Nový zákoník práce: mateřská, rodičovská a běžná dovolená

 Základní výměra „běžné“ dovolené je nadále stanovena na 4 týdny, zaměstnavatel ji ale může jak prodloužit, tak z důvodu zaměstnancovy absence zkrátit. Zaměstnanec si dovolenou musí fyzicky vybrat.

Pokračujeme v našem seriálu o novém zákoníku práce, který platí od 1. ledna 2007. V prvním díle (Nový zákoník práce: počátek pracovního vztahu) jsme probrali právní úpravu týkající se uzavírání pracovních poměrů. V druhém (Nový zákoník práce: co se změní pro již zaměstnané) se podívali na vlastní „průběhu“ pracovního vztahu. Dnes si povíme o dovolených.

Mateřská a rodičovská dovolená
V oblasti mateřské dovolené k velkým změnám nedochází. Mateřská dovolená bude i nadále začínat 6 až 8 týdnů před termínem porodu (přesné datum jejího zahájení si matka spolu s gynekologem stanoví sama) a bude trvat 28, resp. 37 týdnů. Dosud měly na delší, 37týdenní, výměru mateřské dovolené nárok i osamělé matky. Protože se však osamělost špatně dokazovala a často bylo tohoto nároku zneužíváno, budou mít podle nového zákoníku na tuto výměru nárok pouze matky „“ (dvojčat, trojčat apod.).

Po dobu této „dovolené“ bude matka pobírat peněžitou pomoc v mateřství (o nové výši tzv. mateřské jsme psali v článku Zemětřesení v systému sociálních dávek: narození dítěte).

Jednou z výrazných změn roku 2007 je skutečnost, že i na tuto dávku bude mít nyní nárok otec dítěte. Dosud jej měl pouze ve výjimečných případech, kdy matka dítěte zemřela či dítě opustila. Mohl sice také zůstat s dítětem doma, ovšem pobíral vždy pouze rodičovský příspěvek. Nyní se budou moci rodiče na mateřské dovolené vystřídat, a po ukončení šestinedělí již bude moci tuto dávku pobírat místo matky i otec dítěte.
Na mateřské či rodičovské dovolené mohou být oba rodiče současně. Finanční zabezpečení v podobě rodičovského příspěvku či peněžité pomoci v mateřství bude ovšem pobírat pouze jeden z nich.

Co se týče rodičovské dovolené, ta bude i nadále trvat nejdéle do 3 let dítěte. Samozřejmě může rodič nejprve požádat o výměru kratší a teprve později požádat o její prodloužení, a to i opakovaně až do oněch 3 let. Zabezpečením v podobě rodičovského příspěvku se zabýval článek Rodičovský příspěvek, dojde k slibovanému zvýšení?.

Dovolená
Co se týče právní úpravy dovolené, nový zákoník práce pamatuje prakticky na 3 druhy dovolené:

• dovolenou za kalendářní rok,

• dovolenou za odpracované dny,

• dodatkovou dovolenou.

V současné době máme 4 druhy dovolené, kromě těchto uvedených ještě další dovolenou, která je určena lidem s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Od ledna 2007 tato dovolená již nebude, nahradí ji některá zvláštní ustanovení k čerpání „běžné“ dovolené, navíc také bude mít zaměstnavatel možnost rozsah dovolené rozšířit nad zákonný rámec, viz níže.

Na dovolenou za kalendářní rok má podle nového zákoníku nárok zaměstnanec, který v daném roce u zaměstnavatele odpracoval nepřetržitě alespoň 60 pracovních dnů. Pokud splnil tuto podmínku, ale nechodil přitom do tohoto zaměstnání po dobu celého roku (nastoupil během pracovního roku nebo před koncem roku odešel), náleží mu poměrná část dovolené ve výši 1/12 za celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. Toto ustanovení je důležité nejen kvůli čerpání dovolené, ale i kvůli náhradě za nevyčerpanou dovolenou třeba právě v případě výpovědi.

Základní výměra této dovolené činí 4 týdny. Kromě toho zmiňuje skupiny zaměstnanců, např. v rozpočtových organizacích, kteří mají nárok na 5 týdnů dovolené, či učitele, jimž stanoví 8 týdnů. Novinkou tohoto zákoníku je možnost pro zaměstnavatele dobrovolně výměru 4 týdnů jakkoliv prodloužit. Nyní lze také poskytovat dovolenou v delší výměře, ale pouze na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele, a to v podnikatelské sféře i o několik týdnů, v nepodnikatelské sféře o 1 týden.

