Porodné podle ČSSD vytvoří trh s dětmi

Vypadá to, že předloha je nekriticky přijímána, přitom je založena na zcela nepodložené hypotéze a může vyústit ve financování zejména dětí v neutěšených poměrech bez šance na šťastné dětství a kvalitní život. Nejde náhodou jen o navýsost populistické jednání, které sleduje jen osobní a stranický prospěch?
Za normálních okolností bych asi necítil potřebu se k předloženému návrhu vyjadřovat, nebýt dvou věcí. Jednak se zdá být všeobecně a nekriticky přijímán a jednak jsem nezaznamenal skutečně věcnou diskuzi. Přitom obsahuje hned několik rizik a vnitřních rozporů, je ve své podstatě nebezpečný, a zdaleka nelze vyloučit, že v budoucnu napáchá mnoho zla.
Porodné se již letos zvýšilo |
Pro matky dětí narozených od 1. 4. 2006 platí vyšší porodné. Zvedlo se z částky 8 750 Kč na dvojnásobek, tj. na částku 17 500 Kč. Při narození dvojčat rodina obdrží 52 500 Kč a při trojčatech dokonce 78 750 Kč. Nejsou to malé částky, celkové náklady na tuto dávku dosáhnou v letošním roce přes miliardu, odhadem 1 547 000 000 Kč. |
Obávám se, že návrh je založen na zcela nepodložené hypotéze. V médiích, ve volebních programech a v parlamentních projevech se opakovaně objevuje následující argumentace: Nízká porodnost je negativní jev, je způsobena ekonomickou situací rodin a nedostupným bydlením. Pokud tento stav změníme, porodnost stoupne.
Pokud je tato hypotéza pravdivá, pak musí platit, že v bohatých zemích jako je Švýcarsko, Švédsko nebo severní Itálie dochází k populační explozi. Naopak v chudých zemích jako je Bangladéš nebo Súdán naopak dochází k dramatickému poklesu porodnosti. Stejný jev musí být pozorovatelný i v rámci České republiky, kde rodiny s vyššími příjmy a s vlastním bytem tedy musejí mít více dětí. Je zjevné, že fakta jsou s hypotézou v přímém a zásadním rozporu.
Kde se bere takto nepodložená víra? Kde se bere odvaha veřejně prezentovat nepodložené hypotézy jako fakta?
Podívejme se na problematické oblasti:
- Jaká jsou rizika a vedlejší efekty?
Hlubší úvaha musí odhalit i rizika navrhovaného zákona, protože každý zákon má i vedlejší negativní účinky. Každá suma je relativní. Pro někoho může znamenat sto tisíc celé jmění, pro jiného příspěvek. Pro někoho bude tato suma znamenat klíčový a pro jiného nepodstatný faktor. Zákon ve skutečnosti vytvoří trh s dětmi. Nežijeme v ideálním světě, ale v reálném, kde žijí i lidé nezodpovědní, lidé závislí na alkoholu a hazardní hráči. Nebude právě pro tyto lidi příspěvek motivační? Bude příspěvek dostatečný pro přerušení slibně se rozvíjející kariéry a zřeknutí se platu 40 tisíc korun měsíčně? Kde jsou záruky, že ve skutečnosti nebudeme financovat více dětí v neutěšených poměrech, bez šance na šťastné dětství, dobré vzdělání a produktivní život?
- Je návrh sociálně spravedlivý, je morální?
Další problém spočívá v sociální spravedlnosti. Tento rozpor vynikne nejlépe na jednoduchém příkladu dvou rodin se třemi dětmi a se zhruba stejnými příjmy. Jedné se narodily tři děti v letech 2001 až 2007, druhé se narodí po roce 2007. Co ospravedlní transfer ve výši 270 tisíc korun, které jedna rodina bude muset zaplatit druhé? A nakonec, nejde v zásadě o obchod s dětmi, je návrh morální?
Dávkami pro rodiny jsme zabývali v článcích:
Jak zvládnout nemoc
Jak zvládnout péči o příbuzné
Jak zvládnout péči o příbuzné II.
Jak stát pomáhá nemajetným
Jak zvládnout bydlení
Jak zvládnout porod, vojnu a pohřeb
Jak přežít na rodičovské
Rodičovský příspěvek doznal změn i zmatků
Chystáte se na mateřskou? Připravte se na almužnu
Jak uživit potomky
Jak zvládnout péči o nechtěné děti
Absolventi bez práce aneb dávky čerstvě po škole
Když onemocní podnikatel
Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky
Pro orientační výpočet těchto dávek jsme pro vás připravili kalkulačky:
Příspěvek na bydlení
Přídavek na dítě
Sociální příplatek
Nemocenská
Panuje shoda v cílech zákona?
Konečně i základní premisa, že nízká porodnost je negativní jev, je přinejmenším diskutabilní. Holandsko je zemí s vysokou hustotou obyvatelstva, z této země ve stále větší míře odcházejí dobře situovaní občané i se svými rodinami. Stěhují se do zemí jako je Austrálie nebo Kanada. Proč začínají znova, v cizí zemi a často s nižšími platy? Jako důvod uvádějí prostor a životní prostředí. Méně obyvatelstva znamená menší tlak na zdroje a lepší kvalitu života. Proč naším cílem musí být Holandsko nebo Bangladéš, proč ne Kanada? Mluví se o řešení problému. Položil ale někdo vážně otázku, zda problém vůbec existuje? Chceme Holandsko, nebo Kanadu? Mne se například nikdo neptal. Mimochodem, hlasoval bych pro Kanadu.
Připusťme ale, že většina bude pro model Holandska. Pak by proponenti řešení založeného na porodném měli dokázat, že jejich návrh funguje, že negativní dopady jsou buď zanedbatelné, nebo akceptovatelné. Jelikož všechny demografické studie ukazují, že ekonomická situace rodin působí přesně opačně, pak nezbývá než udělat následující jednoduchý pokus.
Nechť tisíc proponentů návrhu zákona (nejlépe poslanci a členové stran) založí účelovou nadaci, do které každý vloží dvě stě tisíc korun plus roční příspěvky na provoz nadace. Tato nadace bude po dobu pěti let vyplácet porodné ve výši sto tisíc korun členům nadace a jejich přímým potomkům za každé narozené dítě. Takto postavená nadace bude poměrně věrně odrážet náklady i dopady navrhovaného řešení. Pokud skutečně dojde k růstu porodnosti, a cena bude odpovídat výsledkům, pokud oproti kontrolnímu vzorku nedoje k poklesu kvality života nově narozených dětí (v parametrech, jako je četnost fyziologických a psychologických problémů nebo dosaženého vzdělání), budou mít poslanci a představitelé politických stran morální právo předložit návrh zvýšení porodného. Teprve pak zmizí vážné podezření, že jde o navýsost populistické, oportunistické, sobecké a bezohledné jednání, ve kterém jde jen o osobní a stranický prospěch.
Článek vyšel na stránkách Liberálního institutu.
Autor: Pavel Vrecion
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz