Parazité pozor, sociální síť čekají zásadní změny

Má za cíl při pobírání sociálních dávek zvýhodnit lidi, kteří pracují za nízkou mzdu, před těmi, kteří se práci cíleně vyhýbají a na sociální síti parazitují. Měl by se stát základem pro zcela nový systém sociálních dávek. Co konkrétně mění?

V minulých dnech vyvolalo celospolečenskou diskusi oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí o připravovaných změnách v oblasti sociálních dávek. O tom, že je sociální systém v naší republice dosti nepřehledný a často nelze zabránit jeho zneužívání, není důvod pochybovat. V současné době prochází parlamentem, a přes odpor opozice postoupil do druhého čtení, zákon o životním a existenčním minimu, který se stane základem pro nový systém sociálních dávek. Jeho cílem je nahradit stávají dávky sociální potřebnosti (laickou veřejností nazývané doplatky do životního minima).

Tuto změnu by mělo zabezpečit několik zákonů, které by měly po projití parlamentem a senátem a po podpisu u prezidenta začít platit od 1. července 2006.

A v čem budou změny konkrétně spočívat?

Nejprve několik vět o systému platném v současnosti. Současné životní minimu je upraveno zákonem jako tzv. dvousložkové, tj. skládá se z částek na stravu a ostatní základní osobní potřeby, které jsou odstupňovány podle věku. Kolik nyní činí, vidíte zde v tabulce.

K této částce se pak připojuje druhá složka tzv. částka na domácnost, která se liší podle počtu osob, které žijí v domácnosti a činí

Tzn., že např. osaměle žijící dospělý jednotlivec má životní minimum 4 300 Kč (2 360 Kč na stravu + 1 940 Kč na domácnost). Oproti tomu čtyřčlenná rodina s 8letým a 12letým dítětem má životní minimum 12 050 Kč (2 360 Kč na stravu pro otce, 2 360 Kč na stravu pro matku, 1 920 Kč na stravu pro 8leté dítě, 2 270 Kč na stravu pro 12leté dítě a 3 140 Kč na čtyřčlennou domácnost).

Jak se ale situace změní podle nového zákona?

Podle něj bude životní minimum koncipováno pouze jako jednosložkové, složené pouze z částek na stravu a ostatní základní potřeby. Zcela odpadne částka na domácnost, kterou bude řešit nově upravený příspěvek na bydlení, který zůstane státní dávkou, ale změní se princip jeho výpočtu. Oproti současnému stavu, kdy je rozhodující příjem žadatele, případně společně posuzovaných osob (viz článek Jak zvládnout bydlení ) bude nyní mít vliv kromě příjmů i samotná výše výdajů, které budou lidé na bydlení v jednotlivých regionech vynakládat.

Kromě této dávky pak bude pro lidi, kteří se ocitnou v hmotné nouzi, řešit úhradu bydlení i zcela nová dávka – doplatek na bydlení. Ten budou ze svého rozpočtu svým občanům poskytovat obce (část vynaložených prostředků jim bude stát refundovat). Záměrem tohoto opatření je snaha donutit obce, aby se více zajímaly o zajištění bydlení svých občanů a o zřizování i méně nákladných sociálních bytů pro nízko příjmové skupiny svých obyvatel.

Samotné částky životního minima pak budou odstupňovány nejen podle věku nezaopatřených dětí, ale i podle počtu osob žijících v domácnosti, jak o tom vypovídá následující tabulka.

Z výše uvedené tabulky tedy vyplývá, že onen osamělý dospělý jednotlivec bude mít nyní životní minimum 2 870 Kč a rodina s 12letým a 8letým dítětem bude mít 8 370 Kč, znovu však opakuji, že se bude jednat pouze o částky na stravu.

Tento zákon rovněž zavádí pojem existenční minimum jako jakousi hranici minimálního příjmu, který zaručuje člověku přežití. Výše této částky bude činit 2 010 Kč. Existenční minimum se netýká nezaopatřených dětí a budou je dostávat lidé, kteří nesplní podmínky pro přiznání dávky – např. odmítnou vhodné zaměstnání, nebudou spolupracovat s úřadem práce apod.

Snahou státu je podpořit lidi, kteří pracují (byť za nízkou mzdu) a zvýhodnit je i při pobírání sociálních dávek oproti lidem, kteří se práci cíleně vyhýbají a na sociální síti parazitují. Výše další z nových dávek, příspěvku na živobytí, bude právě odvislá od prokázání aktivní snahy si zaměstnání hledat, spolupráce s úřadem práce či přijetí i méně placeného zaměstnání. Motivující bude např. i to, že pro výpočet tohoto příspěvku se bude příjem ze zaměstnání započítávat pouze ze 70 % a např. nemocenské dávky z 80 %. Nezapočítání celého dosaženého příjmu by mělo působit motivačně, protože se tak zvýší celkový příjem, který by měl občan mít k dispozici. Naopak pokud občan řádně neprokáže snahu si zaměstnání nalézt, případně dokonce nástup do vhodného zaměstnání odmítne, projeví se to na výši přiznaného příspěvku, který mu bude moci být snížen až na hranici existenčního minima, v nejkrajnějším případě mu bude moci být dávka zcela odebrána.

Toto jsou základní principy změn, které pro oblast dávek sociální péče stát chystá. V roce 2004 bylo na dávkách sociální péče celkem vyplaceno 14,3 miliardy Kč, v prosinci 2004 bylo evidováno cca 75 000 rodin s nezaopatřenými dětmi, a 153 000 bezdětných manželských párů či jednotlivců, kterým byla poskytována dávka sociální potřebnosti. Zajisté se nejedná o čísla nikterak malá a všechny parlamentní strany se shodnou na tom, že současný sociální systém vyžaduje reformu, ale každá z nich má o reformě své představy. Je otázkou, zda se jim podaří najít společnou řeč a jaký tedy bude osud připravovaných norem při jejich dalším projednávání v parlamentu, zda doznají nějakých podstatnějších změn, příp. zda vůbec schvalovacím procesem úspěšně projdou.

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz