spíše poradí (plánování od partnerky muži nemají rádi), cestu peněz za inkaso či nájem, samozřejmě většinou se, pokud nejsou páry sezdané, dělí o tyto starosti půl na půl, a tedy žena jen doporučuje.
V manželství by se pak měli domluvit, co z které výplaty zaplatí jeden a co druhý. Někdy se dnes již také stává, že žena má vyšší měsíční příjem, proto starosti o putování peněz závisí na ní, ale opět se se svým partnerem radí, aby muž neměl pocit méněcennosti, oba mají opět své účty.
Avšak pozor na tzv. finanční nevěru, i když se dnes u párů svobodných i párů v manželství běžně zachovávají dva vlastní účty, oba partneři by měli vědět, na co se společné peníze, zvláště v manželství, používají.
Ženy tu a tam tají své občasné propadnutí hříchu, kdy si začnou s oblibou kupovat oblečení, kosmetiku apod., jelikož pro dané nákupy muži pochopení nemají. Obyčejně to není nic vážného (pokud nákupům žena nepropadne), ale i tak by se žena měla svěřit či pochlubit svému muži, stejně jí to „milý“, i když s řečmi, dopřeje. U mužů to bývá složitější, většinou před ženou tají své dluhy, což už tak zanedbatelné není, proto i taková finanční nevěra může být ve vztahu značně nebezpečná.
Kdy je správce muž
V dnešní době již také muži si vedou záznamy o platbách, které se v rodinném kruhu provedou a jako v dobách minulých na nich také závisí celá rodina. Pokud žena pracovně nestíhá nebo musí mít pod kontrolou své ratolesti, nemá náladu ještě řešit domácí rozpočet a správcem se tedy stává muž. Úspory mají sice každý vlastní, však opět by mělo docházet k poradám a svěřování.
Mužská část populace si tuto úlohu někdy také urve pro sebe právě proto, že má ženu, která ráda a neustále utrácí, pak ho k hlídání domácí pokladničky vede strach, aby vše důležité neviselo na jeho peněžence.
Někdy ale, jak již bylo zmíněno výše, opravdu situaci, kdy finanční záležitosti začne řešit muž, žena vítá, není divu, v dnešním zběsilém a chaotickém životním provozu, toho žena má na starosti víc než je mnohdy zdravé.
Kdy se starají
Ať už má finanční situaci ve vlastní domácnosti pod palcem muž nebo žena, měly by mít stejně aspoň jednu společnou kasičku, je to jedno, zda to bude obálka (pozor tato varianta úschovy financí je stále „in“), prasátko či společný účet. Ale pro budování důvěry ve vztahu je to velmi důležitý krok. Každý může mít vlastní účet, ale měl by být všude přítomen i třetí prvek společného šetření.
Mnozí novomanželé si zvolí rovnou variantu společného účtu, však takových rozhodnutí ubývá. Proč? Méně si věříme, jsme více sobečtí, chráníme si s penězi vlastní ego, bojíme se manipulace? Odpověď je na každém z nás, avšak jsme pak dostatečně připraveni komunikovat ve vztahu, který chceme konstruovat do hlubších rovin soužití?