* Zemětřesení v systému dávek sociální péče: životní a existenční minimum

• Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí

• Zemětřesení v systému dávek sociální péče: bydlení za státní peníze

• Zemětřesení v systému dávek sociální péče: kolik dá stát za rodičovství?

• Zemětřesení v systému dávek sociální péče: nemocenská na účet zaměstnavatele

• Zemětřesení v systému dávek sociální péče: narození dítěte

• Zemětřesení v dávkách sociální péče: více peněz postiženým

|

Na dovolenou za odpracované dny má nárok zaměstnanec, který nepracoval u zaměstnavatele oněch 60 pracovních dnů. Tato dovolená pak náleží ve výši 1/12 z výměry dovolené za celý kalendářní rok za každých 21 odpracovaných pracovních dnů. Např. zaměstnanec, který nastoupí do zaměstnání k 1. 11. 2006, bude mít nárok na dovolenou za rok 2006 jen ve výši 1/12 z výše dovolené, kterou firma zaměstnancům normálně poskytuje. A to proto, že do konce roku 2006 odpracuje právě jen 40 dnů.

Dodatková dovolená se poskytuje v délce 1 týdne pracovníkům pracujícím ve ztížených pracovních podmínkám – např. horníkům.

Kratší dovolená za absence
I nadále zůstávají v zákoníku práce také zakotveny podmínky, za kterých lze dovolenou zkrátit.
Za omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci se dovolená krátí za 100 neodpracovaných dnů o 1/12 a dále pak za každých 21 neodpracovaných dnů o další dvanáctinu. Např. tedy zaměstnanci, který byl v roce 2006 od května do října na nemocenské, čímž neodpracoval 127 dnů, může zaměstnavatel zkrátit dovolenou o 2/12. Zde došlo ke snížení počtu dnů pro zkrácení z původních 22 na 21 dnů.

Za omluvenou dovolenou se považuje nemoc či rodičovská dovolená, za ty lze krácení „normální“ dovolené tedy uplatnit. V případě mateřské nelze krácení aplikovat, ta se považuje za výkon zaměstnání, za ni tedy dovolená náleží.

V praxi to tedy znamená, že pokud žena otěhotní, náleží ji za dobu mateřské dovolené také nárok na „běžnou“ dovolenou, jakoby pracovala. Po ukončení mateřské dovolené si ji může vyčerpat, tj. je doma s dítětem a ještě od zaměstnavatele dostane peníze za dovolenou. U rodičovské dovolené tato možnost není, za ni dovolená nenáleží.

U neomluveně zameškaných směn se dovolená krátí mnohem razantněji, a to o 1 až 3 dny za každý neomluveně zameškaný pracovní den. Ovšem i po zkrácení by zaměstnanci pracujícímu u zaměstnavatele po celý kalendářní rok měla zůstat dovolená v minimální výši 2 týdnů.

Na dovolenou posílá šéf
Čerpání dovolené bude i nadále určovat zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci písemně oznámit minimálně 14 dnů předem, že mu určil čerpání dovolené. Zároveň by měl zaměstnavatel dovolenou rozvrhnout tak, aby ji zaměstnanec mohl mít alespoň 2 týdny vcelku.

Pokud je pro zaměstnavatele nutné stanovit hromadné čerpání dovolené, může tak na maximálně 2 týdny učinit po souhlasu odborové organizace. Na tomto místě dodejme, že nový zákoník práce posiluje roli odborů, proto jej ty tak vehementně prosazují. Výhody vyjednané odbory se budou týkat i zaměstnanců, kteří v odborech nejsou.

Za dobu dovolené pak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného platu (zde se nic podstatného nezměnilo). Zaměstnanec si dovolenou musí fyzicky vybrat, finanční náhrada za nevyčerpanou dovolenou se bude poskytovat pouze v případě skončení pracovního poměru. (Nyní je to tak, že pokud si zaměstnanec dovolenou sám nevybere do konce října následujícího roku, musí na ni podle zákona od listopadu nastoupit a vybrat si ji. Když si ji ani do konce následujícího roku nevybere, propadá mu.)

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz

Autor: Ženy - E15